14°C
„Kojeňáky“ dětem nenahradí rodinu, zlobí se SOS vesničky. Ministryně chce ústavy zachovat
Rušit, nebo zachovat v Česku kojenecké ústavy i do dalších let? O to se přou SOS dětské vesničky s ministryní práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou (za ANO). Němcová si stojí za tím, že kojenecké ústavy se nemají zavírat, ale jen přeměnit na zařízení rodinného typu. Jenže s tím SOS dětské vesničky nesouhlasí a argumentují, že rodině se sebelepší ústavní péče nevyrovná. Většina evropských zemí už kojenecké ústavy navíc dávno nemá, připomínají.
Organizaci rozčílil výrok ministryně, která chce kojenecké ústavy transformovat na zařízení rodinného typu. „Rodina je něco jiného než ústav. Odlišnost rodiny od ústavu je pro nás natolik zásadní, že si myslíme, že je zavádějící říkat, že je ústav rodinného typu. Dokud dítě nebude mít stálou osobu, ke které bude mít vztah, která s ním bude sdílet dobré i zlé, tak je to vždycky málo,“ uvedla pro Blesk Zprávy Kateřina Šlesingerová, regionální ředitelka SOS vesniček pro Prahu.
Řešení problému přímo v rodině
Země na západ od Česka kojenecké ústavy nemají a nijak je neřeší ani legislativně. Maďarsko, Polsko nebo Slovensko si pak uzákonily, že děti zůstanou buď v původní rodině, nebo putují k pěstounům.
„Většina dětí z kojeneckých ústavů odchází zpátky do původních rodin. Nejsou to děti, které by potřebovaly dlouhodobě náhradní rodinu. Potřebují, aby jejich původní rodina dostala pomoc. Je otázka, jestli se nemohlo udělat trochu víc pro rodinu, aby děti vůbec nemusely být odebrané,“ popsala Šlesingerová.
Také Němcová souhlasí s tím, že dítě je v této problematice na prvním místě. A líbilo by se jí, aby se děti do ústavní péče vůbec nedostaly. „Za nejdůležitější považuji zájem dítěte, a proto chci prosadit taková opatření, která budou cílit na rodinný typ péče před jakoukoliv ústavní péčí. Bohužel Česká republika je jedna z mála zemí EU, kde je stále ještě pořád mnoho dětí umisťovaných do ústavních zařízení. A mnohdy i zbytečně,“ uvedla Němcová pro Blesk Zprávy.
„Chceme podporovat přechodnou i trvalou pěstounskou péči a zároveň podporovat motivaci pro zájemce o osvojení dětí a dostupnost sociálních služeb pro náhradní rodiny. Zaměříme se na to, aby u nás děti postupně vůbec nemusely být umisťovány do kojeneckých ústavů,“ dodala ministryně.
Proč děti vůbec v ústavech končí? Podle SOS vesniček je často na vině špatná socioekonomická situace rodiny. Někdy za tím může stát i obyčejný rozchod. Ten, komu dítě zůstane, potom nemusí mít zabezpečené adekvátní bydlení.
Spor o peníze s Klokánky
Pokud by k navrhované transformaci došlo, zůstal by ale jeden problém. Zařízení by se transformovala v ústavy typu Klokánků. Jenže podle SOS dětských vesniček je potřeba si uvědomit, že Klokánky zřizované Fondem ohrožených dětí (FOD) jsou jen jedním z mnoha zařízení pro děti vyžadujících okamžitou pomoc (ZDVOP). Podobná zařízení po celé republice provozuje i řada dalších organizací – včetně SOS dětských vesniček.
Celou problematiku tak komplikuje spor o peníze. Podle tvrzení SOS vesniček FOD dostal mimořádné dotace (20 milionů v roce 2016, přes 12 milionů v roce 2017). Za to ostatní poskytovatelé na obdobné prostředky nedosáhli.
Všechna zařízení mají sice nárok na státní příspěvek, ten ale ze své podstaty nemůže pokrývat veškeré reálné náklady. Zbytek musí většina organizací dofinancovávat z vlastních zdrojů a lokálních grantů, tvrdí SOS dětské vesničky. Klokánky jsou proto podle nich zvýhodněné oproti ostatním obdobným zařízením.
Témata:
Související
Paní ministryně, prosím Vás zrušte ty hnusné ústavy. Je přece hodně rodičů, kteří mají zájem o předpěstounskou péči a určitě se budou dětem věnovat. Tuto práci dělá i moje kamarádka a věřte mi, že jsou u ni děti spokojeni, tedy v její rodině. Holčičku, kterou měla od narození "vypiplala" tak, že v děcáku by toto dítě stagnovalo na úrovni miminka. Zatím je holčička šikovná, je už v péči pěstounů, rodiny se navštěvují a malá je velmi štastná. Viděla jsem pořad, který ukazoval rozdíl mezi ústavem a "rodičem", rodič se věnuje dítěti maximálně, v ústavu nejde ani dítě vzít do náruče, protože pak na vás čeká řada dalších 20 dětí. Provedte raději pořádné testy a platte sociální pracovnice, které chodí do rodin i neohlášené, ale nenechte jen z nějakých zájmů státu děti v takovém množství v ústavech.