9°C
Řemeslníci státní maturitu nepotřebují, kazí průměr, volá Cermat po změně
Výsledky didaktických testů státních maturitních zkoušek ukazují, že by se zřejmě mělo změnit současné nastavení vzdělávacího systému. Shodli se na tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka a ředitelka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Učební obory, které nejvíce snižují úspěšnost u maturit, by se podle nich měly zaměřit víc na ověřování odborných a praktických znalostí. Debatu o úpravách státních maturit nevyloučil ani ministr v demisi Robert Plaga (ANO).
Podle Zíky by řemeslníkům měla stačit kvalifikace zakončená například maturitou s odborným zaměřením. „Nemuseli by pak mít státní maturitu, která je vstupenkou pro studium na vysoké škole. A kdyby chtěli jít na vysokou školu, tak nechť si dodělají státní maturitu formou nástavbového studia,“ uvedl. Podobně to podle něj funguje například v Německu.
Státní maturita na učebních oborech podle Zíky ubírá prostor pro odbornou část výuky a zbytečně zatěžuje děti, které nechtějí na vysokou školu a svých znalostí nevyužijí. S tím souhlasí i Schejbalová. „Je otázka, zda mají mít maturitu všechny obory, které ji nyní skládají, zda některým nestačí učňovský list,“ uvedla.
Ministr Plaga připustil úpravu
Ministr v demisi Robert Plaga (za ANO) úpravy v nastavení státních maturit nevyloučil. Uvedl, že by chtěl urychleně diskutovat především o maturitě z matematiky, která má být povinná pro gymnázia od roku 2021 a pro většinu ostatních oborů o rok později. Podle něj je otázkou, zda je povinná maturita z matematiky smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády.
Učební obory a nástavby podle statistik Cermatu dlouhodobě zvyšují průměrnou neúspěšnost maturantů. Naopak pro gymnázia je státní maturita velice jednoduchá, podotkla Schejbalová. Vyšší neúspěšnost v didaktickém testu z češtiny, která stoupla z 2,76 procenta v roce 2014 na letošních 10,4 procenta maturantů, je podle ní dána větší obtížností testů v posledních letech.
Maturitní testy jsou obtížnější
„Klesla úspěšnost, protože jsou ty testy jinak koncipované. Dřív to bylo na úrovni základní znalosti. V roce 2015 tam byly přidány i literární dovednosti, takže ten test byl ztížen,“ řekla ředitelka. Potvrdila to i Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Testy se podle ní v posledních letech zlepšily, je v nich méně sporných úloh, vytýká jim ale příliš teorie a náročnou délku textů, které údajně nestíhají pročíst ani někteří gymnazisté. Obtížnost by proto už neměla dále narůstat, upozornila.
Podle Zíky jsou pro děti nejobtížnější částí zkoušky v češtině otevřené úlohy, kdy maturanti pracují s textem. „Problém je, že se ve školách málo čte a málo se píše. Nic se neprocvičuje, není čas, protože rámcové vzdělávací programy jsou přeplněné různou látkou,“ myslí si Zíka. Měl by se tedy změnit už přístup k výuce v základních školách, aby mohli učitelé s dětmi lépe pracovat, domnívá se.
No to zase někdo objevuje Ameriku . Je logické , že musí být rozdíl mezi dětmi , které chtějí studovat vysoké školy a hlásí se na gympl a dětmi , které se chtějí věnovat nějakému řemeslnému povolání. Čímž nemíním , že by děti chodící na odborné školy byly hloupější či hůře připravené na maturitu . Ale nechápu, proč by měly maturovat z matematiky .Pokud jsem viděla , z čeho maturovala má dcera z matematiky , tak jsem se ptala, k čemu jí ty obtížné příklady v životě budou . No k ničemu , pokud nechce studovat VŠ technického směru . Když se dětí na ZŠ zeptáte, jak se vypočítají procenta , průměry , objemy atd. tak pořádně nevědí , nemají to zažité a to si myslím je smysl matematiky na ZŠ. Nějaké rovnice o třech neznámých by se děti měly učit až na střední škole a těžké příklady až na vysoké. A to je podstata --děti jsou na ZŠ zahlcovány učivem , které nevyužijí a opravdové základy zažité nemají----hlavně pravopis---Ostatně, stačí si někdy přečíst pár komentářů a člověk zjistí , jak na tom národ je s pravopisem .Matematiku bych nechala jako volitelný předmět i na gymnáziích , je spousta šikovných a chytrých lidí , kterým matematika nic neříká a proč by se k vůli tomu, že neudělají maturitu z matematiky nemohly hlásit na VŠ , kde z nich mohou vyrůst opravdoví odborníci v humanitárních oborech . Pokud se toto nepochopí , bude naše školství vypadat tak , jak vypadá . Spousta dětí bude pouze stresována a místo toho , aby se věnovaly oborům , které je baví , budou dřít těžké matematické úlohy , které jim stejně nikdy nepůjdou a v životě je potřebovat nebudou .