9°C
V ústavech loni skončilo 1559 dětí do 3 let. Zakažte je, chce organizace po vládě
Počet dětí, kterým nebyly ani tři roky a dostaly se do dětských domovů, klesá jen pomalu. Loni takový osud potkal 1559 dětí. Neubývá ani takzvaných kojeneckých ústavů. Zatím je zrušil jen Zlínský kraj. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který je zveřejnil k příležitosti Světového dne dětí. Ten připomíná přijetí Úmluvy o právech dítěte 20. listopadu 1989 v OSN, podle níž by děti měly „vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění“.
Organizace SOS dětské vesničky v pondělí vyzvala budoucí vládu a také zástupce krajů, aby se zasadili o uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Pokud by chlapci a děvčata nemohli vyrůstat ve vlastní rodině, měli by se dostat k pěstounům či adoptivním rodičům. Spolek poukazuje na výzkumy, které prokázaly negativní dopad pobytu v ústavu na vývoj dětí.
„Narodí-li se miminko do milující rodiny, o jeho lásku a pozornost se uchází hned několik dospělých – rodiče, prarodiče i další příbuzní. Naopak v ústavu několik dětí soupeří o pozornost jediné dospělé osoby. Individuální potřeby dítěte tato osoba nemůže ani při nejlepší vůli naplnit,“ uvedla Michaela Poláková z organizace SOS dětské vesničky. Podotkla, že jídlo, přebalování i hraní má v ústavu pevně dané časy, u dětí se navíc sestry střídají.
Česko za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Například Slovensko zákaz uzákonilo pro tříleté děti v roce 2006, nyní se týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let.
V ČR se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Sobotkova vláda o zákazu jednala několikrát. Podle návrhu měl pro děti do tří let platit od roku 2023, pro děti do sedmi let od roku 2025. Kabinet to neschválil. Podle expertů se tak promarnila ideální šance k reformě péče. Všechny tři resorty totiž řídila ČSSD, ministryně a ministři se tak mohli snadněji dohodnout.
Většina rozpočtu na pomoc dětem padne na dětské domovy
Podle statistik v roce 2016 fungovalo v Česku 27 ústavů pro děti do tří let a jedno dětské centrum. Přijaly 1559 dětí. V roce 2015 to bylo 1666 chlapců a děvčat. Existovalo 30 kojeneckých ústavů a jedno centrum. Loni na začátku září své domovy pro malé děti zrušil jako první Zlínský kraj. Upřednostňuje pěstounskou péči. V letech 2013 a 2014 v ústavech skončilo přes 1700 malých dětí, v roce 2012 jich bylo 1932.
Na 100 000 dětí v Česku připadalo loni 78 chlapců a děvčat v domovech pro děti do tří let. V roce 2007 to bylo 87 chlapců a děvčat. Pak se počet zvyšoval až na 108 v roce 2011. Od té doby pomalu klesá.
Do ústavní péče putuje podle odborníka na rodinnou problematiku Miloslava Macely největší část výdajů na pomoc ohroženým a opuštěným dětem. Dětské domovy a kojenecké ústavy, které se starají zhruba o čtvrtinu chlapců a děvčat v nouzi, dostávají téměř polovinu z rozdělovaných 11 miliard. V pěstounských rodinách vyrůstají dvě třetiny dětí v tísni, připadá jim asi třetina rozpočtu.
V nemocnicích umírá podstatně víc lidí (většinou vinou nenažraných doktorů). Zakažte je taky.