14°C
Krize v bydlení na území Prahy je dlouhodobým problémem. Téma se dnes projednávalo na workshopu, který v rezidenci primátora hostil náměstek Petr Hlaváček. Ten posléze v rozhovoru pro Blesk.cz kromě jiného vysvětlil, jaká bude role chystané instituce takzvaného městského developera.
„Je to těleso, které koordinuje úsilí ve městě, koordinuje vztahy v jednotlivých městských částech, připravuje projekty. V první chvíli jeho hlavní záměr je zorganizovat proces v konkrétním území. V první fázi tento developer nestaví, ale idea je, že do budoucna by podobně jako například v Mnichově mohl stavět sociální bydlení nebo školky. Bylo by efektivní, kdyby tato činnost byla soustředěna ve městě na jednom místě,“ uvedl Petr Hlaváček. Podle něj bude městský developer schopen sám stavět, až se naučí spolupracovat se soukromým sektorem nebo s družstvy.
Z hlediska času však podle Petra Hlaváčka není na co čekat. Úvodní tým je prý potřeba uvést do praxe v kategorii „hned“, tedy ideálně do několika týdnů. Vznik městského developera se začne projednávat na půdě Institutu plánování a rozvoje (IPR), poté dojde na jednání v koalici. „Je to obrovský kus práce, který tato organizace může dělat. Byl bych rád, kdybychom například za tři měsíce mohli představit první výsledky,“ dodal k městskému developmentu náměstek.
Centrální stavební úřad
O myšlence vzniku centrálního stavebního úřadu v Praze se hovoří již delší dobu. V současnosti jsou tyto úřady rozdrobené do 22 největších městských částí na území metropole. Podle Petra Hlaváčka by tyto instituce zůstaly zachovány, centrální úřad by měl na starosti pouze projekty celopražského významu.
„Předtím jsme měli pouze teze, teď už máme skutečně připravenou verzi tohoto statutu. Je připraven materiál na koaliční debatu,“ řekl k aktuálnímu stavu náměstek. Ten zároveň upozornil na to, že v rámci novely zákona od srpna tohoto roku prakticky tento centrální stavební úřad vznikne, bude ale mít v kompetenci pouze velké akce v rámci infrastruktury. „Chtěli bychom to rozšířit i na větší soubory pro bydlení,“ vysvětlil Hlaváček.
Berlín jako „odstrašující případ“
Kam až se může krize v bydlení vystupňovat, lze sledovat na příkladu německého Berlína. Petr Hlaváček připomněl, že v minulosti se v tomto městě začali lidé stěhovat do západní části Německa, kolem roku 2000 tak v Berlíně vzniklo asi 150 tisíc volných bytů, které tamější správa prodala fondům.
„Tyto fondy je koupily za nízké prostředky. Postupně z bytů odcházejí stávající nájemníci a přicházejí nájemníci za tržní náklady. Nedávno v Berlíně proběhly významné demonstrace, jejichž smyslem bylo znárodnění těchto bytů. To už je stav, kdy nedostatek je tak citelný, že dochází k nabourávání sociálního smíru,“ dodal k tématu Petr Hlaváček.
