V první jámě odpočívala kostra muže (asi †50), u nohou měl střepy keramické lahve. Při obřadu byla zřejmě naplněna obětinou, nejčastěji šlo o pivo či mléko. „V druhém hrobě jsme našli ostatky náctiletého jedince, mezi čtrnácti a devatenácti lety. Jeho pohlaví se nepodařilo jednoznačně určit. U kolen měl keramickou mísu zdobenou vpichy a těsně u levé ruky křemencovou šipku,“ informoval archeolog Milan Kuchařík. Pohřebiště podle artefaktů spadá do tzv. michelsberské kultury, období kolem roku 3 000 před naším letopočtem.
Oba zemřelí leželi na pravém boku ve skrčené poloze s rukama složenýma před obličejem, což byla standardní pohřební poloha. „Z vědeckého i uměleckého hlediska se jedná o velmi cenné nálezy. Hroby se nacházejí v jedné ose. Můžeme se domnívat, že byly původně překryty násypem a společně tvořily část takzvané dlouhé mohyly,“ dodal archeolog. Nebožtíky v té době lidé ukládali vedle sebe a postupně na všechny pohřební jámy navršovali zeminu, nad hroby vznikl jakýsi val.
Dva měsíce zdržení
V Praze-Suchdole pracovali experti dva měsíce, se stavbou se tak muselo čekat. Po zadokumentování nálezy odvezli a umožnili pokračovat v hloubení základů. Průzkum hradila společnost, která ho prováděla.
Hrozba mastné pokuty
Každou stavbu, jakékoliv kopnutí do země v oblasti s historickými vykopávkami, je stavitel povinen předem oznámit Archeologickému ústavu AV ČR (AÚ). Za neohlášení hrozí pokuta až čtyři miliony korun. A to i v případě, že se domnívá, že u něj žádné vykopávky být nemohou. Rozhodnou-li odborníci, že je třeba místo prozkoumat, je majitel pozemku povinen archeology na staveništi po nezbytnou dobu strpět.
Šokující slova dcery obžalované učitelky z vraždy léčitele (†50): K Richardovi chodila 15 let, poslední…
A nejen to. Na vlastní náklady musí odstranit svrchní vrstvu ornice a po dokončení prací financovat i zakrytí sond, respektive vykopaných jam. Odkládání oznámení o stavbě se nemusí vyplatit. „V případě objevu archeologických nálezů dojde ke zbytečnému zdržení, které je často spojeno i se zvýšením nákladů,“ varují odborníci z AÚ.
Našli Hitlerovu nádrž
Jeden z největších archeologických průzkumů poslední doby probíhal v hlavním městě mezi lety 2017 a 2022 u Masarykova nádraží kvůli výstavbě sídla společnosti Penta Invesments a hotelových budov.
Kromě ostatků švédských vojáků z dob třicetileté války (1618-1648), novoměstského příkopu či různých mincí a medailonků zde výzkumníci našli i dvojici železobetonových nádrží na vodu, které vybudovali nacisté začátkem druhé světové války (1939-1945) pro zásobování parních lokomotiv.
Šlo o první chovatele dobytka?
V éře pozdní doby kamenné (4300 až 2200 př. n. l.) docházelo v našich zeměpisných šířkách k prvnímu rozvoji zemědělství s využitím dobytka. Lidé díky tomu měli větší schopnost hromadit bohatství, což vedlo k výraznějšímu rozdělení společnosti podle majetku.
Obětiny na cestu
Přikládání obětin či milodarů k zemřelému je typické pro pravěké pohřbívání. Nejčastěji šlo o keramiku, zbraně, šperky. Tyto předměty měly nebožtíka doprovázet na jeho poslední cestě a zároveň mu měly sloužit k životu na onom světě.
Nejstarší mlýny stály na potoce u Prahy: Jeden mlel jen občas, ve druhém se utopil syn herecké legendy
Víte, že
Místo se nachází kousek od Únětického potoka, který představoval zdroj vody pro pravěké osady.
Malostranská věž ukrývala pantofle i kosti. Dřív z ní hlásili požáry, StB tu měla kukaň Daniel Vitouš, Lukáš Červený