Popis
Záměna
Václavka z Oregonu
Úprava
Václavka smrková roste hojně nejen u nás. Narazíte na ní v podstatě kdekoliv na světě, hlavně ve středních a vyšších polohách. Traduje se, že václavky začínají růst na sv. Václava (28. září), podle kterého dostaly i jméno. Jejich sezona je vcelku dlouhá, v lesích na ně narazíte až do listopadu. Co všechno byste měli vědět, pokud chcete těmito houbami naplnit svůj košík? Poradí vám mykoložka Muzea východních Čech Tereza Tejklová.
Jak vypadá václavka smrková a kde roste?
- Roste jako parazit na kořenech, pařezech nebo oslabených stromech.
- Naleznete ji především na dřevě jehličnanů, výjimečně i na listnáčích. Roste ve velkých trsech.
- Klobouk je zbarvený nejprve do hnědé, poté i červenohnědé barvy. Hustě ho pokrývají hnědé, někdy až černé šupinky. Velikost klobouku může být až 10 cm.
- Pod kloboukem naleznete husté lupeny světlé barvy.
- Noha je válcovitá, hladká, místy pokrytá hnědými vločkami. Barva je pod kloboukem bílá, za prstenem směrem k zemi až lehce načervenalá.
- Výška houby může být až 15 cm.
- Je cítit po plísňovém sýru.
Václavka smrková z Oregonu: Největší organismus na Zemi
Tím, že je václavka vázána hlavně na smrky, které v českých lesích převažují, můžete se na ni vypravit prakticky kamkoli. Pokud byste ale chtěli spatřit místo, kde je jí úplně nejvíc, museli byste do amerického národního parku Malheur v Oreganu. Tam totiž její podhoubí pokrývá plochu o bezmála 9 km čtverečních a jedná se tak o největší známý živý organismus na Zemi. Toto světové prvenství potvrdily i analýzy DNA, díky kterým vědci zjistili, že všechny trsy jsou pod zemí opravdu navzájem propojeny. Neuvěřitelné je i stáří této obří oregonské václavky – odhaduje se na 2400 až 8650 let.
S čím se dá václavka smrková zaměnit?
Václavky jsou zkrátka zajímavé houby. „Je to složitý rod a jednotlivé václavky mezi sebou zaměňují i odborníci. Některé lze navíc s jistotou odlišit pouze geneticky,“ podotýká mykoložka Tereza Tejklová. U václavky smrkové je častá záměna za václavku hlíznatou, z jiných druhů pak za šupinovku kostrbatou. Nejde o nic fatálního, protože obě dvě jsou jedlé. Správný houbař by ale měl přesně vědět, co sbírá. Jak od sebe tedy tyto houby rozeznat?
- Václavka hlíznatá se na rozdíl od té smrkové vyskytuje především na listnáčích. Odlišit se dá také podle barvy prstenu pod kloboukem. Ten má u václavky hlíznaté na okrajích žlutou barvu, která se opakuje i na její noze.
- Šupinovka kostrbatá, další parazitující houba, která roste v trsech, především na listnatých stromech, vzácněji i na jehličnanech. Je sice jedlá, ale oproti václavce tužší a méně chutná. Odlišuje se hlavně ve vzhledu klobouku a nohy. Šupinatý klobouk je výrazně kuželovitý a šupinkami je na rozdíl od václavky hustě pokrytá i noha.
Jak dlouho se vaří václavky?
A jak václavky správně zpracovávat? Vařte je minimálně 20-25 minut, protože za syrova jsou jedovaté a způsobují značné žaludeční a střevní obtíže. Grilování ani smažení není u těchto hub vhodné, protože tepelná úprava by nebyla dostatečná. Nepoužívají se raději ani na sušení. Naopak výborná je václavka do guláše a do octového nálevu – než ale tyto houby začnete sterilovat (což se většinou dělá při 80-90 °C), dostatečně dlouhou dobu je povařte.
