9°C
Výstavu obklopuje symbolický průvod stovky architektů narozených od poloviny 19. století až do konce pražského jara, tedy s rozptylem téměř 120 let. „Ti ukazují ten složitý vývoj od roku 1900, od secese přes racionální modernu, přes kubismus, rondokubismus jako národní sloh, holandský civilismus, funkcionalismus až po poválečný složitý vývoj díky politickým kotrmelcům, kterými střední Evropa prošla,“ popsal při zahájení výstavy její další část jeden z autorů Vladimír Šlapeta.
Další částí je prezentace krajů. „Pochopitelně Brno, Praha, Zlín a Hradec nejsou srovnatelné s ostatními kraji, je tam toho mnohem více. Na druhé straně nám tento pohled oživil i přínos některých architektů operujících z Drážďan, z Vídně, z Vratislavi i z Berlína do naší země a jak ovlivňovali dialog naší architektury s okolními zeměmi s Evropou,“ uvedl Šlapeta.
Architekti, kteří projektovali ve vězení
Doplnil, že při přípravě výstavy vyvstaly i některé zcela záměrně zapomínané kapitoly dějin tuzemské architektury. „Třeba basoprojekt, to většina lidí neví, co to bylo, ale tak jako byl Stavoprojekt, tak byl taky basoprojekt, to byli architekti, kteří seděli v base a v těch pyžamech navrhovali i významné stavby, například Vědeckovýzkumný ústav atomové energie v Běchovicích je dílem profesora Bedřicha Rozehnala z doby, kdy byl vězněn na Pankráci,“ připomněl Šlapeta.
Připomíná i nerealizované projekty
Výstava ukazuje velké množství modelů staveb vzniklých za celou dobu, kterou pokrývá, zapůjčila je muzea, galerie i ateliéry architektů. Návštěvníci uvidí třeba modely všech vil z pražské osady Baba. Autoři výstavy připomínají i tři nerealizované projekty z poslední doby - návrh Národní knihovny Jana Kaplického, projekt přezdívaný Lední medvěd od Radana Hubičky, který měl stát na Vítězném náměstí a projekt architekta Petra Malinského pojmenovaný Zlaté vejce a navrhovaný do Revoluční ulice pro umístění Slovanské epopeje Alfonse Muchy.
Malá expozice Jan Kotěra 150 je výběrem nejvýznamnějších realizací charakteristických pro Kotěrovu tvorbu. Představuje rané práce počínajíc jednou z prvních secesních realizací v Praze, Peterkovým domem na Václavské náměstí nebo souborem vil raného období, Trmalovy a Suchardovy vily v Praze. Připomíná podle autorů výstavy nejvýznamnější Kotěrovo dílo Městské muzeum v Hradci Králové, stavbu, které se už Kotěra nedočkal a provedl ji jeho spolupracovník Ladislav Machoň, tedy Právnickou fakultu UK. Kotěrovu tvorbu dokládají i ukázky nábytkové tvorby a designové předměty.
Významné bylo Kotěrovo působení pedagogické, kdy už ve 27 letech nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze jako profesor dekorativní architektury a působil tam do roku 1910. Na škole vychoval 41 mladých českých architektů, na AVU potom 43.
