Zelenskyj v Bruselu žádal zbraně i přemáhal pláč. Sklidil ovace a EU chystá nové sankce proti Rusku
Svobodná Evropa je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny, zdůraznil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu Evropské unie v Bruselu. Pro bezpečnost regionu je významná zejména jednota, upozornil prezident země, která se s podporou západních spojenců už skoro rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Ještě předtím prezident vystoupil v europarlamentu. Poslanci mu tleskali vestoje. Zjevně dojatý Zelenskyj sotva zadržoval slzy.
Zelenskyj do Bruselu zamířil poprvé od vypuknutí války a podle unijních činitelů bude na summitu chtít evropské vůdce přesvědčit k dalším dodávkám zbraní, munice či ke stupňování tlaku na Rusko.
Centrum Bruselu je kvůli mimořádné návštěvě z Ukrajiny zcela uzavřeno. Bezpečnostní režim ve městě je mnohem vyšší než při běžných summitech lídrů EU. Na každém kroku jsou vidět zvýšené hlídky policistů, několik zátarasů a opancéřované vozy. Ve vzduchu je i vrtulník, který vše monitoruje. Přítomni jsou i policisté se psy, kteří hledají výbušniny.
V Evropském parlamentu vítali Zelenského nejenom europoslanci, ale členové komise a také desítky novinářů a dalších hostů na zcela zaplněné galerii.
Dojatý prezident
Zelenskyj byl z vřelého přivítání zjevně dojatý a ještě před projevem přemáhal pláč.
🇺🇦 Zelensky did not hold back tears at the words "Glory to Ukraine!", starting his speech to the deputies of the European Parliament
— Avia.Pro - 🛡️Foreign Affairs - 📡Geopolitics (@avia_pro) February 9, 2023
“For each of the 27 EU countries there is a danger. The danger is that there is a dictator with huge stockpiles of Soviet weapons pic.twitter.com/NtY51hIW7Z
„Vítejte v EU, vítejte doma,“ přivítal Zelenského předseda Evropské rady Charles Michel a vyjádřil uznání riziku, které podle něj Zelenskyj cestou na západ podstoupil. Zelenskyj je symbolem odvahy ukrajinského lidu a posunul zemi blíže EU, dodal Michel a zopakoval odhodlání pomáhat napadené zemi.
Zelenskyj před europoslanci hovořil o evropských a ukrajinských hodnotách, proti nimž podle něj Rusko vede „totální válku“. Využívá k tomu rozsáhlé rezervy zbraní ještě ze sovětských dob i pomoc v podobě dodávek od diktátorských režimů jako je Írán.
„Děkuji, že se bráníme společně,“ uvedl Zelenskyj. Ve svém vystoupení ocenil dosavadní podporu, ale volal po rychlejším rozhodování, které by Kyjevu poskytlo náskok před Moskvou. Ukrajina už s pomocí partnerů učinila značný posun, ale velká část cesty k ukončení války je ještě před ní, řekl Zelenskyj.
„Všichni chráníme Evropu před režimem, který chce zničit svobodu, který chce být na tomto kontinentě autoritářským lídrem,“ prohlásil ve zhruba desetiminutovém proslovu Zelenskyj. Vyzval mimo jiné k přijetí sankcí vůči ruskému jadernému průmyslu nebo proti výrobě bezpilotních letounů v Rusku. Hovořil také o zřízení tribunálu k potrestání válečných zločinů, kterých se podle něj „ruští teroristé“ dopouštějí.
Ukrajinská armáda 7. července potvrdila úder na chemický závod v ruské Moskevské oblasti, který se používá k výrobě munice a výbušnin, uvedl generální štáb. Závod, který se nachází 88 kilometrů severovýchodně od Moskvy, vyrábí průmyslové a vojenské chemikálie, včetně výbušnin, komponentů munice a ochranných systémů pro letadla. Krasnozavodsk se nachází zhruba 530 kilometrů od ukrajinských hranic.
Na jednotce intenzivní péče ve Lvově zemřel v neděli 31letý Maksym Мuzyčka, který utrpěl vážná zranění poté, co byl minulý měsíc násilím zařazen do ukrajinské armády. O Muzyčkově smrti dnes informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na vdovu.
