„Zařezávajících“ Čechů je stále víc. Chrápou dva z pěti, říká odborník

Není chrápání jako chrápání. Existuje hned několik typů tohoto pro většinu osob nepříjemného zvuku. Tzv. ronchopatie, neboli prosté chrápání, sice nepředstavuje významné zdravotní riziko pro „chrápače“, ale zato obtěžuje jeho okolí a může mít i závažné sociální důsledky. Čím dál častější je ale také chrápání, které je doprovodným příznakem dechových pauz ve spánku zvaných jako spánková apnoe.

„U apnoiků, kde je chrápání nepravidelné a dochází k zástavám dechu ve spánku, je spánek neosvěžující a v důsledku toho je typickým příznakem například zvýšená denní únava,“ vysvětlil pro Blesk.cz Jan Kastner z Perfect Clinic. Podle něj se dá mezi těmito druhy chrápání rozlišit díky přístrojové monitoraci spánku, která se dá v dnešní době provést i doma.

Podle Kastnera se lidé více zajímají o své zdraví a zvyšuje se povědomí o tom, že chrápání nemusí rušit pouze spánkového partnera či partnerku, ale může být spojeno právě i s celou řadou zdravotních rizik, zejména jde-li o syndrom spánkové apnoe. „Větší množství chrápajících jedinců v populaci může být dáno i tím, že obecně přibývá obézních lidí. Obezita je obecně jednou z nejčastějších příčin zejména onoho zdravotně závadného chrápání spojeného se zástavami dýchání ve spánku,“ vysvětlil.

Babské rady proti chrápání. Víte, že pomůže horká sprcha a sůl?

Odborník: Chrápou už i děti

Podle odborníka chrápe zhruba 40 procent populace, a rozhodně ne jenom mužské. „Nevyhýbá se ani mladým jedincům. Chrápou dokonce i děti, ale tam je chrápání většinou způsobeno zvětšenou nosní mandlí. Tyto děti by měly být vždy vyšetřeny na ORL pracovišti,“ řekl Kastner.

Tak jak se liší jednotlivé tipy chrápání, rozlišuje se i jejich léčba. U prostého chrápání je celosvětově nejrozšířenějším zákrokem, který vede k výraznému snížení intenzity či vymizení chrápání u 80–90 procent pacientů, tzv. laserová uvuloplastika.

„Někdy se k plastické úpravě měkkého patra používá tzv. radiofrekvence a v poslední době se zkouší i implantáty k vyztužení měkkého patra,“ řekl odborník. Čelistní zákroky jsou v indikovaných případech hrazeny pojišťovnou, většinou si je ale musí pacient hradit sám.

Masky pro apnoiky hradí pojišťovna. | Profimedia

Pojišťovna hradí ale zákroky spojené se spánkovou apnoí, která je už považována za nemoc s celou řadou možných zdravotních komplikací. „Optimální je zajistit apnoika na noc tzv. přetlakovým přístrojem. Tento přístroj je tvořen maskou, kterou si pacient na noc připevňuje na nos nebo na celý obličej, přičemž tento přístroj trvalým přetlakem udržuje dýchací cesty během spánku otevřeny,“ řekl odborník.

Jenže ne každému je příjemné nosit přes nos masku. Proto je i v těchto případech možná operace, která se nazývá uvulopalatopharyngoplastika (UPPP). „Odstraněním krčních mandlí a rozsáhlejší plastikou měkkého patra se zvětší prostor tzv. hltanové úžiny, ve které dochází během spánku nejčastěji ke vzniku překážky. Často se tato operace kombinuje s radiofrekvenčním ošetřením (zjizvením – pozn. red.) kořene jazyka,“ dodal Kastner.

Chrápání ho může zabít: Musí spát s maskou!

Markéta: Pořád chrápu

Mezi apnoiky patřila také paní Markéta (29). „Ten ambulantní zákrok je poměrně rychlovka, já jsem odcházela asi za půl hodiny domů,“ řekla Blesku. Po zákroku, kde jí lékaři odebrali část horního patra, prý ale nemohla normálně jíst zhruba týden. „Příjemné to nebylo,“ postěžovala si. Chrápání ale u ní stoprocentně nevymizelo. „U mě to mělo minimálně ten efekt, že už se v noci nezadušuji,“ popsala.

Pokud se „chrápalům“ nechce na operaci, existují také neoperační techniky. „Ty zahrnují fixátory čelistí, tedy rovnátka na spaní zamezující zapadnutí dolní čelisti, nebo jakýsi výztužný systém měkkého patra, který si pacient nasazuje před usnutím,“ uzavírá odborník.