Den D pro šéfa Facebooku Marka Zuckerberga nastal v úterý večer. Zakladatel největší sociální sítě světa na společné schůzi právního a obchodního výboru Senátu USA mluvil o zneužití osobních dat uživatelů. Za incident, při kterém se analytická společnost Cambridge Analytica dostala k informacím o více než 87 milionech lidí, se omluvil. Řekl ale také, že pokud by lidé nechtěli, aby o nich Facebook nevěděl vůbec nic, museli by za to zaplatit. Nejsilnější momenty schůze popsal web Washington Post.
Asi nejdůležitějším faktem je, že Zuckerberg se před senátory omluvil. Když totiž vyšlo na povrch, že se společnost Cambridge Analytica dostala k datům milionů lidí díky nedostatečně nastaveným systémům Facebooku, Zuckerberg s žádným adekvátním vyjádřením nepřišel.
I proto svou výpověď zahájil právě politováním nad celou situací a omluvou. Za zneužití dat vzal osobní zodpovědnost. „Byla to má chyba, omlouvám se. Já jsem spustil Facebook, já ho provozuji a já jsem zodpovědný za to, co se zde děje,“ sdělil senátorům a dodal, že firma se nyní musí zaměřit na kontrolu veškerých svých vztahů s uživateli a ujistit se, že odpovědnost bere dostatečně vážně.
Poprvé v historii Facebooku také přiznal, že platforma je absolutně zodpovědná za veškerý obsah, který se na ní objevuje. Je si ale podle něj třeba uvědomit, že sociální síť svůj obsah neprodukuje, jen poskytuje technologie - a ty budou vždy jádrem Facebooku.
Senátor Dean Heller měl na Zuckerberga otázku, zda 87 milionů lidí, kterým společnost Cambridge Analytica zneužila data, považuje za oběti. Šéf Facebooku jednoznačně odpověděl, že ano.
„Senátore, myslím si, že ano. Ti lidé rozhodně nechtěli, aby jejich data někdo prodal Cambridge Analytica. A stalo se to a přímo pod naším nosem,“ řekl Zuckerberg. Dodal ale, že Facebook již před čtyřmi lety přijal opatření, jak zneužití dat skrze rozšiřující se aplikace předcházet. A že další posílení bezpečnosti provozovatel postupně přijímá.
Senátoři řešili fakt, že výzkumník Aleksandr Kogan díky kvízové aplikaci na Facebooku získal údaje o 300 tisících uživatelích, kteří si ji nainstalovali a přes jejich účty také o milionech jejich přátel. Sociální síť to tehdy umožňovala. Pak je ale v rozporu s podmínkami poskytl právě firmě Cambridge Analytica, což se Facebook dozvěděl v roce 2015 od novinářů deníku The Guardian.
Provozovatel sítě proto Kogana odpojil a požadoval od něj a dalších subjektů vymazání získaných dat. Ujištění podle Zuckerberga Facebook získal, ale firma Cambridge Analytica očividně údaje nesmazala.
Senátoři si proto neodpustili mírně jízlivé poznámky. „Máte zjevný problém. Nechci regulovat Facebook, ale proboha, budu pro to hlasovat. Budete se muset hodně snažit… vaše uživatelské podmínky jsou úplně na prd,“ sdělil senátor John Neely Kenndy.
K případu Cambridge Analytica Zuckerberg ještě řekl, že lidé se do Facebooku klidně mohou navážet, že byl nezabezpečený, ale v době zneužití dat fungoval přesně tak, jak byl nastaven. O žádnou technickou chybu nešlo, Facebook měl jen moc volné podmínky.
Velký problém nicméně je, co se s daty dělo pak. Protože to už sociální síť ovlivní hůře. „Jakmile se informace dostanou ven z našeho systému, je pro nás velmi těžké plně pochopit, co se s nimi děje,“ řekl Zuckerberg. Únik dat je tedy jedna věc a jejich další využití věc druhá.
S dalším osudem zneužitých dat přímo souvisí věc, kterou Facebook dlouhodobě řeší se speciálním vyšetřovatelem a bývalým ředitelem FBI Robertem Muellerem, jak Zuckerberg přiznal senátorům. Vysocí představitelé sítě byli podle šéfa Facebooku vyzpovídáni.
Probíhá totiž vyšetřování nad možným ovlivňováním amerických prezidentských voleb z roku 2016 na Facebooku. Právě tento osud čekal data, která získala společnost Cambridge Analytica. Informace měly být zneužity k podpoře kandidatury Donalda Trumpa.
Ovlivňování voleb nicméně nejspíš pocházelo hlavně z Ruska. „Příliš pomalu jsme ruské ovlivňování lokalizovali a reagovali na něj, tvrdě pracujeme na zlepšení,“ přiznal Zuckerberg s tím, že nové sofistikované postupy, jak na propagandu reagovat, se rychle zlepšují.
