„Bez Turků to nepůjde.“ Kvůli uprchlíkům musíme spolupracovat, shodla se EU

Podle německé kancléřky Angely Merkelové bylo svolání mimořádného summitu s Tureckem důležité mimo jiné proto, že turecký premiér Ahmet Davotuglu kvůli teroristickému útoku v Ankaře nemohl ve čtvrtek dorazit do Bruselu.

Také podle Merkelové by se měla vrcholná schůzka uskutečnit na začátku března, k přesnému termínu se ale ještě musí vyjádřit Ankara. Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty zmínila termín 5. března.

Prima reportáží o migrantech naštvala i senátory. Bitva o „kravín“ pokračuje

„Musíme se v první řadě vyvarovat bitvy mezi plány A, B a C. Nemá to vůbec smysl, jen to v Evropské unii vytváří dělící čáry,“ řekl Tusk novinářům poté, co z jednací místnosti celý večer unikaly zprávy o ostrých sporech mezi členskými zeměmi. Místo toho je podle Tuska potřeba najít funkční propojení různých přístupů.

Merkelová: Najděme způsob, jak sem dostat běžence legálně

Podle Merkelové zůstává prioritou spolupráce s Tureckem. Hlavy států a vlád evropské osmadvacítky chtějí podle ní lépe chránit vnější hranici EU, ale i citelně snížit počet příchozích migrantů. Uvažovat je potřeba také o způsobu, jakým by se mohli běženci do Evropy dostat legálně, dodala kancléřka. Při lepší ochraně hranice by podle ní dobrovolné přebírání těch, kdo na azyl nárok mají, mělo odstranit vysoké riziko úmrtí při složité cestě přes moře.

Evropské řešení ale podle šéfa unijních summitů není jen to, co se rozhodne v Bruselu. „Jde také, a navíc v první řadě, o rozhodnutí přijatá v hlavních městech. Musíme to přijmout, ale zároveň se snažit o zlepšení koordinace takových rozhodnutí,“ uvedl Tusk.

Zaorálek: V Německu je 300 tisíc migrantů mimo kontrolu. Neví, kde je mají

Česko má v záloze plán B

O plánu B hovoří země ze středu a východu EU, především takzvaná visegrádská skupina (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jako o variantě pro případ, že ani úzká spolupráce s Tureckem počty migrantů výrazně nesníží a že Řecko výrazně neposílí svou schopnost chránit vnější hranici schengenského prostoru volného pohybu.

Česká republika, kterou na summitu zastupuje premiér Bohuslav Sobotka, podpořila shodu summitu na nutnosti omezení migračního proudu a ilegální migrace do EU. Premiér na jednání označil zachování Schengenu a svobody volného pohybu za priority. Společně s ostatními zeměmi V4 se Česko přihlásilo k pomoci zemím západního Balkánu i Řecku.

„ČR velmi přivítala fakt, že závěry Evropské rady, které stanovují další směr řešení migrační krize, obsahují naprostou většinu priorit pražského summitu V4,“ uvedl premiér Sobotka.

Noviny v arabštině a zadarmo. Uprchlíci v Německu mají svůj tisk

Podle Tuska je také třeba respektovat pravidla, která byla společně přijata. „To se týká jak rozhodnutí o přerozdělování (žadatelů o azyl), tak potřeby vrátit se postupně k situaci, kdy všichni členové schengenského prostoru plně uplatňují jeho pravidla,“ poznamenal.

Rakousko omezí přijímání žádostí o azyl

Kritiky se na jednání o migraci dočkalo Rakousko, které ve středu oznámilo, že omezí počet přijímaných žádostí o azyl na hranicích na 80 denně. Kancléř Werner Faymann ale po konci pracovní večeře uvedl, že na rozhodnutí jeho vlády se nic nemění.

Vídeň loni přijala výrazně více žádostí o azyl než třeba Francie nebo Itálie, uvedl Faymann. „Každý, kdo se někdy podíval na mapu, ví, že jsou třeba tyto dvě země větší než Rakousko a mají i více obyvatel,“ dodal kancléř s tím, že Rakousko rozhodně pomáhá a nezříká se své zodpovědnosti.

„Kauza kravín“ není první. „Prima posiluje etnické napětí,“ varovala dříve Rada

V pátek budou debatovat o Británii

Hlavy států a vlád evropské osmadvacítky se budou v pátek snažit dojednat konečnou verzi návrhu dohody o změně vztahu Británie se zbytkem evropského bloku.

První čtvrteční jednání výrazný posun nepřineslo. V noci na pátek se však uskutečnila ještě čtyři dvoustranná jednání, která měla za úkol vyřešit přetrvávající spory. Na nové podobě kompromisu pracovali zároveň diplomaté.