Britská Národní zdravotní služba (NHS) zveřejnila šokující informaci. Mezi lety 2018 a 2023 bylo téměř padesát tisíc pacientů hospitalizováno s nemocemi, které se považovaly za takřka vymýcené. Za jejich návratem údajně stojí nižší proočkovanost, špatná strava nebo podvýživa.
Svrab, kurděje a spalničky: Do Evropy se vrací nemoci z 19. století
1.Svrab
Toto vysoce nakažlivé onemocnění způsobují roztoči, kteří se zavrtávají do kůže. Svědivá vyrážka může trvat i několik měsíců. Přestože se běžně nejedná o smrtelnou nemoc, může mít značný vliv na zdraví nakaženého jedince. Britští zdravotníci bijí na poplach. Za pouhý týden zaznamenali na skoro třicet tisíc případů. Za prudký nárůst může mimo jiné i nedostatek léků, uvedl server Daily Star.
2.Černý kašel
Před zavedením plošného očkování v 50. letech 20. století tato nemoc postihovala desítky tisíc Britů ročně. Dnes je počet případů o řád nižší, ale na začátku milénia se pohyboval jen kolem pár set případů ročně. Odborníci za nárůstem vidí neochotu některých lidí se jít očkovat. Přitom se jedná vysoce nakažlivou bakteriální infekci způsobující silné záchvaty kašle a dušení.
3.Kurděje
Mnozí nejspíš už ani netuší, jak se tato nemoc, zapříčiněná nedostatkem vitaminu C, projevuje. Nemocný jedinec může být často ospalý a mít nateklé dásně či modřiny. V extrémních případech způsobuje vnitřní krvácení, které může mít až fatální následky. Typická byla zejména u mořeplavců, kteří trávili dlouhé měsíce na moři a neměli přísun čerstvého ovoce či zeleniny. I dnes lékaři návrat onemocnění připisují špatné stravě.
4.Křivice
Stejně jako kurděje byla nemoc rozšířena v chudinských čtvrtích. Dělníci a další vykořisťovaní zaměstnanci neměli přístup k čerstvým potravinám, zejména pak k rybám a vajíčkům. Ty totiž obsahují vitamín D a vápník potřebný pro správný růst. Problémem byl i nedostatek slunečního světla. Za poslední čtyři roky britské úřady registrovaly na skoro třicet tisíc pacientů, u nichž byla křivice diagnostikována.
5.Spalničky
Ještě do poloviny 20. století tato nemoc dokázala vymýtit celé vesnice či městské čtvrti. Až díky Johnu Franklinu Endersovi, jemuž se přezdívá „otec moderní vakcíny“, a plošnému očkování se této nemoci podařilo učinit přítrž. Přestože se počet nakažených navýšil na pár set případů, jedná se o alarmující čísla. U nemoci je potřeba kontrolovat, aby proti ní bylo chráněno co nejvíce lidí, jelikož se dokáže snadno rozšířit.
6.Galerie
Když nikdo nehlídá hranice a každý si jde do Evropy, jak se mu zamane.
Kromě znásilňování (nejraději hromadného), jsou tyto choroby součástí toho super kulturního obohacení. A bude lépe