Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Ruská státní televize: Obhajovala v dokumentu invazi do Československa

Ruská televize obhajovala ruskou invazi.
Ruská televize obhajovala ruskou invazi.  (Autor: Profimedia)
Autor: ČTK - 
29. května 2015
09:18

Ruská státní televize Rossija 1 odvysílala tento měsíc dokumentární film o „odtajněných stránkách“ dějin vojenského paktu Sovětského svazu a jeho satelitů, Varšavské smlouvy. Ta podle snímku byla obranným spojenectvím, bránícím sovětské spojence před „agresivní“ Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajovala i sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968, která podle stanice představovala „skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy“.

„Stříleli po nás shora z kulometů,“ tvrdí ve snímku před budovou Národního muzea v Praze bývalý komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov, který se invaze účastnil jako četař spojovacího praporu. Jeho vzpomínky na „palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech“ a „hořící tanky“ jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 „Československo, rok zkoušek“, ve kterém v pražských ulicích hynou potomci osvoboditelů z května 1945.

Odpovědnost za „události roku 1968“ film klade na pražskou opozici a její „údernou sílu“, Klub 231, sdružující podle Sinělščikova odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty. Podle snímku nešlo o žádné opozičníky, ale spíše o „žoldnéře“.

„NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky,“ tvrdí ve snímku poslední náčelník štábu sil Varšavské smlouvy Vladimir Lobov z let 1989–90, který se invaze v roce 1968 zúčastnil jako kapitán. Jeho tankisté podle filmu obsadili pražské mosty, ministerstvo vnitra, generální štáb a další klíčové pozice.

Tyto akce vysvětluje ve snímku ruský „výzkumník dějin Varšavské smlouvy“ Vladimir Bruz jako důsledek „socialistického internacionalismu“, který stanovoval „povinnost poskytnout příteli pomoc a podporu v případu ohrožení socialistických výdobytků“. A podle ruské televize „je nesporným faktem, že se v Praze chystal ozbrojený převrat“. 

Podobná jsou i tvrzení převzatá ze sovětských filmů „Československo, rok zkoušek“ a „Odpor nepřátelům socialismu“: hranice se západním Německem byla dokořán, v Československu bylo 368 000 západních Němců, v Praze a dalších městech se našly tajné sklady zbraní, „s jejichž pomocí chtěli nepřátelé československého lidu vytvořit situaci beztrestného teroru a dovést věci k ozbrojeným srážkám a krveprolití“.

„Podle očitých svědků se všechny akce proti vstoupivším vojskům odehrávaly jen v centru Prahy. Na jejím okraji a na venkově obyvatelstvo vyjadřovalo podporu akcím Varšavské smlouvy,“ uvedla televize. A Lobov zavzpomínal na české pivo a následné bratření, na které v životě nezapomene.

„Situace vzniklá v Praze v roce 1968 ohrožovala celý blok socialistických zemí, a proto konaly společně – s výjimkou Albánie,“ uzavřela Rossija 1 kapitolu „pražské krize“. Aniž se zmínila například o odporu rumunského vůdce Nicolae Ceaušeska vůči invazi. 

Rusko se pravidelně ohrazuje proti „přepisování dějin“, tím ale míní především zpochybňování vlastní interpretace dějin a především sovětských zásluh o vítězství nad nacistickým Německem. 
    

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

dr.x.crement ( 29. května 2015 16:14 )

Rumuni jako jediní z Varšavské smlouvy nedojeli.Neměli benzín.

dr.x.crement ( 29. května 2015 16:11 )

Slovenský štát jako jediný spojenec Německa proti Polsku.

dr.x.crement ( 29. května 2015 16:06 )

Haničko,jsem starý pes,který toho opravdu hodně pamatuje ;zdroj mé blbosti je WIKIPEDIE,2.světová válka: Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Krátce poté vyhlásily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu Německu válku, avšak prvních osm měsíců poté nebyly na západní frontě vedeny větší bojové operace (drôle de guerre). 17. září 1939, tedy šestnáct dní později, zahájil Sovětský svaz (SSSR) invazi do Polska na východě tehdejšího polského území. Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem smlouvu o neútočení (tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov), podepsanou 24. srpna 1939 (avšak datovanou o jeden den dříve, tedy 23. srpna 1939). Tímto paktem si tyto dva státy - mimo jiných ustanovení - rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou států. V dalším průběhu událostí byl však 22. června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. Operace Barbarossa).

anka ( 29. května 2015 15:46 )

amici na rozdil od rusaku nemeli zajem nas okupovat dalsi desitky let...

krat5 ( 29. května 2015 14:38 )

ptám se znovu, to má být provokace?????

Zobrazit celou diskusi