Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

S přítelem postavili dům, po rozchodu ale odmítl Vladimíru vyplatit. Nepomohla ani smlouva

Vladimíra dostávala dluh ze svého bývalého přítele tři roky, pomohl až právník (ilustrační foto).
Vladimíra dostávala dluh ze svého bývalého přítele tři roky, pomohl až právník (ilustrační foto).  (Autor: Profimedia)
Autor: ula - 
5. dubna 2018
06:30

Paní Vladimíra a její tehdejší přítel se rozhodli pro stavbu rodinného domu. Financovali ji sice společně, ale nemovitost byla napsaná na muže. Když došlo k rozchodu, požadovala paní Vladimíra část vložených prostředků zpět. Její v té době již bývalý partner s tím naštěstí souhlasil a společně podepsali smlouvu na vyplacení části podílu z domu. Jenže to žena netušila, že peníze jen tak neuvidí. Co dělat, pokud se ocitnete v podobné situaci?

Paní Vladimíra se při investici jistila proti případnému rozchodu podpisem smlouvy a její expřítel se dušoval, že jí půl milionu, který do společného domu investovala, vyplatí. Ostatně ho k tomu zavazoval i podpis smlouvy.

Když k rozchodu došlo, Vladimíra pochopitelně chtěla svou investici zpět.

Ve smlouvě bylo stanoveno, že bývalý partner musí paní Vladimíře vyplatit 500 000 korun za to, že investovala finanční prostředky do nemovitosti, kterou vlastnil. Jenže ani smlouva nedonutila muže peníze vrátit a paní Vladimíra z něj marně finance páčila tři roky. Pak se obrátila na právníka.

Expřítel bez důkazů

Právník zaslal bývalému partnerovi výzvu k úhradě dlužné částky, ve které požadoval i úroky z prodlení. Bývalý partner se však bránil v odpovědi na výzvu tím, že již 92 000 Kč své bývalé partnerce splatil a navíc, že si již z domu odvezla zařízení v hodnotě 164 000 Kč.

„Prokázat úhradu 92 tisíc korun se dlužníkovi zcela nepodařilo. Ani co se týkalo odvozu tvrzených věcí, neměl dlužník k dispozici žádné důkazy,“ popisuje situaci právník Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz, dodává však, že se v rámci zachování dobrých vztahů paní Vladimíra rozhodla, že tyto peníze po svém bývalém partnerovi vymáhat nebude.

Po dohodě se svou klientkou proto advokát upravil výzvu k úhradě a po dlužníkovi požadoval 300 000 Kč, přičemž se částka skládala ze zbylé části dluhu a z úroku z prodlení. „Má klientka nabídla dlužníkovi zcela férovou dohodu na splacení 300 000 Kč, a to dokonce ve třech čtvrtletních splátkách. Dlužníka jsme upozornili, že pokud na dohodu nepřistoupí, budeme nuceni přistoupit k žalobě a o případu bude rozhodovat soud,“ komentuje případ právník.

Bývalý partner paní Vladimíry se naštěstí nakonec umoudřil, dohodu podepsal a peníze do roka dle smlouvy splatil, bez pomoci právníka by se však paní Vladimíra svých peněz nejspíš nikdy nedočkala. „Má klientka se zachovala velmi rozumně, když po rozchodu s bývalým partnerem podepsala smlouvu o uznání dluhu. Kdyby tuto smlouvu neměla k dispozici, vymožení finančních prostředků, které do nemovitosti investovala, by se značně zkomplikovalo,“ řekl odborník.

Co dělat, pokud jste ve stejné situaci?

Jestliže partneři, kteří nejsou manželé, kupují společně nemovitost a jako její vlastníci jsou skutečně v katastru nemovitostí oba partneři zapsáni, v případě jejich rozchodu a vůle vypořádat toto spoluvlastnictví připadají v úvahu dvě možnosti – vypořádání spoluvlastnictví na základě dohody, anebo může spoluvlastnictví vypořádat na návrh některého spoluvlastníka soud.

„Pokud se nesezdaní partneři rozhodnou společně investovat do nemovitosti, kterou vlastní však pouze jeden z nich, nejvhodnější cestou, jak předejít případným budoucím problémům, je řešit situaci již preventivně před samotnou investicí a smluvně ošetřit finanční vyrovnání,“ radí právník a doplňuje: „V opačném případě by se pak mohl partner, který investoval do cizí nemovitosti, domáhat pouze vydání bezdůvodného obohacení, které však mnohdy nemusí odpovídat skutečně investované částce, ale pouze výši zhodnocení dané nemovitosti.“

V situaci, kdy se občan dostane do podobné situace jako paní Vladimíra, je k výše uvedenému vhodné, aby si již před investováním částky do cizí nemovitosti s jejím vlastníkem smluvně ujednal, jakou částku by v případě vypořádání mohl požadovat. „Nemuselo by totiž vždy dojít k tomu, že až po provedené investici budou obě osoby dobrovolně chtít vypořádací smlouvu uzavřít. V tomto okamžiku by osoba investující do cizí nemovitosti mohla na svých finančních prostředcích utrpět značnou ztrátu,“ dodává Novák.

Pokud i v případě uzavřené dohody odmítne vlastník nemovitosti smluvenou částku investující osobě vyplatit, nezbude v takové situaci jiná možnost, než se svých nároků domáhat u soudu.

sachmat ( 5. dubna 2018 13:02 )

Říkám to stále… Smlouva, smlouva a zase smlouva… Každý zodpovědný partner, by tohle měl pochopit

Zobrazit celou diskusi