18°C
Přihlásit se nebo registrovat
Válka na Ukrajině, narůstající neklid v Asii, potažmo i na Blízkém východě… Pro americké zbrojovky to je dobrá zpráva, USA ohlásily rekordní výši zahraničních zbrojních dohod. Patří k nim i modernizace Vzdušných sil Armády ČR, totiž nedávno podepsaná koupě moderních stíhaček F-35.
„Dodávky zbraní a obranný obchod jsou důležitými nástroji zahraniční politiky USA, mohou mít dlouhodobý dopad na regionální a globální bezpečnost. Z tohoto důvodu se Spojené státy při posuzování rozhodnutí o transferu zbraní řídí celostním přístupem v souladu s politikou USA v oblasti dodávek konvenčních zbraní,“ konstatuje report ministerstva zahraničí, který v pondělí ohlásil výši mezinárodních zbrojních dohod za fiskální rok 2023 (1. října 2022 – 30. září 2023). „Při prodeji vojenského vybavení a udělování licencí spojencům a partnerům se zvažují faktory politické, sociální, lidskoprávní, ochrany civilistů, ekonomické, a vojenské,“ dodává report.
V roce 2023 činila celková hodnota prodejů obranných artiklů a služeb i činností bezpečnostní spolupráce v rámci vládních dohod 80,9 miliardy dolarů (1,9 bilionu Kč). „To představuje 55,9% nárůst, jedná se o nejvyšší roční sumu prodejů a pomoci poskytnutých našim spojencům a partnerům.“ A ještě dvakrát víc zbraní prodaly americké zbrojovky napřímo (se souhlasem, ale bez zprostředkování vládou): Za 157,5 miliardy dolarů (3,6 bil. Kč). Proti předchozímu fiskálnímu roku to je nárůst o 2,5 %. Dohromady to dělá v přepočtu 5,5 bilionu českých korun.
Americké zbrojovky si ve světě polepšily i díky úpadku ruské konkurence, která se musí soustředit na „speciální vojenskou operaci na Ukrajině“ a zároveň potýkat s dopadem západních sankcí na četné komponenty a technologie. „Ruský obranný průmysl padá a dál bude,“ komentovala pro server Politico Mira Resnicková z Úřadu pro regionální bezpečnost a zbraňové dodávky amerického ministerstva zahraničí.
„Moskva si sice stále zachovává konkurenceschopnost v oblastech, jako jsou systémy protiraketové a protivzdušné obrany, letadla, obrněná vozidla, námořní systémy a motory, ale aktuální trendy naznačují, že vývoz ruských zbraní prakticky ve všech těchto hlavních kategoriích zbraní bude klesat,“ konstatovala zářijová studie think-tanku CSIS.
Největší ruští zákazníci, včetně Indie a Číny, se od roku 2022 snaží omezit svou závislost na nákupech v Rusku – plnohodnotná invaze na Ukrajinu může znamenat nespolehlivost dodávek. „Rusko proto bude mít potíže soutěžit o prodej na trhu s vyspělými vojenskými systémy vysoké hodnoty. Moskva si však pravděpodobně i nadále udrží silnou pozici na trhu s levnějšími záležitostmi, neboť ruské systémy zůstávají široce používané, relativně spolehlivé a cenově únosné. I když tyto dodávky budou mít pravděpodobně malou peněžní hodnotu, a tudíž omezenou schopnost udržet upadající ruský zbrojní export, budou Kremlu i nadále přinášet diplomatické výhody, zejména v Africe,“ uvádí studie.
„Vidíme, že vzhledem k tomu, že ruskému obrannému průmyslu jsou odepřeny zdroje pocházející z exportu, přispívá to k ruskému strategickému selhání na bojišti,“ dodala Resnicková.
Největším zahraničním zákazníkem amerických zbrojovek je za uplynulý rok Polsko, které vnímá ruskou invazi na Ukrajinu i jako hrozbu pro svou vlastní bezpečnost. Proto silně investuje do modernizace armády. Americký report zmiňuje čtyři velké zakázky za skoro 30 miliard dolarů (680 miliard Kč).
Polská armáda kupuje 96 útočných vrtulníků AH-64E Apache firmy Boeing, které mají posílit obranu východního křídla NATO. A k dříve pořízeným salvovým raketometům s dlouhým dostřelem M142 HIMARS se má přidat dalších 18 odpalovačů tohoto systému a stovky raket různého typu, včetně M57 ATACMS s dostřelem až 300 kilometrů, uvedla v únoru Agentura obranné bezpečnostní spolupráce (DSCA), součást Pentagonu pro podporu a obchod s partnery.
Třetí velkou zakázkou je rozšiřování protivzdušné a protiraketové obrany Polska; buduje si systém Wisła, zčásti ze svých komponent, zčásti z dovozu. K americkým raketám Patriot se novou zakázkou přidají radary a další zařízení Battle Command System (IBCS) za čtyři miliardy dolarů (91,5 mld. Kč). Nové systémy dostanou Poláci jako vůbec první na světě, výjimečně dokonce dřív než američtí vojáci.
A čtvrtá zakázka jsou bojová vozidla za 3,75 miliard dolarů (85,8 mld. Kč). Zejména 116 tanků M1A1 Abrams plus osm mostních tanků M1074 na základě abramsu, k nim 12 vyprošťovacích vozidel M88A2 Hercules, šest obrněných velitelských vozidel M577, 26 terénních aut HMMWV (alias Humvee/Hummer) a stejně tolik lehkých obrněných tréňáků JLTV. Detaily specifikuje web DSCA.