Muzyčka byl minulý měsíc hospitalizován ve lvovské nemocnici v kritickém stavu. Podle jeho příbuzných jej v Lucku na západě Ukrajiny 10. června zadrželi vojáci z náborového střediska, nastříkali mu pepřový plyn do očí a pak jej odeslali k výcvikové jednotce, aniž by prověřili jeho doklady či nechali vyšetřit lékařskou komisí. O dva dny později jej příbuzní našli na jednotce intenzivní péče. Vojenské úřady tuto verzi popírají a policie tvrdí, že se Muzyčka sám zranil, když při převozu na cvičiště vyskočil z nákladního auta, dodal server.
Česko i Polsko podporují napadenou Ukrajinu, a to materiální pomocí, ale také politickou, diplomatickou či finanční, řekl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s končícím polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě. Podporují také členství země v EU a výhledově i NATO. „I v tom vidíme lepší zajištění bezpečnosti a stability Evropy,“ řekl Pavel.
„Ruský imperialismus musí být zastaven a (ruský prezident) Vladimir Putin nemůže vyhrát válku. Musíme udělat vše, aby se tak stalo,“ řekl Duda. Ocenil českou muniční iniciativu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů.
Ukrajinský prezident přitom po jednání řekl, že slyšel od řady lídrů o „připravenosti poskytnout nám nutné zbraně a podporu, včetně letounů“. Doplnil, že na odpoledních bilaterálních schůzkách je bude přesvědčovat k dodání stíhaček.
Za svá slova sklidil potlesk ve stoje. Na konci zahrála ukrajinská a evropská hymna. Mnoho europoslanců mělo na sobě žlutomodré oblečení na důkaz podpory Ukrajiny nebo stuhy v klopách saka.
Nové sankce omezí ruský export
Připravovaný desátý balík sankcí EU zasáhne ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrne také další politiky a armádní činitele stejně jako šiřitele ruské válečné propagandy. Po jednání summitu EU se Zelenským to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ocenila ukrajinské reformy ve snaze o vstup do EU, pevný časový plán rozšíření ale podle ní není stanoven. Komise podle ní chystá písemné hodnocení ukrajinské připravenosti na podzim.
„Slyšeli jsme o naléhavosti, s níž je nutné podpořit Ukrajinu právě teď... Musíme udělat více,“ prohlásila na adresu Zelenského vystoupení šéfka unijní exekutivy. EU a členské země podle ní budou pokračovat ve finanční a hmotné podpoře, která za téměř rok od začátku ruské invaze dosáhla 67 miliard eur (1,6 bilionu Kč).
Kromě toho chtějí země EU zesílit tlak na Rusko pomocí nových sankcí, které by komise měla podle von der Leyenové navrhnout „v příštích dnech“. EU se podle ní zaměří na „Putinovy propagandisty“, což požadoval sám Zelenskyj. Dále rozšíří omezení ruského exportu a omezí vývoz technologií využitelných pro vojenské účely. Unijní země chtějí schválit sankce před prvním výročím začátku invaze připadajícím na 24. února.
Von der Leyenová ocenila snahu o ukrajinské reformy
Von der Leyenová také ocenila ukrajinskou snahu o reformy v boji proti korupci či k posílení nezávislosti justice a médií. Ukrajina získala status kandidáta vstupu do EU krátce po začátku války a komise podle své šéfky chystá písemné hodnocení jejího dosavadního pokroku na podzim.
„Je potřeba pokračovat. Důležité je pochopit, že není žádný pevný časový plán, ten proces postupuje podle zásluh,“ prohlásila von der Leyenová.
Zelenskyj přitom dnes zdůraznil, že Ukrajince včetně bojujících vojáků by velmi motivovalo, kdyby EU učinila další krok v procesu a zahájila přístupová jednání s Kyjevem ještě letos. Ukrajina chce vzhledem k obavám z Ruska ve srovnání s jinými kandidáty na členství v EU výrazně rychlejší přijímací proces a její politici mluví o vstupu do roku 2026. Unijní politici však zdůrazňují nutnost dokončení reforem a varují před přehnaným očekáváním.
