21°C
Vzácné koně za miliony ohrožují obyčejná jablka. Lidé si ale nedají říct
Třicítce divokých koní, která se společně se zubry a pratury zabydlela v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic, škodí sami návštěvníci. Oblíbené přikrmování chlebem či jablky ohrožuje životy klisen, které jsou navíc březí, varuje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. Na podzim takto málem přišli o jednu klisnu. Lidé přesto zvířata přikrmují dál i přes varovné cedule.
V Milovicích se na konci října narodilo hříbě divokých koní, jeho matku Sgurr však postihla těžká kolika. Matka prvního divokého hříběte, které se po staletích v české přírodě narodilo, bojovala o život.
„Mohla za to neukázněnost lidí, kteří i přes varovné cedule nosí koním neustále pečivo či jablka,“ řekl pro Blesk.cz Dalibor Dostál. „Klisna přežila, ale s největší pravděpodobností si jako následky odnese žaludeční vředy. Případů, kdy se lidé snaží zvířatům přilepšit, ubylo, ale nezmizely úplně,“ dodal.
Koně mají žaludky „nastavené“ na trávení nejchudší stravy jako je suchá strava. „Něco výživnějšího, třeba kdyby se přežrali jablek či pečiva, jim může ublížit. Kolegové stále od ohrady vrací ty, kteří přišli přinést zvířatům pamlsky, které na první pohled nejsou nebezpečné,“ říká Dostál.
Košík jablek „zabije“ milionové investice
Projekt návratu velkých kopytníků do české krajiny je ojedinělým počinem. Informoval o něm i prestižní vědecký magazín Science. Vědci dovezli do bývalého vojenského prostoru Milovice-Mladá dvě stáda divokých koní z anglického Exmooru, stádo osmi zubrů z polských rezervací a také šest zpětně šlechtěných praturů z Nizozemí.
„Jen přeprava dvou stád z Anglie vyšla na více než milion korun. Přepravit k nám zubry stálo 660 tisíc korun, cesta praturů vyšla na bezmála 370 tisíc,“ říká Dostál. Samotné náklady na chov nejsou nijak extrémní, ačkoliv nyní dostávají zvířata na přilepšení seno. „Po náročném transportu a po dobu aklimatizace přikrmujeme senem. Na zvíře a měsíc to je asi 1400 korun,“ uvedl.
Autoři projektu očekávají již brzy narození nových hříbat. „První klisny začnou rodit v březnu. Očekáváme, že se počet stáda zhruba zdvojnásobí. Připravujeme rozšíření pastviny o dalších přibližně 50 hektarů,“ poodhaluje následující měsíce v Milovicích Dostál.
Kromě hříbat divokých koní se upíná pozornost zejména světové vědecké obce ke zpětnému šlechtění praturů. „Naše projekty jsou založeny na spolupráci s vědci z předních českých institucí a univerzit, stejně jako na kooperaci se zahraničními organizacemi a projekty. Především díky tomu se zmínka o milovické rezervaci nyní dostala do tak prestižního titulu, jakým je magazín Science,“ připomíná Dostál. „Pratuři by měli díky zpětnému šlechtění dosáhnout přesné podoby svého vyhynulého prapředka do zhruba 30 až 40 let. Již nyní se ale některá ze zvířat podobají původnímu praturovi z 95 procent,“ vysvětluje.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje mnoho institucí a firem i veřejnost formou DMS zpráv. Největšími mecenáši jsou Operační program Životní prostředí a Středočeský kraj. „Z operačního programu jsme získali přibližně 4 miliony korun, peníze jsme investovali do nákupu zvířat a stavby ohrad. Středočeský kraj na rok 2016 uvolnil 1,5 milionu korun, za něž chceme vybudovat vyhlídkovou věž pro návštěvníky,“ říká Dostál.
Do podpory se zapojila i široká veřejnost. V rámci první, tříleté sbírky se vybralo formou DMS přes 10 tisíc korun. „V současné, druhé vlně sbírky již lidé věnovali přes 90 tisíc korun,“ uzavírá Dalibor Dostál s tím, že více než přikrmováním jablky a pečivem pomohou lidé zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice je vůbec prvním místem na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy. Tedy divocí koně, zubři a pratuři.
Velcí kopytníci u Milovic:
Témata:
Související
To je něco jako kachny a rohlíky.. Nechápu, že tohle lidé dělají, když o zvířatech nic neví. Koně mají přece úplně jiní potřeby než lidi, obzvlášť pokud třeba závodí. To pak vyžaduje speciální, dokonale vyvážené krmivo. Skvělá značka je například Energys.. když se podíváte na jejich nabídku, zjistíte, že mají krmiva uzpůsobená různým potřebám koní a navíc jsou na přírodní bázi. Tady je když tak odkaz na přehled: https://www.energys.cz/krmiva.php