Dojít ke konečnému počtu evropských úředníků není snadné a odhady se výrazně liší. Například v Evropské komisi pracuje přibližně 34 tisíc úředníků a v Evropském parlamentu pak 6800. Další stovky až tisíce mají kanceláře v ostatních institucích.

Co se však lze snadno dočíst, jsou pravidla, která určují výši platů všech euroúředníků. Ty začínají na 2675 eurech (70 tisíc korun) a tabulkově podle kvalifikace a počtu odsloužených let rostou až na 18 517 eur (500 tisíc korun). Maximum pobírají jen ti nejvýše postavení úředníci, kterých je jen pár desítek až stovek.

Běžně lidé na manažerských pozicích berou od 7185 eur (194 tisíc korun), což jsou vetšinou vedoucí oddělení, které bychom mohli přirovnat k řediteli odboru na českém ministerstvu nebo úřadu, až po 15 073 eur (407 tisíc korun). Tuto částku berou například generální ředitelé, což jsou na českých úřadech náměstci ministra. Minimální mzda vysokoškoláka (a tedy často začínajícího řadového úředníka) je pak 4384 eur (118 tisíc korun).

Kolik peněz berou europoslanci nebo česká eurokomisařka Věra Jourová? Přečtěte si v TOMTO DÍLU!

Štědré příspěvky na děti

Tyto mzdy jsou docela výrazně daněny evropskou daní, která se podle výše platu pohybuje od osmi do 45 procent. Na druhou stranu vše doplňují štědré příspěvky, které se liší podle toho, kde úředník pracuje a jak velkou má rodinu. Například měsíční příspěvek na každé dítě je 375 eur (asi 10 tisíc korun), příspěvek na domácnost pak 171 eur (4600 korun). Na vzdělávání dětí pak putuje 254 eur (6800 korun). Další stovky eur pak mohou na účtech přistát za to, že lidé pracují v Bruselu, jako příspěvek na práci v zahraničí a cestování domů, případně lze získat podporu na nezaměstnanou manželku či manžela. Občas se tak stane, že čistá mzda navýšená o příspěvky je vyšší než samotná hrubá mzda.

Podle expertů jsou tyto platy do značné míry oprávněné. „EU potřebuje nalákat nejkvalitnější lidi z jednotlivých členských států. U takových lidí není většinou velká vůle stěhovat se ze své země, například i s rodinou, někam do Belgie a začínat tam život nanovo, bez přátel, známých a zaběhlé praxe,“ řekl Blesk.cz Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Podle něj by mnozí podobné ohodnocení získali v soukromé sféře a neměli by motivaci pro EU pracovat. Navíc všichni úředníci procházejí velmi přísným výběrovým sítem.

Příspěvky k platům euroúředníků
Příspěvky k platům euroúředníků
Autor: Archiv CNC

Příspěvky mají podle Kováře sloužit především k nalákání lidí za prací do zahraničí, kde jsou zároveň vyšší životní náklady. „U příplatku na rodinu nebo děti je hlavním měřítkem to, že úředníci bydlí v Bruselu, kde jsou například velmi drahé školky a podobná zařízení,“ říká Kovář. Dodává, že některé příspěvky by mohly být nižší. Současně ale upozorňuje na to, že mzdy tvoří jen malou část rozpočtu EU, takže nikdo příliš netlačí na to, aby se snižovaly.

Do důchodu s klidem

Nadstandardně si instituce EU své lidi hýčká i různými benefity. Například hradí 80 procent všech výdajů veškerých zdravotních a zubních ošetření, a to jak úředníkům, tak rodinným příslušníkům. Roční dovolená je 24 dnů, k tomu je možné si vzít mimořádnou placenou dovolenou třeba na pečování o nemocné příbuzné, na svatbu nebo třeba stěhování. Po narození dítěte pobírá matka v rámci mateřské 20 týdnů plný plat, pro otce je pak připravena placená 10denní otcovská dovolená. Při rodičovské dovolené má úředník právo na příspěvek až 1225 eur (33 tisíc korun) po dobu šesti měsíců.

Naproti tomu ale musí zájemci o místo v EU přetrpět dlouhou 9měsíční zkušební dobu, po kterou je pečlivě sledován. Rozhodně se ale vyplatí vydržet, protože za náročnou práci se EU každému odmění velmi vysokým důchodem. Podobně jako poslanci Evropského parlamentu nebo eurokomisaři mají také úředníci už po prvním roce práce nárok na evropský důchod.

Za každý odpracovaný rok náleží důchod 1,8 procenta platu, nejvýše pak úředník může pobírat 70 procent. Průměrný důchod se tak pohybuje mezi 3000 až 4000 eur (81 až 108 tisíc korun). Do důchodu se chodí v 65 letech, za cenu nižšího důchodu však zájemce může odejít už v 58 letech.

Představme si tedy úředníka, který pro EU pracuje 20 let a v kariérním žebříčku dosáhne zhruba do poloviny, takže bude mít jako řadový úředník plat kolem přibližně 7000 eur. Od 65 let pak bude pobírat každý měsíc důchod asi 2500 eur, tedy 68 tisíc korun.

Právě vysoké důchody, na rozdíl od oprávněných štědrých platů, vnímá expert jako problém. „Důchody jsou i s ohledem na belgickou životní úroveň vysoké. Zároveň platí, že mnoho z úředníků se po odchodu do důchodu opět stěhuje do své domovské vlasti, a tak by bylo logičtější jejich důchod nastavit úměrně běžnému národnímu průměru země, odkud pocházejí,“ myslí si Jan Kovář.

A kdo o platech rozhoduje? Jde o společné dílo eurosposlanců a Rady EU, tedy členských států včetně Česka. 

Podívejte se na další díly seriálu EU 100x JINAK:

„Nesmyslné“ směrnice z EU mohou Češi krotit. Proč se tak neděje?

Rozpočet EU pod lupou: Tratí Česko na členství? Kam „mizí“ naše miliardy?

Fotogalerie
7 fotografií