14°C
Vepřové zdražilo a zemědělci z toho viní řetězce. Je za tím vysoká marže?
Chovatelé prasat bijí na poplach, od loňského srpna plíživě rostou ceny vepřového. Zemědělci z toho ale podle svých slov nic navíc nemají, naopak. Ceny, za které jateční prasata prodávají, jsou čím dál nižší. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala jsou na vině rostoucí marže obchodních řetězců, které ale kritiku odmítly. Ministerstvo zemědělství se staví na stranu farmářů.
„Ceny masa na pultech nemají nic společného s tím, za kolik se vykupují jateční prasata. Při zpracování existuje totiž více mezičlánků,“ řekl Blesk Zprávám prezident Svazu chovatelů prasat Stibal.
„Chovatel jako takový prodá živé prase na jatka, ta potřebují z něčeho žít, takže zabití, vykuchání a bourání něco stojí. Obvykle ho pak ještě jednou prodají zpracovateli, který z toho dělá výrobky a následně je prodává do maloobchodní sítě,“ dodal.
Chovatelům prasat vadí vývoj posledních měsíců. Od loňského 32. týdne se začala snižovat cena z původních 33 korun za kilo živého vepře až někam na 24 korun. Podle odborníka ale cena za hotové maso na pultech narostla. A to z počáteční stovky na 115 korun. Podle svazu za to můžou řetězce, které si začaly počítat opět o něco vyšší marži, přestože ceny prodeje i následného zpracování měly zůstat nízké.
Ztráta 1200 korun za jediné prase
„V létě byla cena 35 korun za kilo. Teď byla kolem 24 korun, šlo to až o 11 korun dolů. Na 115kilovém praseti to je přibližně 1200 korun bez daně. Jde o to, že řetězce jdou s cenou nahoru, několikrát se vymlouvají, že byla cena zemědělců a chovatelů vyšší, ale není to pravda. Průměrná prodejní cena za celý rok je podobná, kolem třiceti korun,“ uvedl pro Blesk Zprávy hlavní zootechnik Agra Rišuty Pavel Vicenec.
Družstvo, pro které Vicenec pracuje, má vedle živočišné výroby i zemědělskou. A proto se ztráta z prasat snad „vstřebá“. Odborník tvrdí, že pokud by někdo v současné době chtěl začít podnikat pouze s prasaty, neuživil by se ani první rok.
Dvojice se shodla na tom, že je problémem i dovoz. Česko podle expertů není absolutně soběstačné. Vyrobí přibližně jen 50 procent reálné poptávky, proto se každé druhé kilo masa musí dovážet. A maso z dovozu je navíc levnější.
Vicenec dále uvedl, že například ve Španělsku, odkud se také dováží, je vyšší spotřeba antibiotik. Naznačil tak, že by je mohla dostávat právě i zvířata, která následně projdou zažívacím traktem spotřebitelů, což je třeba z hlediska následné rezistence vůči antibiotikům velký problém. Čeští zemědělci jsou pak podle něj tlačeni do toho, aby ze zvířat „vyždímali“ maximum za minimální náklad.
„Lidé by měli kupovat více české potraviny“
„Musíme dělat výrobu hodně dobře, abychom obstáli konkurenci ze západu. Jsme tlačeni mít hodně selat na prasnici, dobrou konverzi krmiva na výkrmu, aby prasata spotřebovala méně krmiva a rychle vyrostla, abychom dokázali ta prasata vůbec mít. Aby se to vyplatilo,“ popsal zootechnik.
Stibal se pak pohoršil nad tristním stavem vepřů v Česku. „Za posledních 15 let nám domácí produkce klesla na polovinu. Každé druhé kilo dovážíme ze zahraničí. Stavy jsou velmi nízko,“ zmínil.
V celé Evropě přitom panuje problém nadprodukce, která prý končí v zemích třetího světa. Podle odborníků je to způsobené i tím, že se nesmí vyvážet do Ruska. V Česku je ale zapotřebí výrobu zvýšit alespoň na 75 procent, tvrdí zeměděci.
„Snažíme se přesvědčit spotřebitele, aby preferovali české maso a pak naše ministerstvo zemědělství, to není jen o prasatech. Je to o spoustě dalších věcí, například o tom, že zaměstnáváme na venkově hodně lidí. Snažíme se tedy přesvědčovat ministerstvo o tom, že chov prasat je důležitý, a že by ho měli podporovat. Jakmile by se něco odehrálo, přihodilo a uzavřely by se hranice, tak bychom náhle neměli polovinu vepřového masa, které potřebuje,“ zmínil Stibal.
Ministerstvo má lék: Kvóty na české výrobky
Ministr Jiří Milek se údajně vrací k úvahám o zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců. Chce se inspirovat v dalších státech EU, kde vlastní potraviny podporují tak, aby byla tato podpora řešena v souladu s evropskou legislativou.
„I ostatní členské země si tento problém uvědomují, proto ministr spolupracuje s resortními kolegy. Například francouzský ministr zemědělství a potravinářství Stéphane Travert poskytl ministru Milkovi jejich návrh zákona. Podle francouzského návrhu by mohli zemědělci a potravináři prodávat své výrobky se ziskem a supermarkety by byly povinny prodávat potraviny se ziskem minimálně 10 procent, aby nebyly prodávány za nižší ceny, než jsou jejich výrobní náklady,“ uvedlo pro Blesk Zprávy ministerstvo.
Nejméně 50 procent potravin dostupných na veřejných místech, jako jsou školy či nemocnice, by podle ministerstva zemědělství mělo pocházet z lokální produkce. Další kroky v tomto směru jsou záležitostí diskuse a podrobnější analýzy.
„V tržním prostředí jednotného trhu EU vidíme nástroj k dosažení vyšší soběstačnosti v produkci právě v posílení vyjednávací síly zemědělců vůči obchodním řetězcům a nastavení pravidel jejich působení například dle francouzského vzoru,“ vysvětlilo ministerstvo.
Blesk Zprávy konfrontovaly se zjištěními kolem ceny vepřového i řetězce. Ahold se k ceně odmítl vyjádřit z konkurenčních důvodů. To samé tvrdí i diskont Lidl, ten ale rázně odmítl, že by měl vysoké marže.
V Česku navíc ceny ve třetím čtvrtletí loňského roku vyletěly skoro nejvýš v Evropě. Podle odborníků ale panuje mezi Čechy i ten trend, že chtějí kvalitnější potraviny a nebojí se příplatku. „U potravin to není tak ani o objemu, protože spotřebováváme přibližně stejně, ale podílí se na tom z části inflace. A určitě je patrný posun ke kvalitnějším typům potravin, mnohdy českým výrobkům, což s sebou nese nějaké cenové navýšení," uvedl ředitel kvality společnosti Ahold Pavel Mikoška.
Témata:
Související
Nejsi z koblih už přejezený.
