Ve vedru a s růží v puse. Martin (10) vedl Jízdu králů, víno poteče proudem

Ráno se Martin ještě v chlapeckém kroji zúčastnil mše. Poté jej jeho družina přinesla na ramenou k obecnímu úřadu, kde starosta jízdu symbolicky povolil a malý král rozdal růže všem osmnáctiletým děvčatům v družině.

Kočárem se poté svezl domů, kde jej čekalo převlékání do tradičního ženského kroje. „Užívá si to. Ale myslím, že nejvíc si to užije, až si bude prohlížet fotky. Teď je to takové hektické,“ řekla maminka krále Kristýna Frantová, před jejímž domem se před průvodem shromáždilo několik set lidí, kteří sledovali zdobení královského koně.

Martin musel trénovat hlavně jízdu na koni

Na královskou roli se chlapec připravoval od začátku roku, natrénovat musel především jízdu na koni. „Úlevy mi ve škole nedávali žádné. Naučit jsem se musel hlavně jízdu na koni. Nejtěžší je zvládnout udržet tu růži v puse a vydržet to horko v kroji. Je to dobrý pocit, moc jsem se na to těšil,“ řekl Martin Darek Franta.

Zoufalá sestra Tibora (†17), který zemřel na festivalu: Kamarádi ho tam nechali!

Na tropické teploty si Kristýna Franková nestěžovala. „V tom kroji je to taková izolačka,“ uvedla s úsměvem maminka krále, jehož rodina kvůli slavnosti objednávala na dnešek 2500 vdolečků, tisíc zákusků, 90 litrů vína a 60 litrů slivovice.

Oslavami žila celá obec, do nádherných pestrobarevných krojů se oblékla nejen královská družina, ale i mnozí sousedé. „Jsme jediná obec, kde se Jízda králů koná každý rok. Je to tradice už přes sto let a ani jednou se nevynechala. Lidé v dědině tím králem žijí, pořád je to nadšení, i když je to pro obyvatele někdy zátěž. Jde hlavně o to, aby v tom pokračovali mladí,“ řekl soused královské rodiny Mirek Žižka.

Původ tradice je nejistý

Jízda králů je od listopadu 2011 zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Vlčnovská jízda je nejznámější. Na Slovácku se konají ještě v Kunovicích, Hluku a ve Skoronicích. Jediná vlčnovská se jezdí každoročně.

Jízda králů má původ ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.