14°C
Osudovým se jednoznačně stal Jasnému snímek Všichni dobří rodáci z roku 1968 o moravském venkovu po nástupu komunistického režimu a střetech při znárodňování majetku sedláků i kolektivizaci. Film vynesl Jasnému v Cannes roku 1969 cenu za režii, doma pak perzekuci ze strany totalitního režimu. I proto Jasný emigroval do Německa, později žil i v USA. Domů se vrátil až po roce 1989.
Ještě před »Rodáky« ale Jasný natočil i jiné ceněné snímky. V roce 1958 to byl film Touha. Na natáčení kdysi vzpomínal neméně slavný režisér Václav Vorlíček (†88), který na filmu o pět let staršího Jasného dělal asistenta.
„Kameraman Jaroslav Kučera si našel pro scénu, v níž měla plavat a vychutnávat si okolí, místo, kde Otava protrhla hráz a kde si voda vymlela obrovskou kulatou díru, asi patnáct metrů v průměru. Byla to nádherná scenerie. Jenže nikdo se Jany nezeptal, jestli umí plavat, nebo ne,“ prozradil Vorlíček ve své biografii Pane, vy jste režisér.
„Vojta dal pokyn: ‚Skoč!‘, a Jana, připravená už v plavkách, skočila. Ve vodě se jednou otočila a začala volat o pomoc. Já stál asi pět metrů od ní na břehu. Skočil jsem do vody, doplaval pro ni a jako utopence za paži jsem ji vytáhl ven. Od té doby jsme si tykali. Když totiž začala volat a táhl ji proud směrem ke mně, volala na mě z vody: ‚Pane Vorlíčku! Pane Vorlíčku!‘ Tak jsem jí řekl, že pro příště stačí Vašek, protože než by vykoktala pana Vorlíčka, mohla by se utopit,“ popsal dramatické okamžiky z natáčení filmu Vojtěcha Jasného Vorlíček v knize Pane, vy jste režisér.
