Olga Kočková zemřela v noci na 14. února ve spánku po dlouholetém boji s vážnou nemocí, bylo jí 79 let. V mládí byla provazochodkyní, provdala se za Václava Kočku st. (82), jenž od 60. let provozoval slavnou Matějskou pouť na pražském Výstavišti. Na to ostatně v dojemném proslovu poukázaly vnučky Olgy a Václava Kristine a Olinka.
„Naše babička se narodila do známé rodiny jako druhorozené dítě. Vyrůstala se čtyřmi sourozenci a s rodiči cestovala po celém světě. Byla pracovitá, od 15 let pomáhala tatínkovi na Matějské pouti. V 18 právě tam potkala svoji životní lásku, našeho dědečka. Zamilovali se do sebe a zplodili tři děti lásky, Jana, Václava a Olgu,“ uvedly dívky při obřadu, který se konal od 11 hodin v Břevnovském klášteře.
Rodina se naposledy rozloučila s Olgou Kočkovou (†79): Srdceryvná slova vdovce a plačící vnoučata! Blesk TV
„Babičko, moc ti děkujeme za to, jak jsi nás vedla a učila nás tomu, jak milovat své okolí. Děkujeme všem, kteří se s ní přišli rozloučit a vzdát hold její památce. Byla jsi ta nejlepší babička, kterou jsme mohli mít. A jak jsi mi vždy říkala, že jsem tvoje malá Olinka, moc ti děkuju za to, cos nás všechny naučila. Říkala jsi, že s úsměvem jde všechno líp, tím se budu celý život řídit a předávat to všem. Navždy tě budeme milovat a navždy budeš v našich srdcích,“ dodala Olinka.
Cestu k Břevnovskému klášteru zdobily obří srdce z rudých růží se stužkami, jež své milované babičce na rozloučenou připravila vnoučata. Pracovníci pohřební služby rakev naaranžovali na katafalk před oltářem, po obou stranách ji zdobily fotografie zesnulé Olgy a další květinová srdce.
Na obřad dorazily zhruba dvě stovky smutečních hostů. Nejbližší rodinu včetně manžela Václava st., syna Jana a dcery Olgy, přivezly čtyři velké černé mercedesy přímo před kostel. Na obřadu zazpíval také Daniel Hůlka, a to píseň Ave Maria. Zhruba po hodině byla rakev s ostatky Olgy Kočkové naložena do kočáru, který táhlo koňské čtyřspřeží. Průvod se vydal Bělohorskou ulicí směrem k hřbitovu v Řepích, kde byla Olga uložena do rodinné hrobky.
Širokou rodinu Kočkových provází řada tragédií: Olga přišla o syna Václava ml. (†40), jenž byl zastřelen v říjnu 2008 v restauraci Monarch podnikatelem Bohumírem Ďuričkem. Právě vedle něj v hrobě v Řepích nalezla poslední odpočinek. O deset let později tragicky zemřel její vnuk Jan Kočka ml. (†28), jenž pod vlivem drog vjel na D11 do protisměru a narazil do dodávky.
Dojemná slova vdovce a vnuka
Jejího manžela, vdovce Václava st., smrt Olgy zdrtila. Při obřadu jen stěží zadržoval slzy, jeho syn Jan a dcera Olga jej při cestě z kostela museli podpírat. Kondolence u hrobu pak přijímal vsedě. „Byla nejbližší bytostí v mém životě, jednou z nejdůležitějších, vedle dětí a vnoučat. Byla ale taky člověkem s velkým srdcem a zároveň odvahou čelit všemu, čím jsme kdy museli projít. Takový člověk nikdy nepřestane chybět,“ řekl už dříve o své manželce Blesku.
„Byla to babička a máma, jak má být. Vždy byla tím, kdo držel rodinu pohromadě, dokázala zklidnit vášně i pohladit. I když jsme věděli, že je vážně nemocná, a měli čas se na její odchod připravit, stejně to bolí,“ uvedl o Olze její vnuk Václav Kočka nejml.
Rozloučení s Olgou Kočkovou, k němuž se mohla připojit veřejnost, je u konce. A tím také končí náš ONLINE přenos. Děkujeme za pozornost.
Zástup lidí, kteří Kočkovým přišli vyjádřit upřímnou soustrast, se zkrátil na méně než polovinu. Lidé se postupně rozcházejí. Okruh blízké rodiny a známých bude v setkání pokračovat v soukromí.
Hned po spuštění rakve zazněl legendární hudební motiv z filmu Tenkrát na Západě od Enia Morriconeho, který přezpívala i Věra Špinarová pod názvem Jednoho dne se vrátíš. Následovala píseň Už z hor zní zvon. U hrobu se střídají členové rodiny a jeden podruhém se s Olgou loučí. Hlava rodiny Václav Kočka st. odcházela se slzami v očích, zatímco jej syn Jan objímal kolem ramen. Václav Kočka st. se posadil na černou židli nachystanou přímo u hrobu, ostatní rodinní příslušníci a známí jim nyní vyjadřují upřímnou soustrast potřesením ruky a polibky na tvář.
