Expert: Evropa zanedbala svou obranu, těží z toho americké zbrojovky. A Rusko nepodceňovat!

Vedle Severoatlantické aliance evropské státy řeší obrannou spolupráci i v rámci Evropské unie. Vnímáte takovou paralelní cestu víc jako přínos, nebo nadbytečnost?

Já to vnímám rozhodně jako potenciální velký přínos, a dokonce i nezbytnost v dlouhodobém horizontu, protože v tuhle chvíli jsou členské státy Evropské unie, které jsou zároveň členy NATO, závislé na Spojených státech jako poskytovateli jejich bezpečnosti, poskytovateli zbraňových systémů, které kupují z velké části u nich. Tahle závislost, myslím, není z dlouhodobého hlediska udržitelná. Poměrně nezvratně se pozornost Spojených států více upírá k regionu, o kterém se dneska už mluví jako o západním okraji Severoatlantické aliance – k východní Asii a Tichomoří.

Vedou se různé debaty, například Francie mluví o strategické autonomii. Já myslím, že nějaká posílená základna obranného průmyslu je z dlouhodobého hlediska pro Evropskou unii a vůbec evropské státy nutností. Unie se snaží v tomhle ohledu podněcovat větší spolupráci, ale je to poměrně těžké. Navzdory tomu, že rostou obranné rozpočty napříč Evropskou unií, že je shoda na potřebě více investovat do obrany, dokonce i shoda na tom, že jsme to v posledních letech a desetiletích od konce studené války zanedbávali… Až v roce 2022 poprvé obranné rozpočty ve střední a západní Evropě dosáhly opět společně té výše, kterou měly na konci studené války. Spolupráce v této oblasti, tradičně velmi zatížené protekcionismem jednotlivých států, není úplně snadná.

Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton na jaře jezdil po evropských zbrojovkách, navštívil i Poličku, aby spočítal celkové kapacity obranného průmyslu Evropy. K čemu se vlastně dopočítal?

Z jeho pera především a od Evropské komise jako takové potom vzešel návrh směrnice, která by měla podnítit zejména produkci munice, protože té je velký nedostatek. Jak v dodávkách, které členské státy nabízejí Ukrajině, tak i pro ně samotné. Evropská unie přijala celkový plán jednak na dodávky munice Ukrajině kryté z Evropského mírového nástroje, a to ve výši nějakých dvou miliard eur (47 mld. Kč). Zároveň je tu druhá větev toho plánu, společné nákupy dělostřelecké munice. A třetím dílem je i zvýšení schopnosti dlouhodobě vyrábět.

Podpora evropského obranného průmyslu

Evropská unie se snaží prosazovat či podporovat nákupy od evropských zbrojovek, Washington zase, jak píše server Politico, tlačí na své spojence v Evropě, ať se vyzbrojují v USA. Můžete v hrubých obrysech srovnat evropský a americký zbrojní průmysl?

Úsilí posilovat svoji obranyschopnost je otázka politická, má strategický rozměr, a to je dlouhodobá obranyschopnost Evropy a větší, řekněme, samostatnost v oblasti obrany, ale má samozřejmě i ekonomickou rovinu. Emmanuel Macron hovoří o strategické autonomii a o tom, že bychom měli co nejvíce nakupovat od evropských dodavatelů, samozřejmě myslí v tu chvíli především na francouzské zbrojovky. Naopak Američané celkem pochopitelně prosazují své ekonomické zájmy a tlačí na to, aby jejich spojenci co nejvíce kupovali od nich. Mají to snazší v tom, že mají přece jen více materiálu bezprostředně k prodeji, „na regálech“. Z úsilí evropských zemí co nejdříve si opatřit ty systémy a zbraně, dovybavit se, modernizovat pochopitelně Američané mohou těžit, stejně jako třeba i turecké, jihokorejské nebo izraelské zbrojovky.

Co se kvality týče, jsou evropské zbrojovky konkurencí pro ty americké? Nebo by snaha kupovat evropské zbraně znamenala kompromis?

Ne nutně kompromis, mohli bychom mluvit o řadě systémů. Vyberu pro ilustraci třeba houfnice Caesar, které mají pověst velmi kvalitních zbraňových systémů. Na druhé straně, pokud jde o nadzvukové letouny, tak se skutečně zdá, že F-35 se stávají jakýmsi zlatým standardem celosvětově. Zájem o ně má i Česká republika, stavíme se ovšem do delší fronty.

A potom existují velké projekty evropské spolupráce, mezi kterými je i nadzvukový letoun šesté generace. Ve výzbroji ho mají armády několika členských států a pracuje se na nové generaci, jež má být vyvinuta někdy do roku 2040. Ale tam se zdá, že například Španělsko potřebuje výhledově přezbrojit z F/A-18, a tak už pokukuje i po těch amerických pětatřicítkách, byť se v rámci konsorcia podílejí na vývoji nové evropské stíhačky.

Útok Rusů na Kachovku: Jednoznačný státní terorismus, říká expert. A zmínil nervozitu

Můžete zhruba porovnat, jak si na tom stojí dnes ruský vojenskoprůmyslový komplex? Zvládají zásobovat invazní vojska z hlediska kvality i kvantity?

Do jisté míry funguje. Rozhodně se nepotvrdily ty vize, že by se měl zhroutit. Zejména v těch prvních fázích konfliktu se ukázalo, že jejich technika nebyla vždy na odpovídající úrovni připravenosti, což souviselo mimo jiné i s rozšířenou korupcí v ruských ozbrojených silách. Ale ukázalo se, že Rusko není zcela neschopné se učit ze svých chyb, že dokáže zvládnout poměrně náročné logistické úkoly spojené s mobilizací a podobně. To znamená, určitě bych v tomhle ohledu ruský stát nepodceňoval.