35 minut a 26 kilometrů hrůzy: Jih Moravy zničilo nejhorší tornádo v Evropě od roku 1984
Tornádo, které se 24. června prohnalo jižní Moravou, způsobilo miliardové škody. Podle nejnovějších zjištění hasičů bylo poničeno 1202 budov, z nichž 180 bude muset v nadcházejících dnech projít částečnou nebo úplnou demolicí. Přírodní katastrofa zasáhla nejvíce obce Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Ratíškovice, Lužice a severní oblast Hodonína. Na základě napáchaných škod přiřadili odborníci tornádo do kategorie F4, které mělo až 300kilometrovou rychlost. Historicky u nás až do nedávna nebylo zaznamenáno žádné tornádo přesahující sílu F3. Při události na jižní Moravě přišlo o život šest lidí.
V předběžné zprávě ničivou přírodní sílu analyzoval a popsal Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Silné bouřky se začaly zprvu tvořit v Rakousku, ty se postupně vyvinuly do tzv. supercel. Ničivé tornádo však podle zprávy vzniklo pouze z jedné supercely, která na naše území dorazila jako první. Ústav se nyní snaží zjistit, proč nedošlo ke vzniku více tornád a jak zpřesnit předpověď nebezpečných jevů.
Tornádo na jih Moravy dorazilo přibližně v 19:10 a zaniklo o více než půl hodiny později v 19:45. Podle informací ve zprávě ČHMÚ způsobovalo značné škody „v pásu dlouhém 26 kilometrů a širokém až 700 metrů“.
Poté, co se supercela přesunula z jihu Moravy ke Zlínskému kraji, přes zasažená místa ještě další hodinu postupovaly další bouře. Lidé hlásili silné nárazy větru a kroupy o velikosti až pět centimetrů.
Za přítomnosti supercel byli podle zprávy ČHMÚ meteorologové schopni odhadnout směr jejich pohybu, předpovědět výskyt krup a jejich velikost a vyčíslit intenzitu srážek, tornádo se však předpovědět nepodařilo.
Přírodní katastrofa si vyžádala 6 obětí, různě vážná zranění způsobila více než dvěma stům lidí. ČHMÚ zveřejnilo přehlednou mapu škod, kde vidíme trasu tornáda a následky, které po sobě zanechalo.
Modelové bouřkové parametry předpovídaly již několik dní před katastrofou riziko výskytu silných bouřek. Právě proto ve svých předpovědích počasí zveřejňoval ČHMÚ první varování už 19. června. „V rámci systému integrované výstražné služby (SIVS) byly následně vydávány výhledy nebezpečných jevů a poté i vlastní výstrahy,“ píše ústav ve zprávě. V den, kdy se tornádo přiřítilo na Moravu, byl zvýšen stupeň nebezpečí výstrahy ze silných na velmi silné bouřky pro většinu území České republiky.
V Česku vládne nepřipravenost
Podle hydrometeorologického ústavu ČHMÚ nejsme kvůli mizivým zkušenostem s tornády na takové jevy připraveni. „Silná tornáda jsou jedním z extrémních projevů velmi silných konvektivních bouří a jejich výskyt je velmi ojedinělý. Společnost ani stavby nejsou na tyto výjimečné situace připravené. Během silných konvektivních bouří/supercel je tedy na místě velká obezřetnost a v případě, že je spatřeno tornádo, je nejvhodnější vyhledat vnitřní úkryt,“ napsal ČHMÚ. Upozornil, že mezi nejbezpečnější místa v budovách patří přízemní nebo podzemní prostory, radí také držet se daleko od oken.
Síla a ničivost tornáda se určuje za pomoci Fujitovy stupnice, která jev klasifikuje do kategorií F0 až F5. Při síle F4 je tornádo schopné zbořit domy a odnést automobily, vítr s bouřemi o síle F5 se vyskytuje jen ve dvou procentech případů. Fujitova stupnice vypadá následovně:
Stupeň | Rychlost větru | Škody |
0 | 29-37 m/s (104,4-133,2 km/h) | lehké |
1 | 38-49 m/s (136,8-176,4 km/h) | mírné |
2 | 50-60 m/s (180-216 km/h) | středně těžké |
3 | 61-73 m/s (219,6-262,8 km/h) | značné |
4 | 74-90 m/s (266,4-324 km/h) | těžké |
5 | 91-105 m/s (327,6-378 km/h) | totální zkáza |
Uplynulé dny strávili hasiči procházením poškozených budov a evidováním jejich stavu. Nejvíce poničených staveb hlásí Moravská Nová Ves – přesně 369, z nichž 62 je odepsaných k demolici. „Zahájení demolic umožnil čtvrteční příjezd armádní těžké techniky a vojáků, které jsme okamžitě nasadili na svážení suti do tří míst. To nám uvolnilo ruce a dnes ráno mohly začít demolice v Lužicích,“ uvedl jihomoravský ředitel hasičského sboru Jiří Pelikán. Práce na odklízení sutin a odpadu bude pokračovat i o víkendu.
Záběry z demolic zveřejnili jihomoravští hasiči na twitteru.
Tornád o síle F4 a F5 se v Evropě za posledních sto let vytvořilo hned několik. Nejvíce obětí hlásilo Rusko poté, co přírodní katastrofa zasáhla Ivanovo. Tehdejší Sovětský svaz přesné počty obětí zatajovalo, oficiálně se tak mluví o 67. Podle některých odhadů však při události zemřelo až 400 lidí.
počet obětí |
místo | datum | síla tornáda |
67 | Ivanovo (Rusko) | 9. června 1984 | F5 |
36 | Saronno (Itálie) | 23. července 1910 | neuvedeno |
35 | Wiener Neustadt (Rakousko) | 10. července 1916 | F4 |
34 | Benátky a okolí (Itálie) | 10. září 1970 | F4 |
23 | Volpago del Montello (Itálie) | 24. července 1930 | F5 |
15 | Francie, Belgie, Nizozemsko | 25.-26. června 1967 | F4, F5 |
8 | Nizozemko, Německo | 1.-2. června 1927 | F4, F5 |
7 | Robecco Pavese (Itálie) | 16. června 1957 | F4 |
6 | Pilisvörösvár (Maďarsko) | 13. června 1924 | F4; F5 |
6 | Hodonínsko a Břeclavsko (ČR) | 24. června 2021 | F4 |
5 | Polsko a Ukrajina | 20. května 1960 | F4, F5 |
4 | Borculo (Nizozemsko) | 10.-12. srpna 1925 | F4 |
4 | Hautmont (Francie) | 3. srpna 2008 | F4 |
3 | Lublin (Polsko) | 20. července 1931 | F4 |
2 | Düsseldorf (Německo) | 10. ledna 1936 | F4 |
2 | Pforzheim (Německo) | 10. července 1968 | F4 |
1 | Kiuruvesi (Finsko) | 11.-15. července 1934 | F4 |
1 | Riviera del Brenta (Itálie) | 8. července 2015 | F4 |
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.