14°C
Runy byly vyryty do kosti tura, které ležely vedle keramiky pražského typu. „Zvíře žilo kolem roku 600 našeho letopočtu. Přibližně ze stejné doby je i nápis,“ vysvětlil Jiří Macháček, vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU.
Možná to byla "učebnice"
Archeologové zdůrazňují, že jde o přelomový objev. „Ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání či věštění,“ vysvětlil Macháček.
V nalezené kosti je vyryto posledních sedm znaků starogermánské runové abecedy. „Nález tedy zřejmě původně sloužil jako učební pomůcka," vyvsvětlil Macháček. Starogermánské runy přitom podle něj bývají spojovány s germánskou mytologií.
Žádné rozdíly?
Nález zkoumali vědci z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a shodli se: „Jedná se o nebývalý úspěch celoevropského významu,“ shrnul vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie.
Podle archeologů nález zároveň zpochybňuje kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. Kost s runami ležela v lokalitě Lány u Břeclavi. Nově má být vystavena v prostorách Masarykovy univerzity.
Až dosud byla za nejstarší písmo u Slovanů považována hlaholice. Vytvořil jo Konstatin ze Soluně (známý jako Sv. Cyril) někdy v letech 862 až 863 v období Velkomoravské říše. Současný nález ale může časově předcházet dokonce i Sámově říši (624 až 659).
VIDEO: Archeologové udělali rekonstrukci nálezů po Římanech v Rakousku, vojenský tábor by měl podle nich přibižně odpovídat tomu brněnskému. Archeologové udělali rekonstrukci nálezů po Římanech v Rakousku, vojenský tábor by měl podle nich přibižně odpovídat tomu brněnskému. Archaia Brno
