10°C
Zaorálek: V Německu je 300 tisíc migrantů mimo kontrolu. Neví, kde je mají
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se podělil o statistiku, kterou mu řekli v Německu. Na 300 tisíc migrantů z milionu, který tam přišel, není registrováno – a Němci vlastně pořádně neví, kde běženci jsou a co dělají. Před čtvrtečním summitem EU v Bruselu ale upozornil také na to, že je třeba ukázat, že zabíjení civilistů v Sýrii chtějí ukončit všichni. Včetně Rusů.
Ve čtvrtek se do Bruselu sjedou k summitu představitelé zemí EU. Nejprve se k jednání sejde 11 zemí EU, které se označují za „dobrovolnické“. A budou dopoledne jednat pod taktovkou německé kancléřky Angely Merkel a francouzského prezidenta Françoise Hollanda o přijetí více migrantů v Unii. Později odpoledne začne samotný summit – i za účasti premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Jednat se bude nejen o migrační krizi, ale i návrzích Británie na změny v EU.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek považuje čtvrtek v některých věcech za zlomový. Sám se vrátil z Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde předložil dva návrhy, aby bylo jasně řečeno, že zastavení migračního proudu do Evropy je prioritou, a aby byla zajištěna přítomnost uprchlíků v tzv. hotspotech (registračních centrech) po dobu azylové procedury.
Zaorálek v Bruselu také podal zprávu o pražském summitu V4 a přednesl návrhy právě za celou skupinu Visegrádu. „Jde o to, aby se uprchlický byznys nestal tím, co usnadňuje migraci, ale aby bylo jasné, že dnešním úkolem pro všechny je zastavit příliv nelegálních migrantů, které v této chvíli Evropa není schopna přijímat,“ upozornil poté Zaorálek v pořadu Interview ČT24.
Přiznává, že Evropa nevytvořila opatření pro případy krizí – ať už finanční, nebo migrační. „Když přijde lavina, ať už finanční, nebo migrační, tak se ten systém hroutí,“ pokračuje Zaorálek.
300 tisíc migrantů v Německu mimo registraci
Český ministr zahraničí se však domnívá, že nic nenaznačuje tomu, aby se přes ČR letos uprchlická vlna „převalila“. „Vsadil bych se, že se to tento rok nestane. Podstatné ale přece je, aby se do Evropy vůbec nevalila další vlna migrantů. Nejde tedy jenom o ČR. I kdybychom my neměli být zasaženi, tak jde o to, že pro nás to není lhostejné, když se ukazuje, že nefunguje Evropa v jedné ze svých základních funkcích. Že není schopná mít kontrolu nad tím, co se v Evropě děje,“ varuje Zaorálek.
Ministr zahraničí v poslední době navštívil Turecko, Řecko či Makedonii, ale poněkud zneklidňující zprávy se dozvěděl i v Německu. „I nám to přece není jedno, jestli je pravda to, co mi říkali v Německu. Že tam je 300 tisíc migrantů, kteří jsou mimo registraci a kontrolu, o kterých vlastně úplně přesně neví, kde je mají a co dělají. To je přece něco, co vadí i nám. Nejde jen o převalení se přes ČR. Žijeme v Evropě, není nám jedno, co se v Evropě děje,“ dodal na ČT 24 Zaorálek.
O opatřeních má vcelku jasno. Důraz klade právě především na funkční hotspoty, kde by se oddělili ti, kteří prchají před válkou, a ekonomičtí migranti či další případy útěků do Evropy.
Návrh Miloše Zemana na společnou evropskou armádu Zaorálek odmítá. „Nevím, proč pan prezident mluví o vojácích. Vojáci jsou určeni do války. Kdyby na nás útočila nějaká armáda, potřebujeme vojáky, tanky a kulomety, ale my nejsme v situaci, že by na nás útočila nějaká cizí armáda,“ říká Zaorálek. Pozastavil se však nad situací ve dvou zemích. V Řecku, kam proudí davy migrantů, a v Sýrii, odkud jich nejvíce uteklo.
Zaorálek Řecko nevylučuje
Kolem Řecka panuje napjatá atmosféra. Mluví se dokonce o možnosti jeho vyloučení ze Schengenu. „Nemá cenu teď říkat, že budeme někoho vylučovat. V této chvíli je třeba, aby každý pomohl. I tam, kde někdo nedělal dost, po něm chceme, aby to napravil,“ míní však Zaorálek.
Řecko přitom má hotové čtyři z pěti středisek pro registraci migrantů na řeckých ostrovech nedaleko tureckého pobřeží. V úterý to oznámil řecký ministr obrany Panos Kammenos. Jde o hotspoty na ostrovech Lesbos, Chios, Leros a Samos. Poslední z plánovaných center na ostrově Kos má být připraveno v horizontu několika dní. Podle Zaorálka je však důležité nejen hotspoty vybudovat, ale zajistit i to, aby skutečně fungovaly.
„Konec pobíjení civilistů a dost řečí o Asadovi“
Čtvrtek je však podle Zaorálka také důležitým datem ohledně otázky Sýrie a jejího válečného konfliktu. „Čtvrtek je určité zlomové datum, kdy budeme vidět, do jaké míry skutečně příměří platí a je ochota se na něm podílet. Určitě je to dneska i určitý test a zkouška postoje Moskvy, protože jestli říká Rusko, že se chce také podílet na zastavení násilí a krveprolévání, tak je to příležitost, aby nám skutečně pomohlo ve vytvoření prostředí a podmínek, aby bylo možné doručit humanitární pomoc,“ uvedl Zaorálek při své poslední zahraniční cestě do Bruselu.
„Přál bych si, aby skutečně všichni brali vážně to, že pobíjení civilistů je něco, co chceme, aby co nejdříve skončilo. A všichni, kteří to říkají, tak by měli ukázat, že to myslí vážně. I Rusko by mělo ukázat, že úvahy o tom, že chce konec násilí, myslí vážně,“ pokračoval.
Zaorálek při tom zmínil i syrského prezidenta Bašára Asada, který však má na rukách krev řady civilistů. „Ono by bylo dobré skončit se všemi těmi řečmi o Asadovi, protože naše role není rozhodovat o Sýrii politicky,“ míní Zaorálek, podle kterého je nyní hlavním cílem pomoci ukončit násilí a dotáhnout Sýrii k regulérním volbám.
