Babišovi zatrhnou půjčky pro vlastní stranu. Senátoři posvětili i omezení darů

Novela týkající se peněz politických stran počítá s tím, že úvěry si budou moci brát jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Když se změna ve financování politických stran i jejich kampaní projednávala ve Sněmovně, upozorňoval poslanec za TOP 09 Martin Plíšek: „Agrofert Andreje Babiše už nebude moci půjčit ANO. Sociální demokracie si také nebude moci půjčovat od společnosti Cíl.“

Upozorňoval tak na úpravu, která se netýká jen ANO, ale i dalších stran včetně ČSSD, jež je vlastníkem akciové společnosti Cíl. Stranám a hnutím však budou moci v případě, že návrh podepíše i prezident Zeman, půjčovat pouze subjekty licencované ČNB.

„Já chci poděkovat panu Plíškovi, že hnutí ANO mi vrátí moje peníze, které jsem půjčoval bezúročně a hnutí si samozřejmě půjčí peníze v bance,“ citovala Babiše MfD.

Dary pro strany: Maximálně tři miliony ročně. Kolik dává Babiš?

Novinky se však netýkají pouze půjček pro strany, ale i darů. Ty se nyní pohybují v různé výši, nově budou však moci strany inkasovat od jednoho dárce, ať už firmy nebo jednotlivce, maximálně tři miliony korun ročně.

Optikou ANO však nejde o výraznou komplikaci, v posledních třech letech dostala nejvyšší dar 1,331 milionu korun od společnosti Deza a v případě fyzických osob maximálně milion, například od současného primátora Brna Petra Vokřála v roce 2014. Andrej Babiš mezi dárci figuruje také, ovšem pouze s 50 tisíci za rok.

Strany dostaly loni od státu 483 milionů. Nejvíce ČSSD, komunisté a ODS

Kolem změn se dnes v Senátu výrazněji nedebatovalo. Vládní novelu o politických stranách, která má od přespříštího roku podle předkladatelů zlepšit i dohled nad jejich hospodařením, tak schválil Senát bez větších problémů. Hlasovalo pro ni 37 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo, zdrželo se 25 členů, především ze senátorského klubu ODS.

Šesták: Hrozí diskriminace malých stran. Dienstbier to odmítl

S výhradami vystoupil pouze senátor Jiří Šesták (STAN). „Dostáváme se do nebezpečí nerovné politické soutěže. Zvláště týkající se menších politických stran nebo hnutí, které nemají majetek a nemají čím ručit. A tudíž velmi těžko mohou dosáhnout na úvěr či půjčku od banky, která bude chtít, aby bylo ručeno třeba nemovitostmi atd. A tady je otázka, zda tímto posunem, tímto zněním zákona, nebude způsobena nepřímá diskriminace menších politických stran a hnutí, která může vést k narušení politické soutěže,“ upozorňoval. 

Proti tomu se ohradil vládní zastánce zákona – ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Diskriminaci odmítl, poukázal na rizika současného systému, kdy si strany půjčují od soukromých subjektů. Může to prý mít vliv na jejich nezávislost. „Ona je otázka z hlediska nastavení transparentních podmínek, do jaké míry může být ještě politický subjekt nezávislý v situaci, kdy je úvěrován soukromou cestou,“ uvedl na půdě Senátu Dienstbier.

„Myslím si, že instituce, které mohou půjčovat peníze, které na to mají řádnou licenci, jsou z tohoto hlediska doopravdy tím nejtransparentnějším řešením,“ dodal ministr.

Dobrá zpráva pro strany: Zvednou jim příspěvky za poslance

Kromě omezení však přináší norma i dobrou zprávu pro strany a hnutí. Vrátí jim totiž výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 tisíc korun ročně místo nynějších 855 tisíc korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237,5 tisíce na 250 tisíc korun.

Strany budou muset mít podle předlohy také transparentní bankovní účet – právě pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat.

Půjde o všeobecně prospěšné společnosti, zakládané s podporou státu, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Ani tyto instituty by však nesměly posílat peníze do samotných stran.

Pět žen v ohrožení. Ubrání svá křesla v Senátu před Slováčkem či Humlem?

Na stranické peníze dohlédne nový úřad

Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad se sídlem v Brně. Od sněmovního kontrolního výboru by také převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Předsedu tohoto nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu. A to na šest let nejvýše dvakrát po sobě.

Úřad by měl mít vedle předsedy a čtyř členů deset zaměstnanců. Jeho zřízení a činnost v prvním roce by měla stát 19,3 milionu korun, v dalších letech by to bylo asi 14,3 milionu korun. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.

Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by úřad mohl pokutovat až 200 000 Kč. Až dvoumilionovou sankci by mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.