Ruská státní televize: Obhajovala v dokumentu invazi do Československa
Ruská státní televize Rossija 1 odvysílala tento měsíc dokumentární film o „odtajněných stránkách“ dějin vojenského paktu Sovětského svazu a jeho satelitů, Varšavské smlouvy. Ta podle snímku byla obranným spojenectvím, bránícím sovětské spojence před „agresivní“ Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajovala i sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968, která podle stanice představovala „skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy“.
„Stříleli po nás shora z kulometů,“ tvrdí ve snímku před budovou Národního muzea v Praze bývalý komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov, který se invaze účastnil jako četař spojovacího praporu. Jeho vzpomínky na „palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech“ a „hořící tanky“ jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 „Československo, rok zkoušek“, ve kterém v pražských ulicích hynou potomci osvoboditelů z května 1945.
Odpovědnost za „události roku 1968“ film klade na pražskou opozici a její „údernou sílu“, Klub 231, sdružující podle Sinělščikova odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty. Podle snímku nešlo o žádné opozičníky, ale spíše o „žoldnéře“.
„NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky,“ tvrdí ve snímku poslední náčelník štábu sil Varšavské smlouvy Vladimir Lobov z let 1989–90, který se invaze v roce 1968 zúčastnil jako kapitán. Jeho tankisté podle filmu obsadili pražské mosty, ministerstvo vnitra, generální štáb a další klíčové pozice.
Tyto akce vysvětluje ve snímku ruský „výzkumník dějin Varšavské smlouvy“ Vladimir Bruz jako důsledek „socialistického internacionalismu“, který stanovoval „povinnost poskytnout příteli pomoc a podporu v případu ohrožení socialistických výdobytků“. A podle ruské televize „je nesporným faktem, že se v Praze chystal ozbrojený převrat“.
Podobná jsou i tvrzení převzatá ze sovětských filmů „Československo, rok zkoušek“ a „Odpor nepřátelům socialismu“: hranice se západním Německem byla dokořán, v Československu bylo 368 000 západních Němců, v Praze a dalších městech se našly tajné sklady zbraní, „s jejichž pomocí chtěli nepřátelé československého lidu vytvořit situaci beztrestného teroru a dovést věci k ozbrojeným srážkám a krveprolití“.
„Podle očitých svědků se všechny akce proti vstoupivším vojskům odehrávaly jen v centru Prahy. Na jejím okraji a na venkově obyvatelstvo vyjadřovalo podporu akcím Varšavské smlouvy,“ uvedla televize. A Lobov zavzpomínal na české pivo a následné bratření, na které v životě nezapomene.
„Situace vzniklá v Praze v roce 1968 ohrožovala celý blok socialistických zemí, a proto konaly společně – s výjimkou Albánie,“ uzavřela Rossija 1 kapitolu „pražské krize“. Aniž se zmínila například o odporu rumunského vůdce Nicolae Ceaušeska vůči invazi.
Rusko se pravidelně ohrazuje proti „přepisování dějin“, tím ale míní především zpochybňování vlastní interpretace dějin a především sovětských zásluh o vítězství nad nacistickým Německem.
Rumuni jako jediní z Varšavské smlouvy nedojeli.Neměli benzín.