Pilot RAF vrátil Zemanovi pamětní list. Vadí mu „vlastizrádné“ aktivity prezidenta
Další pocta, kterou od prezidenta Miloše Zemana oceněný nechce. Válečný veterán Tomáš Lom se rozhodl v pondělí odeslat na Hrad svůj pamětní list z května, vadí mu prý „vlastizrádné“ aktivity hlavy státu.
Válečný veterán Tomáš Lom (96) se rozhodl vrátit prezidentovi Miloši Zemanovi pamětní list, který od něj obdržel. Na facebooku zveřejnil i odůvodnění. „Domnívám se, že vzhledem k Vašim stále zjevnějším aktivitám, jež se mi jeví jako vlastizrádné ve prospěch systémových protivníků České republiky, je protimyslné, abyste právě Vy rozesílal Pamětní listy k ,výročí osvobození Československa' lidem, kteří za vlast nasazovali život.“
Lom je jedním z posledních československých příslušníků RAF (Royal Air Force, Královské letectvo). Za druhé světové války sloužil u 311. bombardovací perutě. Vzhledem ke svému mládí se do bojů zapojil až na konci války.
„Včera jsem koupil poštovní známku A a List vrátil,“ stojí na profilu Tomáše Loma, někdejšího letce britského Královského letectva RAF (Royal Air Force). Objevil se tam jak samotný pamětní list, tak i vlastnoručně podepsaný dopis.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček ČTK sdělil, že pamětní list je vyjádřením úcty prezidenta veteránům. „Pan Lom panu prezidentovi křivdí,“ dodal.
Zeman čelí kritice za to, že po šéfovi BIS Michalu Koudelkovi podle Radiožurnálu požadoval seznam ruských agentů v Česku a podrobnosti o jejich operacích.
Vedle toho se přímo do Moskvy vydal ekonomický poradce prezidenta Martin Nejedlý, který tam odcestoval s diplomatickým pasem, aniž by bylo ministerstvo zahraničí předem o programu a účelu cesty informováno. Nejedlý následně diplomatům sdělil, že jednal s poradcem ruského prezidenta Jurijem Ušakovem o tématech v gesci prezidentské administrativy. Mluvilo se údajně i o přípravě budoucího setkání prezidentů Zemana a Vladimira Putina.
Letec RAF a hrdina z druhé světové
Tomáš Lom se narodil 1. srpna 1924 jako Tomáš Löwenstein. V roce 1943 byl v RAF vycvičený jako radiotelegrafista a palubní střelec. Působil na čtyřmotorovém bombardovacím letounu Liberator.
Veterán měl skutečně pestrý život, který popsal pro portál Paměti národa. Lomova rodina ještě před okupací utekla do Británie, v Londýně nastoupil na přírodovědeckou fakultu, pak se na české ambasádě přihlásil, že by chtěl k letectvu. „Každý ale nemohl být pilotem, tak já jsem se stal radiooperátorem u 311. československé perutě anglického letectva,“ vzpomínal. Nakonec se však k pilotování dostal. „Pilot odstartoval a říká: ‚Tak si to vezmi.‘ Tak jsem celý nadšený letěl,“ vybavil si Lom okamžik, kdy sevřel v ruce knipl.
„Monitorovali jsme hlavně základnu, my sami jsme nesměli vysílat, leda v případě operační nutnosti, jinak jsme museli jen poslouchat u rádia a u radaru,“ řekl letos v červenci na základně v Náměšti nad Oslavou Lom. Součástí tamní expozice je totiž i model letounu, kterým létal.
Život u letectva mu zachránila náhoda
U rádia podle něho bylo nesnesitelně. „Pak jste mohli jít k bočním kulometům, kde se člověk nadýchal trochu čerstvého vzduchu,“ řekl Lom. Z letounů kontroloval především pohyby německých lodí a ponorek v Atlantickém oceánu. Hlídka trvala i 13 hodin.
Život u letectva mu zachránila náhoda, po výcviku měl nastoupit u jednotky kapitána Simeta, své místo ale vyměnil s jiným vojákem, který měl v Simetově jednotce kamarády. „Měl jsem pekelné štěstí, jelikož Simet byl špatný pilot a za pár týdnů to naboural. Z posádky prakticky nikdo nepřežil,“ popsal osudový moment.
Lom o pandemii
Přestože ze všeho nejvíc toužil bojovat proti fašistickým okupantům své vlasti, čekal ho jiný osud. Byl převelen na Bahamy, aby tam jako zkušený radiooperátor sloužil až do konce války proti Japonsku.
Veterán připustil, že současná pandemie ho trochu zneklidňuje, ale nejhorší by podle něj bylo to, kdyby lidé přišli o běžné požitky života. „Znáte Effelovo Stvoření světa? Milujte se a množte se, to je píseň světa,“ vzkázal pamětník všem, kteří čelí dnešní situaci.
No tak to vrátil,třeba mu hráblo.Neni sám.Asi zapoměl proti komu bojoval.