Putinova válka tíží Švýcary: Spory o neutralitu i vývoz zbraní! Rakety raději sešrotují?

Ve východní Evropě jsou Ukrajinci v zákopech. Dál na západě se evropské metropole potýkají se stavem, v němž válka už není jen teoretická. V srdci kontinentu se však skrývají Švýcaři, kteří si lámou hlavu nad svou neutralitou a tím, co vůbec v současné situaci pro Evropu znamená.

Do mezinárodních vod totiž přináší i nespokojenost nad švýcarským přístupem - Švýcaři totiž odmítají kvůli přísným regulím i reexport svých zbraní na Ukrajinu. List Neue Zürcher Zeitung upozornil  na to, že Bern se chystá vyřadit ze služby britské systémy protivzdušné obrany Rapier, na Ukrajinu je však poslat odmítá. Raději je sešrotuje, upozorňuje i web E15.

Profesor: Švýcarsko chce vyvážet zbraně, i zůstat „dobré“

Švýcarsko má rozsáhlý zbrojní průmysl, který vyrábí tolik potřebnou munici pro řadu zbraní, které Evropané dodali Ukrajině, a také některé ze slíbených hlavní bojových tanků Leopard 2. Má však také přísná pravidla týkající se vývozu zbrojních technologií - konkrétně zákon, který je nyní předmětem vášnivé debaty a který zakazuje každému státu, který nakoupí švýcarské zbraně, poslat je straně konfliktu, jakým je Ukrajina.

Válka je zkouškou švýcarské tolerance stát stranou a ve stejnou chvíli sloužit světové elitě za neměnných podmínek, což zemi staví do svízelné situace protichůdných zájmů. Výrobci zbraní poukazují na to, že jejich neschopnost vyvážet může zkomplikovat vztahy se západními zákazníky. Evropští sousedé táhnou Švýcary jedním směrem, zatímco tradice neutrality je napíná směrem druhým.

„Švýcarsko se do této situace dostalo kvůli tomu, že je neutrálním státem, který vyváží zbraně,“ řekl Oliver Diggelmann, profesor mezinárodního práva na univerzitě v Curychu. „Chce vyvážet zbraně, aby mohlo obchodovat, chce si nad tímto exportem udržet kontrolu. A také chce zůstat v očích všech tím dobrým. V tom nyní naše země klopýtá,“ zhodnotil nesnadný stav věcí.

Švýcarské váhání a kšefty

Švýcarsko si dokázalo udržet neutralitu po staletí a dokonce i během dvou světových válek. Tento postoj podporuje 90 % z 8,7 milionu obyvatel, kteří jej považují za národní ideál. Švýcarsko je hostitelem Organizace spojených národů (OSN) a Červeného, přičemž se považuje za světového mírotvůrce a stát, který staví nade vše ideu humanismu. Západní země však nyní považují švýcarské váhání - jak v otázce vývozu, tak v otázce sankcí proti Rusku - za důkaz, že motivací země není ani tak idealismus jako spíše obchod.

Švýcarsko, jehož banky jsou proslulé svým tajnůstkářstvím a často obviňované z praní špinavých peněz, je stále největším světovým centrem offshorového bohatství. To zahrnuje asi čtvrtinu celosvětového objemu, čehož nepochybně využívají mnozí ruští oligarchové spříznění s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Vysoce postavený úředník, který si nepřál být jmenován, protože pravidelně vyjednává se Švýcary, uvedl, že status quo zanechává v západních diplomatech pocit, že Švýcarsko nahlíží na neutralitu z pohledu ekonomického prospěchu.

Historik: Poškozuje nás to, ale...

Měsíce handrkování nepřinesly alpské zemi zrovna přízeň sousedů. „Všichni vědí, že to Švýcarsko poškozuje. Celá Evropská unie je naštvaná. Američané jsou naštvaní. Nelibost přichází i od Rusů. Všichni víme, že nám to ubližuje,“ řekl Sacha Zala, historik z univerzity v Bernu zabývající se tématem neutrality. „Ale ukazuje to, jak hluboko v našich hlavách víra v neutralitu sahá,“ dodal.

7 otázek k Putinovu zatykači: Proč neřeší zvěrstva v Buče a proč Putin může do Číny i USA?

Historicky měla švýcarská neutralita mnohem více společného s vedením války než s vyhýbáním se jí. Od středověku až do raného novověku tehdejší chudé alpské kantony pronajímaly žoldnéře do konfliktů po celé Evropě. Mnohé z nich pak vyráběly pro tyto armády zbraně. Dodnes viditelným pozůstatkem této doby je Švýcarská garda Vatikánu. „Dřívější myšlenka neutrality spočívala v tom, že neutralita sloužila oběma stranám,“ uvedl Zala.

Hluboké kořeny neutrality

Švýcarská neutralita se začala formalizovat po napoleonských válkách, kdy se evropské mocnosti dohodly, že by mohla vytvořit nárazník mezi regionálními mocnostmi. Dále byla kodifikována v Haagské úmluvě z roku 1907. Úmluva vyžadovala, aby se neutrální státy zdržely vedení války a zachovávaly rovný odstup mezi válčícími stranami. Mohly například prodávat zbraně, ale pouze pokud tak činily pro všechny strany konfliktu. Zavazovala také neutrální země, aby zajistily, že jejich území nebude využíváno válčícími silami.

