22°C
Aktuálně je Petr Hlubuček veřejnosti znám především coby náměstek primátora hlavního města, který má ve své gesci infrastrukturu, životní prostředí nebo také bezpečnost. Na ni zpravidla dohlíží ze své kanceláře na magistrátu, z jejíž oken má výhled na staroměstský barokní kostel sv. Mikuláše. O pátcích je ale k zastižení ve svých „domovských“ Lysolajích, kde prý má snad i hezčí výhled. „Zvláště na jaře, když se stromy zelenají a začnou švitořit sýkorky,“ říká.
„Sdílená domácnost“
To je ale prý asi tak jediný klad, který jeho kancelář v radniční budově z roku 1926 nabízí. „Je stará, malá, vlhká a plesniví. Celkově nevyhovující,“ počastuje starosta budovu v historické lokalitě městské části. Jeho kancelář je prý ve dvoupatrové stavbě ta nejlepší a zároveň i největší, na což starosta doplácí minimem soukromí. „Sdílím ji se svou zástupkyní, a pravidelně se zde také schází zastupitelstvo,“ uvádí k bohatě prosvětlené, světlým nábytkem vybavené místnosti.
Její součástí je také kuchyňka – jediná na celé radnici, takže pakliže si chce některý z 16 úředníků či volených zástupců městské části dojít uvařit například kávu nebo čaj, musí přes kancelář starosty. „Ale nevadí mi to. Více mne trápí jiné problémy Lysolají a poslední dobou samozřejmě také hlavního města.
Sošky a grafiky
Kancelář má vybavenou útulně a prakticky. „Jsem systematický člověk. Rád se zabývám věcmi, které mají nějaký smysl,“ uvádí starosta s tím, že místo přepychu dává přednost pragmatičnosti. „Jako první, co jsem před 10 lety, kdy jsem na radnici nastoupil, nechal změnit, byl nábytek,“ vysvětluje starosta.
Aby měl také lepší přehled o městské části, a mohl se svými kolegy zastupitely, potažmo s jinými návštěvami bavit o konkrétních projektech, nechal si přes celou jednu zeď zařídit mapu Lysolají a jejich blízkého okolí. „Hlavně tu předtím byly úplně holé stěny. Nepůsobilo to dobře,“ dodává. Dnes je na několika místech jak kanceláře, tak i radnice, zdobí grafiky Tomáše Bíma (73), jeho oblíbeného výtvarníka. Starosta nedalekých Nebušic Viktor Komárek (STAN) má přitom úplně stejný vkus.
Další z dekorací, které návštěvy kanceláře mohou zaujmout, jsou malé sošky a plastiky, které má Petr Hlubuček vystavené na poličkách a u okna. „Jedná se o zmenšené kopie soch, které jsou v Lysolajích k vidění. Například Khmerská tanečnice, Panenka Marie nebo Žába,“ vysvětluje. „Osobně mám nejraději sochu, nazvanou Stínohra, která v průběhu ročních období a díky změnám svitu slunce vrhá pozoruhodné stíny,“ uvádí k plastice, která se v životní velikosti nachází před vstupem do přírodní památky Housle.
Tu má vystavenou na okně, hned vedle „kýčovitě“ vypadajících sádrových kachniček. Když přijde řeč na ně, starosta se neubrání úsměvu. „Donedávna jsem byl předsedou chocholatých plemen drůbeže. Proto jsem od místních úředníků dostal tyhle kachny v upomínku.“
Lepší časy na obzoru?
Ve své kanceláři pak má starosta Lysolají i 3D modely – jeden z nich zpodobňuje budovu nové radnice. „Potřebovali bychom ji jako sůl,“ nezastírá Hlubuček. I má už vymyšleno, kde by moderní funkční stavba mohla stát, a co by měla oproti jiným pražským radnicím do vínku.
„Na náměstíčku ve Starodvorské stojí budova socialistické samoobsluhy ze 70. let. Přitom od 90. let budova chátrá. Proto jsme ji odkoupili a rádi bychom namísto ní postavili novou radnici,“ uvádí Hlubuček s tím, že je to však stále ještě běh na dlouhou trať. „Byl bych rád, kdyby současné zastupitelstvo připravilo její projekt, aby se jí alespoň vbrzku dočkali přinejmenším naši nástupci.“ A co za zvláštnost by měla mít?
Nejstarší obyvatel zpátky doma
Lysolaje jsou historickou lokalitou, v níž žili naši předci již za dob pravěku. Z pozdní doby kamenné pochází nejstarší lidské dochované ostatky, které archeologové objevili v roce 2014 v Sídlištní ulici. V současné době se kostra zhruba 40letého muže nachází v Národním muzeu. „Byl bych rád, kdybychom nejstaršího obyvatele Lysolají vrátili zpět k nám. Představoval bych si jej právě v nové radnici pod prosklenou podlahou,“ uzavírá starosta.
