Bude za dlužníky platit alimenty stát? „Nelze podporovat nezodpovědné rodiče“
KSČM a ČSSD shodně navrhují zavést tzv. zálohové výživné. Alimenty by tak za neplatiče měl hradit stát. České ženské lobby na komunistickém záměru vadí hlavně to, že rodina by přiznáním náhradního výživného mohla přijít o ostatní dávky, u návrhu sociálních demokratů zase nevyhovuje výše životního minima, podle kterého by na výživné od státu dosáhli jen ti nejchudší. Aby výživné za neplatiče hradil stát, se nelíbí lidovcům, TOP 09 nebo SPD.
Nárok na náhradní výživné by měl podle předlohy KSČM rodič v případě, že příjmy domácnosti by nedosahovaly 2,9násobku životního minima a rodič by měl v podstatě dostat od státu novou sociální dávku. Podmínkou pro výplatu by byl stav, kdy ani po rozhodnutí soudu nezačne druhý rodič dlužné výživné hradit, a to nejméně po dobu dvou měsíců.
Částka náhradního výživného by odpovídala částce stanovené soudem, nejvýše by mohla dosáhnout 1,2násobku životního minima. Rozpočtové náklady by činily v prvním roce podle odhadů předkladatelů asi miliardu korun, následně by se snižovaly.
Sociální demokraté: stát by se stal věřitelem
Podle sociálních demokratů předpokládá komunistický návrh, že stát poskytne rodiči novou sociální dávku v podobě „náhradního výživného" a nemohl by pak poskytnuté peníze na dlužníkovi vymáhat. „Náš návrh počítá s tím, že by se stát stal věřitelem a svou pohledávku by pak vymáhal všemi dostupnými prostředky," uvedl šéf ČSSD Jan Hamáček.
Podle jeho slov je tedy výplata zálohového výživného z hlediska státu určitou půjčkou, kdy stát rodiči - samoživiteli poskytne prostředky pro dítě, ale vyplacené částky budou mít charakter pohledávky. Nově návrh řeší neplacení výživného již po dvou měsících a také situaci částečných plateb.
„Je zde dána hranice, kdy příjem rodiče je nižší než 2,7násobek životního minima. Nicméně rádi bychom diskutovali s kolegy v Poslanecké sněmovně o zvýšení na trojnásobek životního minima, což by o tuto pomoc státu umožnilo žádat většímu počtu rodičů - samoživitelů," uvedla poslankyně Alena Gajdůšková.
Životní minimum jednotlivce je pro rok 2018 stanoveno na 3410 korun. Celkové životní minimum domácnosti ovlivňuje počet nezaopatřených dětí. Pokud je dítě mladší šesti let, zvýší se potřebné životní minimum domácnosti o 1740 korun. U dítěte ve věku od šesti do patnácti let se částka zvýší na 2140 a do 26 let o 2450 korun.
Česká ženská lobby: Návrhy mají mouchy
Česká ženská lobby žádala přijetí zákona o náhradním výživném už v minulém volebním období. K novým návrhům zatím organizace nemá odborné stanovisko a čeká na schůzku členských organizací 27. března, na které by měla proběhnout diskuze k tématu.
Ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová však uvedla pro Blesk Zprávy, že v Česku jsou rodiny samoživitelek 2,8krát častěji ohrožené chudobou, i když pracují. „Ve chvíli, kdy by bylo rodině přiznáno náhradní výživné, tak jí seberou ostatní dávky, takže to ve výsledku vlastně nepomůže. Tak je to trochu kontroverzní," upřesnila k návrhu KSČM.
„To ohrožení chudobou je obrovské. A stát to vyjde daleko dráž, protože pak řeší ty následky, zejména u dětí. My to zálohové výživné preferujeme proto, že tam je větší tlak na ty neplatiče, akorát to pak nebude v rukách těch žen, aby to vymáhaly, ale státu.“
K návrhu sociálních demokratů uvedla „je to trochu škoda, protože zákon nepomůže moc lidem, k tomu jsme měli výhrady i v minulém volebním období, že na něj dosáhne jen málo lidí, kvůli výši životního minima."
Zálohové výživné vítá i Petr Sýkora z Asociace neúplných rodin. Podle asociace neplatí alimenty až 40 procent rodičů.