To vedlo k tomu, čemu Švýcaři říkají „ozbrojená neutralita“ - závazek nejen k neutralitě, ale i k zachování schopnosti ji chránit. Právě ta je nyní podle kritiků ohrožena. Příznivci švýcarského zbrojního průmyslu se shodují, že na ekonomiku země nemá žádný významný dopad. Zaměstnává 14 000 lidí a tvoří méně než 1 % hrubého domácího produktu. Tvrdí však, že je pro ozbrojenou neutralitu rozhodující.

„Ozbrojená neutralita potřebuje vojáky, zbraně, vybavení a tím pádem i zbrojní průmysl. Naše neutralita musí být ozbrojená, jinak je k ničemu,“ řekl Werner Salzmann, člen konzervativní Švýcarské lidové strany. Švýcarský obranný průmysl je podle něj závislý na exportu, bez kterého by nemohl přežít.

Potíž pro Německo

Klíčovou roli hraje Švýcarsko pro Německo, jednoho z největších vojenských podporovatelů Ukrajiny. Švýcarská společnost Oerlikon-Bührle je fakticky jediným výrobcem munice pro samohybný protiletadlový systém Gepard, kterých Berlín poslal na Ukrajinu již několik desítek. Švýcaři kvůli tomu dosud blokovali německé snahy o nákup nové munice.

Významní hráči evropského obranného průmyslu se stále více obávají vyrábět zbraně nebo jejich nezbytné součásti ve Švýcarsku. Německý výrobce zbraní Rheinmetall, který vlastní zmíněnou švýcarskou společnost, plánuje otevřít továrnu na výrobu potřebných nábojů v Německu.

„V příštích dvou až třech letech budeme ještě vyrábět podle starých kontraktů, kterým musíme dostát,“ nechal se slyšet Matthias Zoller, mluvčí zbrojního průmyslu v obchodní skupině Swissmem. „Nepřicházejí ale žádné objednávky. Exportní trh bude prostě mrtvý,“ upozornil.

Začátkem letošního roku vymysleli švýcarští proobchodní Svobodní demokraté právní kličku, kterou většina zákonodárců zřejmě přijala. Umožnili by tak zemím, které sdílejí švýcarské demokratické hodnoty, reexportovat švýcarské zbraně. Minulý týden však Švýcarská lidová strana držící parlamentní většinu návrh zákona odmítla, jelikož jej považovala za příliš okaté vyhovění Ukrajině, a tedy za porušení neutrality. Švýcarští zákonodárci od té doby připravili šest protinávrhů. Žádný z nich však neumožňuje, aby se švýcarské zbraně dostaly na Ukrajinu do jednoho roku.

Západní země uznávají, že švýcarské příspěvky by byly do značné míry symbolické. Argumentují však tím, že ačkoli Švýcarsko po desetiletí těžilo z toho, že je účinně chráněno okolními státy NATO, neprojevilo žádnou ochotu těmto státům nyní pomoci.

Není střední cesty?

Thierry Burkart, svobodný demokrat, který původní návrh zákona vypracoval, uvedl, že Švýcarsko si již nemůže dovolit tuto situaci ignorovat. „Jsme zakotveni v západním partnerství. Sice ne ve smyslu závazného spojenectví v NATO, ale v tom smyslu, že Západ je místem, kde jsou sdíleny i naše hodnoty,“ řekl. „To neznamená, že nejsme neutrální, ale neměli bychom blokovat spolupráci mezi západními zeměmi.“

Ve švýcarských městech visí na mnoha budovách modrožlutá ukrajinská vlajka, sympatie jsou zřejmé. Dokonce i většina zákonodárců, kteří jsou proti volnějším pravidlům vývozu, otevřeně označuje Rusko za agresorský stát. Přesto to jejich postoj k neutralitě nezmírnilo. Místo toho někteří konzervativní politici sbírají podpisy, aby vyvolali referendum k zapsání ještě přísnějších výkladů neutrality do švýcarské ústavy.

„Existují pouze dvě možnosti. To je vše,“ prohlásil Walter Wobmann, konzervativní zákonodárce, který iniciativu prosazuje. „Můžete být napůl těhotná? Můžete být pouze těhotná, nebo ne. Buď jsme neutrální a jdeme s tím až do konce nebo půjdeme do aliance, například do NATO. Jak budeme postupovat? Švýcarsko se musí rozhodnout,“ nechal se slyšet.

Sporné sankce

Dalším bodem sporů jsou sankce proti Rusku, v jejichž případě se Washington a Evropa obávají, že je Švýcarsko nedokáže důrazně prosazovat. Švýcaři zmrazili ruská aktiva v hodnotě pouhých 7,5 miliardy švýcarských franků, tedy asi 181,73 miliard korun. Evropští úředníci předpokládají, že celková částka ruských aktiv v zemi může být až 200 miliard dolarů.

Přesto, když Švýcarsko uvalilo své sankce, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil zemi z opuštění neutrality. Burkart ze Svobodných demokratů namítl, že švýcarská neutralita funguje pouze tehdy, je-li flexibilní a pokud jí zbytek světa věří. Švýcaři vyšli vstříc nacistům za druhé světové války a Američanům tím, že omezili obchod se Sovětským svazem za studené války.

Historie Švýcarska je podle historika Zaly nejlepší odpovědí na otázku proč neutralita nikdy nebyla příliš jasným konceptem. „Říkat, že jste neutrální, je jako říkat, že jste dobrý křesťan. Co to vlastně znamená? Co je to dobrý křesťan? A co je to neutralita?“

Tanky na frontu přímo z linky? Německý zbrojař uvažuje o továrně na Ukrajině za 4,7 miliard