Hackeři pustili v ruské televizi Zelenského. „Vrátíme ukradená území,“ slyšeli i na Krymu
Na Krymu, v Krasnodarském kraji a v Belgorodské oblasti na jihozápadě Ruska se dnes ve vysílání ruských televizí objevil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jak slibuje osvobodit okupovaná území. Ruská média to přičítají hackerům, kteří pronikli do vysílání ruských televizních stanic. Stalo se tak v den, kdy má Zelenskyj 45. narozeniny.
„Zelenskyj v projevu předneseném na své narozeniny tvrdil, že ukrajinské ozbrojené síly brzy získají zpět území, které dříve bylo součástí Ukrajiny,“ napsal ruský internetový list Gazeta.ru.
Jeden z obyvatel Belgorodu si podle listu Moskovskij komsomolec postěžoval, že v jednu chvíli na všech dostupných televizních kanálech vysílali jen Zelenského projev v ukrajinštině, provázený záběry ukrajinských vojsk – taková „čertovina“ se podle očitého svědka děla. Oblastní správa serveru RBK sdělila, že došlo k „nepovolené záměně televizního signálu z družice“.
Něco podobného se odehrálo i v listopadu, kdy vysílání rozhlasové stanice určené ruským vojskům, která loni v únoru vpadla na Ukrajinu, načas v Belgorodské oblasti vystřídalo vysílání ukrajinského rozhlasu.
Gazeta.ru tvrdí, že naopak ruští hackeři zahájili „kolektivní kybernetický útok“ na Německo v odvetě za rozhodnutí kancléře Olafa Scholze poskytnout Ukrajině tanky Leopard. Na výzvu uskupení KillNet zareagovali podle listu hackeři nejméně ze 17 skupin.
Rusko, které na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, se loni v září pokusilo zabrat rovněž okupované části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Kyjev a většina světa tyto anexe neuznávají.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ukrajinským jednotkám se loni na podzim podařilo osvobodit část okupovaných území, včetně města Cherson, odkud se ruské síly musely stáhnout v listopadu. Cherson byl jediným oblastním centrem, kterého se Rusové za 11 měsíců války dokázali zmocnit, ale pouze načas.
