Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Marta (57) o emigraci z Kuby: V Česku mě trápil hlad, s Fidelem mi bylo lépe

Autor: Veronika Šmídová - 
9. prosince 2016
07:00

Na nedávnou smrt Fidela Castra reagovala řada Kubánců, kteří museli pod jeho režimem zemi opustit, bujarými oslavami. Ne všichni emigranti ale odchod „El comandanta“ vítají. Marta (57), která z ostrova odjela do Československa ještě před Sametovou revolucí, ho označuje za dobrého vládce. Na Kubě měla vždy co jíst a dařilo se jí. V tuzemsku bohužel takové štěstí neměla, jak popsala pro Blesk.cz.

Do Československa přiletěla Marta v roce 1986, tedy ještě za komunistického režimu. Šanci dostala v „rámci socialistické spolupráce“. Neutíkala před Castrem jako mnozí další Kubánci, lákaly ji pracovní možnosti. Tehdy bylo Martě pouhých 27 let, netušila, že v tuzemsku zůstane napořád.

„Nabídli mi možnost práce v Německu, Itálii nebo Československu. Vybrala jsem si to poslední. Zamilovala jsem tady do spolupracovníka, později jsme spolu měli i holčičku. Po pádu komunismu v roce 1989 mi bylo dovoleno zůstat, tak jsem to udělala,“ vzpomínala Marta.

Dny bez jídla

Část rodiny, která sem přijela spolu s ní, se rozhodla vrátit do domoviny. I to je jeden z důvodů, proč se ženě po Kubě stýská. „Jsem z devíti sourozenců. Jedna z mých sester žije se svou dcerou v Itálii. Zbytek rodiny je na Kubě. Bohužel z finančních důvodů jsem byla za rodinou jen jednou, letenky jsou příliš drahé. V dnešní době je celá rodina v kontaktu hlavně díky internetu a sociálním sítím,“ popsala Marta. 

Emigrace pro ni byla ale náročná i z řady dalších důvodů, občas tak svého rozhodnutí lituje. Musela si zvykat na kulturní rozdíly, nový jazyk, který ani doposud neovládá na úrovni rodilého mluvčího, a také klima s dlouhými zimami. Rozdíly vnímá i v nastavení společnosti.

„Na Kubě, ačkoliv lidé nic nemají, tak by se rozdali. I když je jídlo na příděl a celkově je jídla málo, nikdy jsem tam netrpěla hlady. I cizí člověk tě vezme klidně do bytu a pohostí. V Česku jsem zažila spousty dnů, kdy jsem neměla co jíst. Jsou tu sice velké možnosti, ale někteří na ně nemají finance,“ nastínila své neveselé postřehy Marta.

Pod Castrem jsem se měla dobře

I z toho důvodu nehodnotí vládu Fidela Castra, který ostrov řídil železnou pěstí po téměř půlstoletí, nijak zvlášť negativně. „Byla jsem s ním spokojená. Měla jsem se dobře a nic mi nechybělo,“ popsala emigrantka. 

V mládi studovala na vojenské škole, měla tak příležitost se s Castrem několikrát potkat i osobně. „Působil na mě vždy mile a sympaticky. Fidelův bratr Raul budil v té době stejný respekt, ale moc se o něm nemluvilo. Veřejně nebyl moc vidět,“ uvedla Marta. 

Fidel Castro zemřel v 90 letech na konci listopadu. Ač byl označován za diktátora, který se neváhal zbavovat odpůrců, mnoho Kubánců na něj vzpomíná v dobrém. V neděli po jeho pohřbu skončil v zemi devítidenní státní smutek.