Spor o platy učitelů: Ministerstvo se spletlo o 25 milionů. „Díru“ mají zalepit kraje

Ministerstvo školství při výpočtu peněz nutných k 15procentnímu navýšení platů učitelů poslalo krajům o 25 milionů korun méně, než bylo potřeba. Na vině je to, že v době, kdy počítalo potřebný objem peněz, nemělo k dispozici aktuální počet zaměstnanců škol. Ve výpočtu tak úřad použil data z loňského září. Školám a krajům ministerstvo následně doporučilo, aby rozdíl dorovnaly ze svých rozpočtových rezerv. Doporučení se ale nesetkalo s pochopením.

„Odmítáme asistovat při systémových chybách, které na nás dopadají z centrální úrovně,“ doplňuje k důvodům výzvy mluvčí asociace krajů Michaela Vrbová. Kraje podle jejích slov musí svědomitě hospodařit se svými rozpočty a 25 milionů navíc zkrátka nemají.

Zadlužil bych Česko klidně víc, vlády to ale „prošustrují“, přiznal Pilný

Zároveň dodala, že je to během letošního roku již poněkolikáté, kdy některé z ministerstev přehodilo finanční břemeno svého rozhodnutí na kraje. „Asociace krajů ČR, tedy všichni hejtmani, budou usilovat o to, aby byly ve státním rozpočtu na příští rok obsaženy dostatečné prostředky na financování platů, a to nejen učitelů, ale i pracovníků v sociálních službách a zdravotnictví,“ doplnila Vrbová.

Kraje: Návrh ministerstva je nepřijatelný

„Doporučení na krytí chybějících prostředků z fondů odměn školských zařízení je nepřijatelné,“ reagovala na Štechovo doporučení předsedkyně Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO). Ta zároveň ministra obvinila ze snahy hodit vyjednávání na svého následníka.

Přidáno jen na papíře? Učitelé: Peníze na platy se k nám nedostaly

Samotný ministr si přitom jednání s odboráři a kraji pochvaloval. „Jsem maximálně spokojen, jedná se o nejvyšší meziroční navýšení peněz na platy od revoluce,“ prohlásil po schůzce. „Slib vlády navýšit ještě v závěru roku platy zaměstnanců ve školství byl dodržen. MŠMT včas podařilo zajistit vše tak, aby měly školy tyto finanční prostředky na účtech a mohly bez problémů vyplatit zvýšené listopadové platy v prosincovém výplatním termínu,“ odpověděl Odbor vnějších vztahů MŠMT v reakci na výzvu Asociace krajů.

Ministerstvo: Na každého učitele jsme poslali 7 tisíc 

Zároveň uvedlo i přesná čísla. Podle těch školám v závěru roku poslalo navíc 1,9 miliardy korun, podle ministerstva tak chybí „pouze“ 25 milionů korun. „MŠMT dalo na platy pedagogů na měsíc listopad a prosinec v průměru na 1 úvazek 7 416 Kč (tj. 3 708 Kč na měsíc), finančně nepokryto ze strany MŠMT zůstává 98 Kč (tj. 49 Kč na měsíc),“ vyčíslilo v odpovědi MŠMT.

„Nesmysl,“ odmítl Klaus ml. (ODS) kariérní řád učitelů. Psal si taháky?

I samotné ministerstvo však uznalo, že výpočet nebyl zcela ideální. „Vláda rozhodovala o navýšení platů v době, kdy ještě nebyly známy přesné počty pracovníků školství v tomto školním roce,“ vysvětlilo MŠMT, proč peníze nespočítalo přesně.

Kraje na školství dostaly dost

„V roce 2017 obdržely krajské úřady prokazatelně více než 9 mld. Kč navíc oproti roku 2016. Ke snižování nebo odebírání osobního ohodnocení učitelů nevidí MŠMT žádný důvod,“ dodalo ministerstvo s tím, že necelé dvě miliardy byly nad rámec této částky. Zároveň upozornilo, že každé škole na konci roku běžně zbývá rezerva v penězích na mzdy, které bývají vyčleněny na mimořádné události, jako například větší počet suplovaných hodin. „Tuto rezervu pak na konci roku rozpustí ředitel v odměnách,“ doplnilo ministerstvo běžnou praxi.

S postupem ministerstva je spokojený i šéf Školských odborů František Dobšík. „V médiích jsem se vyjádřil, že přístup ministerstva financí při rozepisování nepovažuji za správný, ale jednání probíhala v září a v časovém tlaku,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Učitelka Katka (29) bere 18,5 tisíce čistého a říká: Každá firma by mi dala víc

Ohradil se tak především proti dalším organizacím, které zastupují učitele. Ty proti současnému postupu ministerstva stejně jako asociace krajů protestují. Dobšík je však osočil z toho, že jejich kritika není konstruktivní.

„Co se týká dvou měsíců letošního roku, kdy „chybí“ asi 100 Kč na hlavu. Je to jako bouře za každou cenu,“ odpověděl odborář na dotaz, co si myslí o reakci krajů. Stejně jako ministerstvo poukázal na časovou tíseň při výpočtu potřebných financí. 

Pedagogická komora: Situace není dobrá

„Pedagogická komora současnou chaotickou situaci kolem platů zevrubně mapuje a rozhodně nešíří poplašné zprávy,“ reagoval na Dobšíkova slova Radek Sarközi, ředitel Pedagogické komory.

Učitelům i policistům přidají. Vláda odklepla rozpočet, Kalousek ji kritizuje

„Naše kritika je konstruktivní a je opřena o ověřené informace,“ pokračoval Sarközi v obhajobě. Dodává, že výzvu Asociace krajů Pedagogická komora podpořila především z principu, protože ke snižování osobního ohodnocení na základě zvýšení tarifní části učitelských platů v minulosti docházelo pravidelně.

„Podle ankety Pedagogické komory k tomu dochází i nyní, a to v 5 procentech případů. Podle naší ankety 22 procent respondentů uvedlo, že už nepobírají žádný osobní příplatek, což je důsledek popsaného postupu MŠMT,“ upozornil Sarközi, proč na snižování osobních příplatků upozorňují.

Podle odborářů je problémem způsob určování platů

Podle šéfa odborářů za podobnou praxi může především normativní řešení učitelských platů. „V případě, kdy průměrný plat i vzhledem ke stáří zaměstnanců je vyšší, pak se to doplatí na úkor nenárokových složek platu,“ vysvětlil Dobšík. Podobná situace je i v momentě, kdy je na škole příliš mnoho zaměstnanců.

Ve výdajích na vzdělávání Česko kulhá na obě nohy. V porovnání s cizinou má ale hodně techniků

Sárközi navíc tvrdí, že není zřejmé, jak si bude stát rozpočet na příští rok. Peníze na 15procentní navýšení mezd v něm sice pravděpodobně budou, na netarifní části platu by se ale podle Sárköziho mohlo sáhnout znovu. „Nevíme, zda je tam dostatek peněz na navýšení příplatků pro třídní učitele, ke kterému také došlo, a zda navýšení nebude na úkor některé netarifní části platu,“ vysvětluje.