Vokovický rybník býval klasickým návesním rybníčkem, tak jak je známe třeba z malebných jihočeských vesnic. Historické mapy ho zmiňují už v roce 1848, z té doby také pocházejí nejstarší mapy, které zachycují historii pražského rybníkářství v jakési ucelenější formě. Původně rybník sloužil především jako zásobárna vody, ze které se čerpalo v případě nutnosti hasit požár, ale využíval se i k plavení koní a pro vodní drůbež jako jsou husy nebo kachny.

Když se o mnoho let později, tedy v 60. letech minulého století, postavilo přírodní koupaliště Džbán, byl upraven i Vokovický rybník do dnešní podoby. Jeho původní účel ztratil smysl, jeho novým „posláním“ bylo především zachytávat splaveniny a další nečistoty přinášené Litovecko-Šáreckým potokem, aby nezanášely níže vybudované koupaliště.

Nový kabát

V současné době je rybník ve velmi špatném technickém stavu, kamenné zpevnění jeho břehů se rozpadá, hrazení netěsní a okolní ocelové konstrukce jsou kompletně zrezivělé. „Cílem revitalizace je celková rekonstrukce vodohospodářských objektů. Zárověň chceme docílit toho, aby rybník získal co nejvíce přírodní podobu. I proto budou zbourány nábřežní zdi, břehy se upraví tak, aby byly více pozvolné, a budou opevněny balvanitou rovnaninou. Původní betonové trubky, které tvoří obtok rybníka, budou při čištění odstraněny a nahradí je betonová zídka, která bude za normální hladiny pod vodou,“ řekl Pavel Pospíšil, vedoucí oddělení vodního hospodářství z pražského magistrátu. „Nově přibude i betonová výpust, která se obloží kameny, Jako přeliv bude sloužit balvanitý skluz,“ dodal Pospíšil.

Kvůli rekonstrukci bude nutné podle Pospíšila přeložit i některé elektrokabely a také sdělovací kabely. V rámci revitalizace také bude upraveno okolí. V plánu je výsadba nových stromů a také mokřadních rostlin. Práce, které vyjdou asi na 6 milionu korun, by měly skončit nejpozději v prosinci tohoto roku.

Klimatický závazek

Vokovický rybník není jedinou vodní plochou, kterou čeká revitalizace. Praha plánuje ještě například realizovat protipovodňové úpravy Rokytky v Kyjích, dokončit revitalizaci Xaverovského rybníka a Zličínského rybníka a nadále pokračovat v revitalizaci Lipanského potoka. Chystá se i nové jezírko na Letné. Hlavní město se vodním plochám věnovalo i v minulém roce. Úpravami vodních ploch chce docílit většího zadržení vody v krajině a tím plnit i svůj klimatický závazek.

„Obnova a revitalizace pražských vodních ploch je v souladu s naším klimatickým závazkem. Vodní plochy nám pomáhají zadržovat vodu v krajině, ochlazují mikroklima a pomáhají vytvářet biotopy pro rostliny a živočichy,“ říká náměstek primátora a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Magistrát nyní vlastní a spravuje 85 rybníků o rozloze 120 hektarů. Dalších 20 rybníků o 30 hektarech vlastní soukromníci. Město dále vlastní 32 retenčních nádrží, sedm suchých poldrů, 28 dešťových nádrží a čtyři velká vodní díla, jako je Hostivařská přehrada nebo Džbán. Od roku 2003 se podle informací magistrátu úprav dočkalo 79 vodních ploch, z toho 15 za poslední dva roky. Vybudováno bylo sedm zcela nových rybníků a čtyři vznikly na místě, kde již v minulosti byly.

Fotogalerie
10 fotografií