Křemenáč smrkový byl zařazen na Červený seznam hub jako téměř ohrožený druh. "Takže místo utržení  bychom měli tuto houbu raději zamaskovat, aby ji méně znalý houbař nedal do košíku," říká mykolog Krčil.

Jak poznat křemenáč smrkový?

Jaké hlavní charakteristické znaky bychom se u křemenáče smrkového měli naučit, abychom si byli jisti, že je to právě on?

1. To úplně nejdůležitější je, že roste jedině pod smrky, na které je vázaný. Pod těmito stromy jiného křemenáče nenajdete. Na křemenáč smrkový můžete natrefit od června do října v horských a podhorských oblastech.

2.statnou bělavou nohu, která je posetá šedohnědými až černými šupinkami. Ve spodní části se noha při otlaku nebo řezu zbarví do modrozelena.

3. Klobouk má cihlově červenou až rezavě hnědou barvu. Pokožka je na dotek matná a suchá a často přesahuje přes okraj klobouku.

4. Rourky jsou nejprve bělavé, ale později jdou do šedohnědé. Vysoké mohou být až 2 cm. Pokud do nich říznete, nejprve zrůžoví, ale pak zešednou, až nakonec zčernají.

5.  Vůně nebývá moc výrazná.   

Jak ho odlišit od dalších druhů křemenáčů?

Některé druhy křemeňáků si jsou navzájem velmi podobné, vždy na nich ale naleznete nějaké rozdíly, které vám je s jistotou pomohou určit.

Tomu smrkovému je podobný křemenáč borový, ten ale roste hlavně pod borovicemi. Poznat jej můžete podle červenějšího klobouku a načervenalých šupinek na noze.

Křemenáč osikový může mít podobnou barvu klobouku, ale na noze má pouze bílé šupinky, která tmavnou až u starších hub. Roste nejen pod osikami, ale i pod topoly. Křemenáč krvavý neboli dubový roste pod duby nebo osikami.

Křemenáč smrkový i jemu podobné křemenáče si prohlédněte ve fotogalerii.