18°C
V první jámě odpočívala kostra muže (asi †50), u nohou měl střepy keramické lahve. Při obřadu byla zřejmě naplněna obětinou, nejčastěji šlo o pivo či mléko. „V druhém hrobě jsme našli ostatky náctiletého jedince, mezi čtrnácti a devatenácti lety. Jeho pohlaví se nepodařilo jednoznačně určit. U kolen měl keramickou mísu zdobenou vpichy a těsně u levé ruky křemencovou šipku,“ informoval archeolog Milan Kuchařík. Pohřebiště podle artefaktů spadá do tzv. michelsberské kultury, období kolem roku 3 000 před naším letopočtem.
Oba zemřelí leželi na pravém boku ve skrčené poloze s rukama složenýma před obličejem, což byla standardní pohřební poloha. „Z vědeckého i uměleckého hlediska se jedná o velmi cenné nálezy. Hroby se nacházejí v jedné ose. Můžeme se domnívat, že byly původně překryty násypem a společně tvořily část takzvané dlouhé mohyly,“ dodal archeolog. Nebožtíky v té době lidé ukládali vedle sebe a postupně na všechny pohřební jámy navršovali zeminu, nad hroby vznikl jakýsi val.
Dva měsíce zdržení
V Praze-Suchdole pracovali experti dva měsíce, se stavbou se tak muselo čekat. Po zadokumentování nálezy odvezli a umožnili pokračovat v hloubení základů. Průzkum hradila společnost, která ho prováděla.
Hrozba mastné pokuty
Každou stavbu, jakékoliv kopnutí do země v oblasti s historickými vykopávkami, je stavitel povinen předem oznámit Archeologickému ústavu AV ČR (AÚ). Za neohlášení hrozí pokuta až čtyři miliony korun. A to i v případě, že se domnívá, že u něj žádné vykopávky být nemohou. Rozhodnou-li odborníci, že je třeba místo prozkoumat, je majitel pozemku povinen archeology na staveništi po nezbytnou dobu strpět.
A nejen to. Na vlastní náklady musí odstranit svrchní vrstvu ornice a po dokončení prací financovat i zakrytí sond, respektive vykopaných jam. Odkládání oznámení o stavbě se nemusí vyplatit. „V případě objevu archeologických nálezů dojde ke zbytečnému zdržení, které je často spojeno i se zvýšením nákladů,“ varují odborníci z AÚ.
Našli Hitlerovu nádrž
Jeden z největších archeologických průzkumů poslední doby probíhal v hlavním městě mezi lety 2017 a 2022 u Masarykova nádraží kvůli výstavbě sídla společnosti Penta Invesments a hotelových budov.
Kromě ostatků švédských vojáků z dob třicetileté války (1618-1648), novoměstského příkopu či různých mincí a medailonků zde výzkumníci našli i dvojici železobetonových nádrží na vodu, které vybudovali nacisté začátkem druhé světové války (1939-1945) pro zásobování parních lokomotiv.
Šlo o první chovatele dobytka?
V éře pozdní doby kamenné (4300 až 2200 př. n. l.) docházelo v našich zeměpisných šířkách k prvnímu rozvoji zemědělství s využitím dobytka. Lidé díky tomu měli větší schopnost hromadit bohatství, což vedlo k výraznějšímu rozdělení společnosti podle majetku.
Obětiny na cestu
Přikládání obětin či milodarů k zemřelému je typické pro pravěké pohřbívání. Nejčastěji šlo o keramiku, zbraně, šperky. Tyto předměty měly nebožtíka doprovázet na jeho poslední cestě a zároveň mu měly sloužit k životu na onom světě.
Víte, že
Místo se nachází kousek od Únětického potoka, který představoval zdroj vody pro pravěké osady.
Malostranská věž ukrývala pantofle i kosti. Dřív z ní hlásili požáry, StB tu měla kukaň Daniel Vitouš, Lukáš Červený