Staronový polský premiér Donald Tusk avizoval, že se má polská armáda stát „největší pozemní silou Evropy“.
Druhou velkou vrtulníkovou zakázku od Boeingu má na svědomí Německo. Oproti bojovým strojům půjde o velký přepravní CH-47F Block II Cargo zvaný Chinook, a to v šedesáti kusech. Dvourotorový obr unese deset tun nákladu. Berlín za ně zaplatí 8,5 miliardy dolarů (195 mld. Kč).
Další 2,9 mld. dolarů (66,3 mld. Kč) dá Německo za střely vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM. Rakety od arizonského Raytheonu už má Luftwaffe ve výzbroji, pro své stíhačky (například Eurofighter) chce dalších 969 kusů.
Třetí největší zakázkou z Evropy je 24 stíhaček F-35 Lightning II pro Armádu České republiky; v pondělí ji podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová a velvyslanec Bijan Sabet. První mají dorazit roku 2031, další pak do čtyř let. Dohromady jde o 150 miliard Kč (5,62 miliard dolarů); na samotné stroje od výrobce Lockheed plus související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu jdou dvě třetiny, 44 miliard padne na infrastrukturu, palivo, přípravu personálu a odvod DPH.
Podobnou dohodu v minulém roce uzavřela s USA i Jižní Korea. Soul rozšiřuje svou flotilu, pro stíhačky nejmodernější, páté generace se rozhodl už roku 2014 a první ze čtyřiceti F-35A obdrželo letectvo roku 2019. Nyní si jihokorejské námořnictvo objednalo 20 kusů varianty F-35B pro letadlové lodě (tzv. STOVL – startovat dokáže z krátké ranveje a přistávat vertikálně jako vrtulník) za 5,06 miliardy dolarů (116 mld. Kč).
Vedle toho Korejská republika pořizuje 18 přepravních helikoptér CH-47F Chinook za půldruhé miliardy dolarů (34,3 mld. Kč).
Hlídkové letouny P-8 Poseidon si pořizuje Kanada. Nové stroje vyvinuté v Boeingu (na základě dopravního 737) pro Námořnictvo USA umějí bojovat s ponorkami i hladinovými plavidly, nosí různé střely, torpéda i hlubinné pumy. Kanada jich objednává až 16 kusů za 5,9 miliardy amerických dolarů (135,1 mld. Kč), uvedla vláda.
Velké letouny si v USA objednává i Austrálie, a sice přepravní C-130J-30 Super Hercules. Tucet už jich pořídila na přelomu století
„Australské obranné síly se při vysílání personálu a pomoci ve velké míře spoléhají na letouny C-130J-30. Letoun lze využít i v dalších úlohách, například při pátrání a pomoci přeživším a při lékařské evakuaci,“ specifikuje web letectva. „Může přepravovat až 124 cestujících nebo osm palet nákladu.“
Protivzdušnou obranu posiluje v Americe arabský Kuvajt, za systém National Advanced Surface-To-Air Missile System (NASAMS) dá tři miliardy dolarů (68,7 mld. Kč). „Navrhovaný prodej zlepší schopnost Kuvajtu čelit současným i budoucím hrozbám tím, že zvýší jeho schopnost bránit se proti regionálním škodlivým činitelům a zlepší interoperabilitu se systémy provozovanými americkými silami a dalšími zeměmi Perského zálivu,“ uvádí Pentagon.
A k tomu malá země z Perského zálivu uzavírá s USA další zakázky, včetně například technického kontraktu v souvislosti s podporou kuvajtské flotily stíhaček F/A-18 za 1,8 miliardy dolarů.
Armádní kapacity posiluje koupí za Atlantikem i Bulharsko, v listopadu parlament schválil pořízení 183 obrněných vozidel rodiny Stryker (90 kusů ve variantě XM1296 obrněného transportéru, další exempláře pro ženisty, zdravotníky, velitele, protichemické jednotky aj.). Ta vyrábí kanadská firma General Dynamics pro Pentagon, který zprostředkuje jejich prodej.
„Jestřábíma očima“ chce Japonsko pozorovat Čínu, která se rozpíná do moří – pořizuje si další letouny včasné výstrahy E-2D Advanced Hawkeye. Šest jich už má, sedm na cestě, teď přidává objednávku na dalších pět za 1,4 miliardy dolarů (31,6 mld. Kč), uvedl portál Aviation Week.
Washington se snaží odklánět i další země od spolupráce s Ruskem; na zatraktivnění smluv má vláda i speciální rozpočet, z nějž zájemcům výhodně půjčuje. Velkým takovým krokem je například červnový americký kontrakt s Indií. Hlavní oporou jejího letectva je ruský víceúčelový Suchoj Su-30, provozuje 260 kusů a dalších 12 má objednáno. Vyvíjí však vlastní stíhačku HAL Tejas Mk2, jež bude osazena motory americké firmy General Electric – hodnotu této dohody americké ministerstvo uvádí jako 1,8 miliardy dolarů (41 mld. Kč). Poprvé se první kus má vznést ještě letos.
Tak jestli se opravdu o něčem nahlas nemluví, tak o vojenských zakázkách.
To co novináři mají, jsou státní nákupy z rozpočtu. Hlavní jsou obchody naprimo a tam skutečnost bude úplně jiná.
Je v Česku se prostě všechno vykeca.