Zástup lidí, kteří se přišli s Olgou Kočkovou rozloučit, zaplnil celou příchozí cestu. Rakev s jejími ostatky už je uložena v hrobce. Součástí smutečního obřadu bylo také vypuštění holubiček z klece. Farář přednáší modlitbu a lidé tiše vzpomínají. Přímo před hrobem stojí syn Olgy a Václava st. Jan Kočka v černém kožichu.
Pracovníci pohřební služby začali spouštět rakev do hrobu – hraje při tom akordeon.
Průvod s rakví dorazil přesně ve 13:00 na hřbitov v Řepích. Na vše dohlíží mnohočlenná ochranka. Muži v kabátech usměrňují novináře a dohlížejí na klidný průběh celé akce. Na místě panuje vesměs klidná atmosféra, zástupy lidí míří k hrobu, kam bude rakev uložena a kde odpočívá i Václav Kočka mladší.
Před branou řepského hřbitova už čekají zástupy lidí. Z dálky je slyšet hudba, která doprovází kočár. Ke hřbitovu zbývá průvodu ujít posledních pár set metrů. Za kočárem je vzorně seřazená kolona aut, jejíž součástí je také sanitka.
Jsou připraveny také holubice, které členové rodiny na počest Olgy Kočkové při ukládání rakve do hrobu vypustí. Totéž udělali i při pohřbu dalších příbuzných z rodiny Kočkových.
Hrob, v němž bude Olga Kočková pohřbena, pracovníci pohřební služby odkryli. Uvnitř hrobu, hned pod náhrobkem, je obrázek Panenky Marie a drobné sošky dalších svatých.
Zatímco je průvod s rakví na cestě z Břevnovského kláštera, na řepském hřbitově se vše chystá pro spouštění rakve do hrobu. Už několik minut zaměstnanci pohřební služby k hrobu nosí květiny a obrovské věnce, na hřbitov je vozí dodávky. Někteří z účastníků pohřbu čekají před bránou hřbitova. Členové bližší rodiny následují kočár s rakví v pěti černých dodávkách. Celkově kolona čítá přibližně 30 vozidel.
Kočár s koňmi a ostatky Olgy Kočkové se vydal po Bělohorské ulici směrem k Řepím. Držel se v levém pruhu, provoz byl lehce omezen.
Kočár vezoucí rakev s ostatky Olgy Kočkové vyrazil po silnici směrem k řepskému hřbitovu, kde bude uložena do hrobu.
Rakev naložili do připraveného kočáru, ten spolu se smutečním průvodem vyrazí zanedlouho na hřbitov v Řepích.
Rakev s ostatky vynášejí z kostela. Za ní jde vdovec Václav Kočka st., z obou stran ho podpírají další příbuzní – syn Jan a dcera Olga. Kapela hraje smuteční písně.
Před Břevnovským klášterem je nachystaný kočár s koňským čtyřspřežím se smutečními doplňky, který převeze rakev Olgy Kočkové na hřbitov v Řepích, jenž je vzdálený asi 4 kilometry od kláštera. Z reproduktorů mezitím dál hrají české písně, které měla Olga ráda.
Zpěvák Daniel Hůlka zapěl píseň Ave Maria.
Dojemný proslov si připravily Olžiny vnučky Kristine a Olinka. První zmíněná začala, jen stěží ale přemáhala slzy a pláč a žalem se jí zlomil hlas, proto většinu slov nakonec přečetla vnučka Olinka.
„Naše babička se narodila do známé rodiny jako druhorozené dítě. Vyrůstala se čtyřmi sourozenci a s rodiči cestovala po celém světě. Byla pracovitá, od 15 let pomáhala tatínkovi na Matějské pouti. V 18 právě tam potkala svoji životní lásku, našeho dědečka. Zamilovali se do sebe a zplodili tři děti lásky, Jana, Václava a Olgu.
Naše babička se celý život s velkou láskou, jakou milovala dědu, starala i o nás všechny, a hlavně milovala nás všechny. Naše babička, jak jsme ji všichni znali, byla velmi silná žena, stmelovala rodinu, ale také uměla být přísná a vždy dovedla ve správný čas spravedlivě zakročit. Měla otevřenou náruč a uměla poradit. S dědou byli nejen životní, ale také pracovní partneři. Často odjížděli pracovně do zahraničí a procestovali skoro celý svět.
Jejich začátky nebyly lehké, ba naopak. Pracovali tvrdě a vybudovali toho hodně. Často si odepřeli zábavu, aby své plány dotáhli do cíle. Naše babička nám všem moc chybí, ale navždy zůstane v našich srdcích zapsána jako úžasná milující žena s velkým srdcem, která dokázala rozdávat radost a sílu za všech okolností.
Babičko, moc ti děkujeme za to, jak jsi nás vedla a učila nás tomu, jak milovat své okolí. Děkujeme všem, kteří se s ní přišli rozloučit a vzdát hold její památce. Byla jsi ta nejlepší babička, kterou jsme mohli mít. A jak jsi mi vždy říkala, že jsem tvoje malá Olinka, moc ti děkuju za to, cos nás všechny naučila. Říkala jsi, že s úsměvem jde všechno líp, tím se budu celý život řídit a předávat to všem. Navždy tě budeme milovat a navždy budeš v našich srdcích.“
Kněz začal mši svatou za Olgu Kočkovou zhruba dvě minuty po jedenácté.
V první řadě sedí syn Honza s manželkou Kateřinou, vdovec Václav Kočka st. se svým bratrem, dcera Olga s manželem Jaroslavem. V druhé řadě se pak usadila vnoučata Vašek s manželkou Nicol a Eva s Františkem.
Smuteční hosté se scházejí v kostele, krátce před obřadem jich na místě může být odhadem 200. Z reproduktorů hrají české písně, hlavně od Karla Gotta, Hanky Zagorové či Lucie Bílé. Zazněla také píseň Až mě andělé zavolají k sobě od Petra Spáleného.
Mezi nejbližší rodinou je Olžin vnuk Václav Kočka nejml. i zdrcený vdovec Václav Kočka st. s dcerou Olgou.
Na obřad by měla přijít řada známých osobností, mezi nimi například rodinní přátelé Michal David, Janis Sidovský s Pavlem Vítkem, Bohuš Matuš, Daniel Hůlka a další.
Čtyři velké černé mercedesy přivezly krátce před půl jedenáctou přímo před kostel nejbližší rodinu Olgy Kočkové. Z reproduktorů hraje píseň Mží, kterou nazpívali Karel Gott a Hana Zagorová.
Na webu Blesk.cz můžete sledovat celý obřad i následné uložení do hrobu v PŘÍMÉM PŘENOSU.
Na květinových srdcích před Břevnovským klášterem i uvnitř jsou stuhy s dojemnými vzkazy příbuzných. „Milované babičce na rozloučenou,“ hlásají. Podepsané jsou například vnučka Olinka a Kristínka.
Pracovníci pohřební služby přivezli na místo rakev s ostatky Olgy Kočkové a umístili ji na katafalk připravený před oltářem. Kostel je ozdobený – stejně jako venkovní prostor – obrovským srdcem tvořeným z rudých růží. Vedle rakve je také obrovská fotografie Olgy Kočkové s daty jejího narození a úmrtí.
U Břevnovského kláštera je připraven také kočár, který poveze rakev s ostatky Olgy Kočkové. Potáhnou jej černí koně.
Před kostelem je připraveno promítací plátno s reproduktory. Před obřadem se na něm objevují fotografie z rodinného života Olgy a Václava Kočkových, později na něm smuteční hosté, kteří se nevejdou do kostela, budou moci sledovat průběh obřadu.
Kolem desáté je u kostela ještě prázdno. Vstupní cestu k Břevnovskému klášteru zdobí několik obrovských srdcí z rudých růží zdobených bílými stuhami, před kostelem je také v několika stáncích s černou smuteční plachtou připraveno občerstvení pro smuteční hosty.
Po Olze truchlí široké příbuzenstvo: její sourozenci Jaroslav, Františka a Růžena s rodinami, manžel Václav, syn Jan s manželkou Kateřinou a dcera Olga s manželem Jaroslavem, osm vnoučat a řada pravnoučat. Ti všichni se dnes se svou milovanou manželkou, sestrou, maminkou, babičkou a prababičkou přijdou rozloučit.
Smrt Olgy Kočkové hluboce zasáhla celou širokou rodinu, především jejího manžela Václava Kočku st. (82). Co o ní Blesku řekl?
„Na poutích začala pracovat už v 15 letech. Pak, když jsme začali jezdit spolu, vzali jsme se a založili rodinu, prožili jsme život, který by vydal na několik románů. Ať už se nám vedlo jakkoli, vždycky myslela i na druhé. I proto před víc než 30 lety založila Den pro hendikepované, chtěla vykouzlit úsměv i těm, komu se moc radostí nedostávalo. Byla nejbližší bytostí v mém životě, jednou z nejdůležitějších, vedle dětí a vnoučat,“ přiznal. „Byla ale taky člověkem s velkým srdcem a zároveň odvahou čelit všemu, čím jsme kdy museli projít. Takový člověk nikdy nepřestane chybět.“