Facebook zjistil, že ruská Agentura pro výzkum internetu (AII), která se podle některých názorů věnuje šíření propagandy, falešných či zavádějících informací měla na Facebooku asi 470, přes které během dvou let zveřejnila 80 tisíc příspěvků. Obsah těchto příspěvků se podle Zuckerbergova odhadu dostal k 126 milionům uživatelů nejen v USA, ale i v Evropě či Rusku.
Nejen Cambridge Analytica byla tématem úterního slyšení. Senátoři s Zuckerbergem také řešili problém, že na Facebooku se vyskytuje velké množství útočného a nenávistného obsahu, který se sociální síti nedaří efektivně mazat a předcházet mu.
Zuckerberg k tomu řekl, že podobné případy řeší umělá inteligence, která obsah analyzuje a jiné to ani vzhledem k jejich množství být nemůže. „Ještě silnější a mocnější nástroje využívající umělou inteligenci jsou reálným řešením, jak tento obsah identifikovat,“ vysvětloval senátoru Edwardu J. Markey šéf Facebooku.
Někteří zahraniční komentátoři v návaznosti na tento komentář upozornili, že počínání senátorů je ironické. Na jednu stranu chtějí, aby Facebook neměl nad uživateli takovou moc, ale na druhou stranu chtějí, aby vytvářel mimořádně mocné nástroje z umělé inteligence, které budou lidi sledovat.
Senátor Gary Peters se Zuckerberga ptal na rozšířenou představu mezi nedůvěřivými lidmi, že technologické firmy odposlouchávají lidi skrze mikrofony v jejich zařízení a pak jim podle toho, co slyší, nabízejí reklamy.
Zařízení v těchto případech nemají nijak indikovat, že je někdo takto využívá. Zuckerberg nařknutí zásadně odmítl. Podle něj jde o konspirační teorii a nic víc.
Neznamená to ale, že praktika ve světě skutečně neexistuje. Objevily se informace o tom, že stovky aplikací (zejména na operační systém Android) opravdu lidi přes mikrofony bez dovolení odposlouchávají. Uživatelé se těmto praktikám mohou vyhnout tak, že přístup k mikrofonu aplikacím vypnou.
Senátoři s Zuckerbergem také řešili, zda by podpořil větší regulaci technologického sektoru. „Pokud to bude správná regulace, tak ano,“ odpověděl šéf Facebooku senátorce Lindsey O. Grahamové.
Dotazy na podporu nejrůznějších vyhlášek, zákonů a opatření se přes slyšení opakovaly. Zuckerberg je většinou odmítl, ale sdělil, že podporuje myšlenku, která se za nimi nachází.
„Tohle nestačí. Dokud někdo mimo firmu nenastaví specifické požadavky a pravidla, nebudu mít jistotu, že jsou dodržovány,“ reagoval senátor Richard Blummenthal.
Když se člověk náhodou rozhodne opustit Facebook a smaže si profil, jaký je osud jeho dat? I to Zuckerberg před senátory řešil. Podle něj není pravda, že by absolutním vlastníkem osobních dat lidí byla firma, ve skutečnosti jsou to pořád lidé.
Pokud člověk opustí Facebook, sociální síti jsou data k ničemu a smaže je. Má to ale jeden háček – trvá to dlouho. Na stránkách sítě se píše 90 dní, existují ale pochybnosti, že to trvá déle. I sám Zuckerberg senátorům řekl, že neví jak dlouho Facebook data drží.
Uživatelé se ale podle něj mohu podívat, co všechno o nich ví Facebook a balíček dat si stáhnout. S informací poté mohou pracovat, jak chtějí.
Senátor Richard J. Durbin se rozhodl provést demonstraci významu soukromí. „Nevadilo by vám, podělit se s námi o jméno hotelu, ve kterém jste poslední noc spal?“ zeptal se šéfa Facebooku. Zuckerberg se smíchem odvětil, že by mu to vadilo.
Poté se Durbin šéfa Facebooku zeptal, zda by řekl, s kým si v posledních dnech psal. „Nechtěl bych to zveřejnit,“ odpověděl Zuckerberg. „To je to, o čem je tento případ,“ prohlásil Durbin.
Ačkoli Zuckerberg musel jet do Washingtonu řešit pochybení své firmy, Facebook se v úterý finančně zotavil. Jeho akcie skončily na nejvyšším bodě za poslední dva roky.
V důsledku toho Zuckerbergovo jmění přes úterý vzrostlo o 3 miliardy dolarů na 67 miliard dolarů (1 372 miliard korun), informuje miliardářský index Bloomberg.
14°C
