Do Česka se vrací po staletích divocí koně: Vypustili je u Milovic!
Divocí koně! Jsou nádherní, jsou unikátní! A teď jsou i v Česku, navíc ve volné přírodě! Celkem čtrnáct jich k nám do středočeských Milovic přivezli z Velké Británie.
Zvířata, která patří v Evropě, včetně Česka, k původním živočišným druhům, byla na kontinentu vyhubena. Několik jich ale přežilo v drsném horském prostředí Exmooru ve Velké Británii.
Teď se jejich potomci budou prohánět v milovické rezervaci. Mají zachránit místní faunu a flóru, především vzácné druhy motýlů a mizející stepní společenstva. „Návrat divokých koní patří k nejvýznamnějším událostem,“ tvrdí Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Právě tato nezisková organizace připravila projekt návratu divokých koní do republiky ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity, Karlovy Univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Půjde vlastně o safari. „Podobně to funguje třeba v Nizozemsku. Doufáme, že i u nás budou lidé ukáznění a nebudou zvířata rušit a plašit,“ řekl Dostál s tím, že v budoucnu budou postaveny vyhlídkové věže a od začátku bude pastvina obehnána elektrickým ohradníkem. Ještě letos by měli ke koním přibýt pratuři, uvažuje se i o zubrech.
Stádo koní přijelo dnes na nákladním návěsu. Transport z Velké Británie trval přibližně 24 hodin, včetně plavby přes kanál La Manche.
Čím přispějí?
První měsíc budou koně v Milovicích umístěni ve dvouhektarové aklimatizační ohradě, poté budou vypuštěni na zhruba čtyřicetihektarovou pastvinu.
V Milovicích začalo otevřenou krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem devadesátých let odešla sovětská armáda.
Spásáním zbytků bohatých luk zastaví ve vymezených lokalitách ústup otevřené a polootevřené krajiny, která je existenčně nezbytná pro mizející druhy motýlů, četné druhy ptáků, plazů a dalších ohrožených obratlovců, ale též nespočtu rostlin.
První zmínka v roce 1086
První písemná zmínka o koních spadá do roku 1086. Patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě. Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše »divocí koně« a v královské honitbě byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře.
V 19. století se pro tyto koně začal užívat také název exmoorský pony, někdy také keltský pony. Žádné jiné plemeno v Evropě nežilo poslední tisíc let ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny.