Uprchlický rok 2016: „Nevděční“ Iráčané, Merkelová v Praze a Zemanovy deportace

Začátkem roku 2016 se řešily dozvuky sexuálně motivovaných útoků v Kolíně nad Rýnem a dalších německých městech. Probíhaly protiuprchlické demonstrace a schylovalo se i k prvním soudům s hříšníky z řad migrantů.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek vidí s odstupem času tuto situaci jako selhání policie a selhání návratových programů se zeměmi severní Afriky. „Protože většina těch útočníků byli občané severoafrických států. Je potřeba mnohem účinněji vracet lidi do zemí, kde je to možné, kde je to bezpečné - např. Alžírsko, Maroko. A mnohem více se zaměřit na lepší fungování policie jak pro oběti násilí ze strany menšin, tak pro oběti násilí na straně menšin ze strany většiny,“ řekl Blesk.cz Rozumek.

Soud v Kolíně nad Rýnem kvůli silvestrovským útokům | EPA

Silvestrovské násilnosti rozpoutaly v Německu další obavy z migrantů. I protesty proti nim. | Reuters

V únoru se Evropská unie shodla, že je nutná spolupráce s Tureckem. Během roku pak skutečně na dohodu s Turky došlo - vedla k omezení přílivu migrantů do Evropy, ale také ke vzrůstajícím tureckým nárokům za tuto pomoc. 

„Turecko hostí 3,1 milionu syrských uprchlíků, Libanon milion a půl, Jordánsko 600 tisíc. A pokud nechceme, aby ti lidé přišli všichni do Evropy, tak musíme těm zemím pomáhat co nejvíc. Velké investice do azylových systémů a humanitární pomoci Turecku, Jordánsku, Libanonu jsou určitě na místě,“ upozorňuje Martin Rozumek. 

„Ta dohoda samotná pomohla trošku zmírnit počet nově příchozích do Řecka. Ale myslím si, že významnější bylo uzavření balkánské cesty, díky kterému došlo k mnohem větší redukci. Současné vydírání ze strany Turecka se nám samozřejmě nelíbí a zhoršování lidských práv v Turecku je katastrofou, takže si myslím, že ta dohoda nepřežije zřejmě příští rok,“ dodává šéf OPU k dohodě EU-Turecko.

Uprchlíci, kteří dorazili z Turecka do Řecka. | Reuters

V březnu navštívil redaktor Blesk.cz Václav Lang uprchlický tábor Idomeni na severu Řecka. Migranti se tam nedlouho před tím snažili prorazit plot, který jim bránil v cestě do Makedonie. 

„Konkrétně v Idomeni byl ten tábor zlikvidován a podobně tak se řeší Calais. Ale ty případy, kdy jsou uprchlíci jakoby zablokováni na některé straně hranice a nemohou dál nebo na určité omezené části území, ty trvají. Teď je velmi špatná situace na řeckých ostrovech, také na takovém zablokovaném místě v Itálii ve Ventimiglii, což je hraniční místo s Francií, potom v Comu, což je hraniční místo se Švýcarskem. Pokud bude tato politika plotů a ostrahy převládat, tak ty situace, že se budou lidé shlukovat na hranicích a bude tam katastrofální hygienická a humanitární situace, nebudou ustávat,“ říká Martin Rozumek.

Uprchlické stany kousek od přechodu z Řecka do Makedonie | Václav Lang, Blesk.cz

Zoufalé čekání na otevření hranice | Václav Lang, Blesk.cz

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v dubnu zastavil projekt na přesídlení křesťanských uprchlíků do Česka. 25 jich požádalo o vrácení pasu a začala se řešit kauza ohledně toho, že u nás nechtějí být a chtějí do Německa. Další odchody následovaly.

„Ta druhá polovina - tedy ti, co jsou v Praze a na severní Moravě - té se daří velmi dobře a snaží se integrovat. Je to krásný příklad toho, jak spolupracuje nezisková organizace s jinými institucemi a jak ta integrace může dobře zafungovat. To, že část se rozhodla vrátit zpátky a část odejít do Německa, protože tam měli příbuzné, tak je život a potvrzuje to, že ČR není pro řadu uprchlíků cílovou zemí,“ upozorňuje Rozumek.

„Na druhou stranu pokud bychom dobře vybrali uprchlíky, kteří by se u nás integrovali, a pokud by zafungovala mnohem lépe spolupráce státu a nevládních organizací, což v případě těch iráckých křesťanů chybělo, tak si myslím, že i integrace uprchlíků z Iráku je možná, zdařilá,“ dodává.

Iráčtí uprchlíci chtěli do Německa, ale chytili je u hranic. | ČTK

Po Facebooku se začala šířit zpráva, že na Rokycansku uteklo z autobusu 30 uprchlíků. „Viděla jsem autobus, který zastavila policie. Z autobusu vyběhlo asi 30 uprchlíků a rozutekli se do lesa,“ tvrdila uživatelka pod jménem Jana Levová. Nebyla to pravda. „V autobuse cestovali běžní cestující a zcela vylučuji, že došlo k útěku běženců, neboť se žádní na místě nenacházeli,“ řekla Blesk.cz mluvčí cizinecké policie ČR Kateřina Rendlová. 

„Falešných informací byla spousta, ale konkrétně tohle se klidně může stát. Tím, že ty legální cesty neexistují, tak to lidé zkouší nelegálními cestami. A musí využívat, bohužel, služeb převaděčů. Jak se stalo v Rakousku, že ti lidé zahynuli v mrazícím vozu. Může se stát, že z nějakého porouchaného autobusu nebo auta se ti lidé vydají dál pěšky. My jsme zažili případy, kdy byla větší skupina syrských uprchlíků včetně dětí nalezena v zimě, jak šlape ve Strážném po silnici do Německa. Byli zastaveni a skončili u nás v detenci,“ vzpomíná Rozumek.

Poplašná zpráva o útěku uprchlíků z autobusu na Rokycansku | Reuters, Facebook

Donald Trump, dnes již prezident, vzkázal během kampaně Evropě – zastavte migranty, nebo to tu za 10 let nepoznáte. Nevoli vzbudily i jeho komentáře na mexické přistěhovalce, které označoval mj. za „znásilňovače“.  

„Donald Trump toho naplácal tolik, že sám ani neví, co je pravda a co je lež. Podle některých zpráv až 70 procent toho, co takto nažvanil, byla lež. Bohužel politici, kteří nemluví pravdu a jenom rozdmýchávají emoce, ať už je to Trump, u nás Zeman nebo v Maďarsku Orbán, získávají navrch. Je smutné, že někdo takový byl zvolen prezidentem. Doufejme, že ta jeho politika nakonec bude usměrněna realitou a tato kultura lži a nepravd se podaří nějak zastavit,“ přidává Rozumek další komentář.

Donald Trump o uprchlické krizi: Zastavte migranty, nebo Evropu za deset let nepoznáte. | Koláž Blesku

Uprchlickou krizi poznamenaly obavy z teroru. V Německu totiž došlo hned k řadě incidentů s migračním pozadím - uprchlík zaútočil v německém vlaku sekerou a křičel Alláhu akbar, došlo na útok mačetou v Reutlingenu, kde ženu zabil žadatel o azyl ze Sýrie, Němec íránského původu zastřelil v Mnichově devět lidí (ač pohnutky neměly nic společného s náboženstvím), v Ansbachu se odpálil syrský běženec, lidem v okolí způsobil naštěstí jen poranění.

„Obavy občanů jsou důvodné, je třeba na ně reagovat. Útoky se staly a je pravda, že většina těch útočníků v západní Evropě měla západoevropské pasy. Je potřeba zlepšit práci tajných služeb, zaměřit se na příčiny a způsoby radikalizace těch mladých lidí. Společným jmenovatelem všech těch útoků, ať už jsou ze strany migrantů, nebo občanů EU, nebo i ze strany extremistů, je, že se jedná o mladé frustrované muže,“ poznamenává Rozumek.

„Je potřeba lépe pracovat i s tím, když mladý muž nemá práci a nechá se zradikalizovat, lidově řečeno ′zblbnout′, ať už Islámským státem, nebo jinými extremistickými uskupeními. A toto se nám nedaří. V rámci EU pořád nejsou dobře zmapovány mechanismy propagandy a manipulace ISIS, jak se může stát, že za tři týdny se z mladého zlodějíčka stane islámský radikál. Ale ani to, jak se může stát, že v pohraničních obcích v Sasku se nedaří vypořádat s násilnými nácky, kteří útočí na ubytovny a uprchlíky samotné,“ doplňuje.

Policisté zadrželi útočníka poté, co ho hrdina srazil autem. | EPA

Ve vlaku byla všude krev. | EPA

V srpnu zavítala do Prahy na oficiální návštěvu německá kancléřka Angela Merkelová. Což opět vyvolalo debaty o uprchlících i protesty proti nim.

Jak roli Merkelové v uprchlické krizi vnímá Rozumek? „Vůbec ne jako vstřícnou. Angela Merkelová jenom tím svým tzv. pozváním pojmenovala realitu a ta byla taková, že Maďaři a vůbec země střední Evropy nebyly schopny zvládnout ty statisíce průchozích Syřanů a zejména Iráčanů. Ona jenom pravdivě řekla, že do Maďarska se vracet nebudou, protože Maďarsko není schopno to zvládnout. A byla nařčena z toho, že všechny ty uprchlíky pozvala. Je to nesmysl,“ reaguje Rozumek.

„Potom ta další politika Merkelové nebyla nijak zvlášť vstřícná. Dochází k neustálému zpřísňování i toho německého azylového systému, k velkému důrazu na to, aby uprchlíci byli zastavováni už po cestě. Lidskoprávní háv získala Merkelová trošku nechtěně. Německá společnost se s příchodem 890 tisíc lidí dokázala vyrovnat, německá vláda, německá města, německé obyvatelstvo včetně Merkelové to zvládly velmi dobře. A její věta ′Wir schaffen das′, tedy že to zvládneme - podle mého názoru to zvládají. Tím spíš ostudný je ten český přístup, kdy děláme všechno pro to, aby to břemeno dopadlo na Německo a okolní státy. Takto solidarita a spolupráce v rámci EU nevypadá,“ dodává ředitel OPU.

Angela Merkelová a prezident Miloš Zeman | Blesk/ Zbyněk Pecák

Premiér Bohuslav Sobotka s německou kancléřkou Angelou Merkelovou navštívili 25. srpna restauraci v areálu Strahovského kláštera v Praze. | ČTK/David Taneček

Papež František vyzval v září k tomu, abychom uprchlíky vítali ve svých domovech, protože to pomůže i proti teroristickým útokům. Česká katolická církev však byla v uprchlické rétorice obezřetnější. A její představitelé vzbudili svými výroky rozruch - arcibiskup Dominik Duka varoval před mohamedány, jeho tajemník Milan Norbert Badal pak mj. před „světovládnými tendencemi islámu“. 

„Přístup arcibiskupa Duky je podle mého názoru ostudný. Ten prostě bude podlézat komukoli na Hradě a takto by přístup církve rozhodně neměl vypadat. Ale na druhou stranu co se týká jednotlivých farností, tak jsme se setkali s velkou podporou na celém území ČR. V církvích je ohromný potenciál, bohužel Duka je podle mého názoru v tomto ohledu naprosto ztracený případ, ale ochota věřících lidí pomáhat je dobrá a příkladná,“ nebere si Rozumek servítky.

„Jsem  přesvědčen, že právě kdyby se využilo té místní podpory, ať už jsou to nevládky nebo církve, tak bychom najednou zjistili, že jsme schopni přijmout dobrovolně tisíce lidí, pro které by se našlo ubytování a v čase rekordně nízké nezaměstnanosti i práce,“ myslí si Rozumek.

Papež František vítá muslimské uprchlíky, kteří přiletěli z řeckého ostrova Lesbos. | ČTK

Miloš Zeman vyzval k deportaci migrantů na prázdné řecké ostrovy nebo do Afriky. V pořadu Blesk.cz S prezidentem v Lánech pak argumentoval tím, že návrat uprchlíků z řeckých ostrovů nehrozí, jen by se jim musely dovážet základní potraviny.

„Prezident Zeman prostě hraje na ty nejnižší pudy. A návrat migrantů? Migrantem je i Andrej Babiš, nevím, jak ho bude posílat na řecké ostrovy. Měl by si pojmově ujasnit, kdo to je uprchlík, kdo to je migrant, uvědomit si, že jsou to všechno lidé, kteří v případně uprchlíků potřebují pomoc a v případě migrantů nějaké důstojné přijetí za podmínek, které nejsou diskriminační. Pak by možná pochopil, že návrat 470 tisíc na řecké ostrovy je nesmysl,“ odmítl Zemanův návrh Rozumek.

V listopadu vzbudil rozruch případ, kdy migrant z Afghánistánu měl sexuálně napadnout sestřičku na Bulovce. Byl obviněn ze znásilnění, soudní proces dál běží. 

„Je to uměle vykonstruovaný případ. Pokud tam vůbec k nějakému útoku došlo, tak se nejednalo o znásilnění. Bude zajímavé vidět, co nakonec policie v tomto vyšetří. Jeho otec odvedl snad pět let dobré služby spojeneckým vojákům v Afghánistánu, taktéž si myslím, že tam nejspíš došlo k nějakému konfliktu mezi mladým klukem a sestřičkou. Jsem si ale téměř jistý, že se žádné znásilnění nepotvrdí,“ míní Rozumek.

Soudní jednání s mladým Afgháncem, který měl napadnout sestřičku na Bulovce. | David Malík

Prosinec je mj. i časem bilancování. Jaký byl uprchlický rok 2016? „Byl početně mnohem klidnější, bohužel rekordně mnoho lidí zaplatilo cestu přes Středozemní moře životem. Blíží se to pěti tisícům, což je tragédie. A nejsem optimistou, protože ty konflikty se neuklidňují a řešení se zatím neblížíme,“ dodal v rozboru uplynulého uprchlického roku pro Blesk.cz ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.