Hrob odhalený v Praze-Dubči byl umístěn mimo hlavní část pravěkého hřbitova, na povrchu byl kdysi označen mohylou. Válečník na poslední cestu dostal bohatou pohřební výbavu, což dokládá příslušnost k vládnoucí třídě. „Můžeme zmínit železný meč, nůž, prubířský kámen v dřevěném pouzdře, brousek, minimálně dvě velké keramické nádoby, součásti opasku či spony,“ řekla Petra Maříková Vlčková z Archeologického ústavu AV ČR.
Ve stěně pohřební jámy našli i zaražený hrot kopí. Dovnitř se ale dostala spodní voda, kvůli čemuž se z předmětů dochovaly jen fragmenty. Ty se nyní rekonstruují a konzervují. V místě odborníci identifi kovali stopy tehdejšího sídliště v podobě odpadních jam a zbytků zčásti zahloubených domů, tzv. polozemnic.
Z důvodů bezpečnosti práce bylo potřeba vysvahovat pohřební jámu hrobu bojovníka, aby bylo možné provést archeologický výzkum. Doba stěhování národů. ARÚ AV ČR, Praha
Ve stejné lokalitě se povedlo odkrýt i největší tuzemské pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů z doby měděné (až 2500 let př. n. l.) čítající přes 80 hrobů. „Tehdy byli muži ukládáni na levém boku, hlavou k severu a obličejem k východu, zatímco ženy spočívaly na pravém a s hlavou k jihu. Kolem těl byla rozložena výbava, především keramické nádoby, kamenné nástroje a drobné kostěné šperky,“ řekla Petra Maříková Vlčková.