Okamurovci a TOP 09 návrh nepodpoří
Michaela Dolenská, mluvčí SPD Tomia Okamury, pro Blesk Zprávy uvedla, že hnutí se s návrhem bude seznamovat, ale pokud stát začne platit za dlužné alimenty, tak se celý problém prohloubí a zvýší se počet neplatičů. „Na jedné straně je třeba pomoci matkám vymáhat dlužné alimenty, ale na druhé straně nelze podpořit variantu, že stát bude platit automaticky závazky občanů. Bude to trestat a vysmívat se odpovědným plátcům alimentů. Systém vyžaduje změnu. Musí stanovit reálnou nelikvidační výši alimentů pro otce a musí, v případě že neplatí, rychle reagovat soudní sankcí i exekucí k nápravě stavu. V takovém případě může stát na kratší dobu půjčit na platbu alimentů,“ doplnila Dolenská.
Ani Markéta Pekarová Adamová, 1. místopředsedkyně TOP 09, nechce podpořit návrh, aby za neplatiče alimentů poskytoval výživné na děti stát. Domnívá se, že by za nezodpovědného rodiče neměl přebírat odpovědnost. „Stát by měl především zajistit rychlejší a lepší vymáhání práva, ne pouze odkládat problém zavedením další sociální dávky,“ upřesnila.
Strany mají vlastní návrhy
Podle poslankyně Pirátů Olgy Richerové, je strana ochotná zálohové výživné podpořit, pokud budou vypořádány její připomínky. „U komunistického návrhu je nedostatečně zohledněna situace, kdy dochází k nepravidelné výplatě výživného. Není navíc zcela jasné, zda je návrh zákona slučitelný s právem EU,“ vysvětlila pro Blesk Zprávy.
Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík si uvědomuje těžkou situaci matek a chce jim pomoci. A debatě nad konkrétním návrhem se nebrání: „Podle nás je nejlepším řešením efektivní a rychlé soudnictví a vymahatelnost práva. Pokud nefunguje tento základ, žádné jiné záplaty dlouhodobě nepomohou,“ uvedl Gazdík.
Otázka zálohovaného výživného je předmětem analýz a debat i v KDU-ČSL. Strana chce pomoci rodičům - samoživitelům v případě, že druhý rodič neplatí výživné, neboť je to dávka pro dítě. Na druhou stranu nechce podporovat ty rodiče, kteří se chtějí z povinnosti platit výživné vyvléknout a přehodit placení na stát. „Je třeba najít možnosti, jak přinutit k platbě ty, kdo tuto povinnost mají, ať už odebráním řidičáku (což funguje už nyní) nebo jinými sankcemi a opatřeními,“ upřesnila poslankyně Pavla Golasowská.
Pozdvižení vzbudily loni v dubnu výroky lidoveckého hejtmana Jiřího Čunka a šéfa strany Pavla Bělobrádka na adresu samoživitelek. Čunek ženám vzkázal, že stát jim neříkal, s kým mají spát, a tak by za to měly nést následky. Bělobrádek zase matkám poradil, aby si místo podpory od státu našly nového chlapa.
Není pravda, že alimenty neplatí 40% rodičů. Neplatí cca 2% a jsou to zpravidla lidé, kteří se nepostarají ani o sebe, např. bezdomovci. Všichni, kdo neplatí, jsou v exekuci nebo ve vězení. Lež o 40% neplatičů nechává v médiích šířit skupina politiků z různých stran, zčásti pro exekutorsko advokátskou lobby, a zčásti šmejdů na vymyšleném problému parazitujících. Lež šíří zvláště prostřednictvím jinak bezvýznamného spolku o třech členech - Asociace neúplných rodin, kterou platí milionovými dotacemi z veřejných peněz. Cílem této mediální kampaně je ve skutečnosti ovlivňování zákonů ve prospěch větších práv, lepšího postavení a vyšších zisků exekutorů, obchodníků s pohledávkami, insolvenčních správců, půjčovačů, lichvářů a advokátů. Vymáhání výživného je obrovský byznys na úkor úplných rodin s dětmi, skrývající se za pomáhání rodinám neúplným. Skutečný problém výživného je již dnes zcela nepřiměřený zisk soukromých exekutorů a advokátů při jeho vymáhání, ze kterého je financován celý „exekučně/rozvodový průmysl“ - všichni pomocníci a zprostředkovatelé, včetně úředníků, politiků i médií, včetně tohoto článku.