„Chybí pobytové zařízení pro lidi bez domova, kteří potřebují sociální služby vzhledem k věku nebo zdravotnímu stavu. Problém se týká osob se závislostmi, s duševním onemocněním, bez příjmu, bez nároku na výplatu důchodu a lidí, kteří nejsou v evidenci úřadu práce,“ cituje výzkum MPSV jednu ze sociálních pracovnic v odpovědi na otázku, co je třeba zlepšit. Z celkového počtu lidí bez domova tvoří čtvrtinu ženy, 12 procent mladí do 18 let a deset procent senioři nad 65 let.  

Nejvíce jich žije v Moravskoslezském kraji (13,8 tisíc) a v Praze (9,5 tisíc). Naopak nejnižší počty byly zaznamenány v Královéhradeckém (1,6 tisíce), Karlovarském a Pardubickém kraji (shodně 2,1 tisíce). Důvody bezdomovectví jsou podle pracovníků z devadesáti procent zadlužení, závislost na alkoholu (79,2 procent) a nezaměstnanost (78 procent). Výzkum tak kopíruje i údaje Exekutorské komory, podle které je deset a více exekucí vedeno na 120 tisících obyvatel a jejich počet stále narůstá. Výzkum MPSV také nepřímo ukázal, že zhruba milion Čechů je ohroženo příjmovou chudobou. 

Celkové úspory a spotřeba českých domácností ale úspěšně rostou. Ukazuje to tak na rozevírání takzvaných sociálních nůžek. Kdo má slušný příjem, tomu se obvykle daří dobře, ale ti, kteří například kvůli zdravotním komplikacím, dluhům či alkoholu o něj přišli, se už z bídy často nedostanou. Nejvíce takto ohrožených lidí je v Moravskoslezském (28 tisíc) a Ústeckém kraji (14 tisíc) a v Praze (10 tisíc). Jejich nadprůměrný počet byl ale zaznamenán i v Karlovarském a Libereckém kraji, nejnižší počty jsou pak v obcích v Královéhradeckém kraji.  

Průzkum zaměřený na problematiku prevence a řešení bezdomovectví, jehož respondenty by byly obce, se v Česku dělal vůbec poprvé. MPSV s podrobným dotazníkem oslovila během loňského února a března na 220 obcí s rozšířenou působností, ze kterých se většina zapojila. 

Bezdomovci žijí i ve svahu pod vilou Karla Gotta na Bertramce:
Fotogalerie
7 fotografií