Pokud vezmete do ruky například balení sušenek a přečtete si na nich vzadu informační texty, zřejmě na nich neshledáte nic složitého. Ve skutečnosti se ale na jednom obalu skrývá mnoho českých i evropských předpisů. Například do podoby etikety sušenek s čokoládou mají co mluvit čtyři předpisy. Navíc informace o potravinách nesmí zákazníky klamat. Co všechno se musí vtěsnat na obal? A na co si dát pozor?
Oříškové oplatky a oplatky s oříšky nejsou to samé. Pozor na chytáky na obalech
1.Ring volný
„Obal je v podstatě ring, v němž se střetává několik protichůdných zájmů.
Na jedné straně musí dávat zákazníkům pravdivé informace o kupovaném produktu a na druhé stojí stará obchodnická pravda, že obal prodává, a s ní spojená snaha zvýhodnit výrobek před konkurencí. V tomto nelítostném zápasu musejí mít navrch zájmy spotřebitelů a platí, že etiketa slouží především pro jejich informování,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení časopisu dTest.2.Vše podle Evropské unie
Základem označování potravin je Evropské nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Předpis byl vydán v roce 2011 a od prosince roku 2014 v celé Evropské unii sjednocuje okruh povinných údajů na balených potravinách a způsob, jakým mají být na obalu uvedeny.
3.Kontrast písma a pozadí
Nezbytné údaje v českém jazyce musíme najít na každé balené potravině.
Mohou být natištěny přímo na obalu nebo na pevně připojeném štítku. Musí být dobře viditelné, tedy byste si je měli bez obtíží přečíst. „Proto se klade velký důraz na dostatečný kontrast písma a pozadí. Rovněž byla zavedena minimální velikost použitého písma. Ta se odvíjí od největší plochy obalu,“ vysvětluje Zelený.4.Žádné klamání zákazníka
Informace o potravinách nesmějí zákazníky klamat ve složení potraviny, jejím
původu, vlastnostech, způsobu výroby, trvanlivosti nebo množství. Za klamání
se považuje jak záměrné uvedení nesprávných údajů, tak nedodržení deklarovaných hodnot, byť neúmyslné.Také není dovoleno vychvalovat potravinu za něco, co je samozřejmé. „Příkladem by mohl být nápis bez konzervantů na bílém jogurtu. Ten totiž konzervanty vůbec obsahovat nesmí, tudíž se jejich nepřítomností nemůže ani chlubit,“ uvádí Zelený. Zavádějící nesmí být ani použité obrázky.
5.Nejsložitější část? Název výrobku
Název výrobku je samozřejmě nejdůležitější, ale zároveň je tou nejsložitější částí. Na obalu běžně najdete dva názvy. Jeden název je obchodní a jedná se o marketingové jméno nebo obchodní známku, např. Nutella. Druhým názvem je
takzvaný zákonný název, což je pojmenování, které potravině dává příslušná
legislativa. Pokud potravina speciální zákonné jméno nemá, vytváří se na základě jejího popisu. V případě zmíněné Nutelly je na boku sklenice popisné označení „pomazánka lískooříšková s kakaem“.„Volba správného zákonného nebo popisného názvu je klíčová. Výrobce se tím totiž buď zavazuje k určitým kvalitativním požadavkům, které na příslušně pojmenovanou potravinu kladou speciální předpisy, nebo se jim vyhýbá,“ přibližuje Zelený.
Časopis dTest poukázal na mnoho „šikovně“ zvolených jmen – například vepřové maso ve vlastní šťávě není totéž co vepřová konzerva. V prvním případě musí být obsah masa alespoň 70 %, ve druhém není minimální množství stanoveno. „Velký rozdíl je také mezi zákonným názvem oříšková oplatka a popisným oplatka s oříšky. První musí obsahovat alespoň 2,5 % oříšků, u druhé spodní hranice neexistuje,“ doplňuje Zelený.
6.Speciální informace
V řadě případů musí být název doplněn speciálními informacemi, například
upozorněním na obsažená náhradní sladidla. Pouhé uvedení sladidel v seznamu složek nestačí. Podobně musí být spotřebitel upozorněn názvem „s přidanou vodou“, pokud masný výrobek v podobě kusu čerstvého masa nebo ryby obsahuje více než 5 % přidané vody.7.Základní povinné údaje na potravinách
- název potraviny
- seznam složek
- zvýraznění všech alergenních složek
- množství složek zvýrazněných v názvu, na obrázku nebo typických pro daný výrobek
- čisté množství potraviny, datum trvanlivosti nebo použitelnosti
- zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití
- adresa výrobce, prodejce nebo dovozce
- ve vybraných případech země původu
- návod k použití, je-li nutný
- obsah alkoholu u nápojů s více než 1,2 % alkoholu
- výživové údaje
Zdroj: dTest
Ještě, že se mne toto netýká, protože hnus z Opavie už dávno nekupuji.