Barbarský zločin, odsuzují teror v Paříži čeští politici. Zeman je rozhořčený

Masakr ve francouzské redakci Charlie Hebdo zděsil i české politiky. Vicepremiér Bělobrádek mluví o barbarství a útoku proti svobodě slova, premiér Sobotka kondoloval pozůstalým po obětech.

Prezident Zeman kondoloval svému francouzskému protějškovi Françoisi Hollandovi. „Vážený pane prezidente, s hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o teroristickém útoku na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo,“ napsal Zeman v kondolenčním telegramu. „Jsem rozhořčen tímto krvavým zločinem, který si dosud vyžádal dvanáct lidských životů a který vnímám jako výpad proti svobodě slova a základním hodnotám, na nichž stojí evropská společnost. Vážený pane prezidente, dovolte mi, abych v této pohnuté chvíli vyjádřil jménem české veřejnosti i jménem svým hlubokou soustrast Vám i rodinám obětí,“ dodal český prezident.

Na redakci, která si dělala srandu z islámu, zaútočili teroristé: Minimálně dvanáct mrtvých!

Mimořádnou tiskovku svolal český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „ČR nejostřeji odsuzuje vražedný teroristický útok, ke kterému došlo dnes v Paříži,“ uvedl Zaorálek. „Ten útok, jeho způsob a charakter je projev nejhrubší neúcty vůči lidskému životu a zároveň je to projev naprostého pohrdání svobodou slova,“ dodal ministr a vyjádřil hlubokou soustrast pozůstalým.

„Vypadá to jako velmi pravděpodobné, že útok je spojen s náboženským extremismem a radikalismem,“ pokračoval Zaorálek. „Ti, co to spáchali, jsou pro mě především zločinci. Zabít člověka, to se nedá ospravedlnit ničím,“ upozornil. Zmínil také to, že ČR stojí za Francií. „Česká republika sdílí s Francouzskou republikou přesvědčení o nutnosti boje s terorismem ve všech jeho podobách. Budeme společně s nimi svádět zápas o podobu života, jaký jsme si tady v  Evropě vytvořili ,“ dodal.

Poněkud svérázně zareagoval ministr obrany Martin Stropnický. „Když se pokusím tuhle věc malinko, malinko zlehčit nebo se na ni podívat z jiného úhlu, tak to zase znovu dokládá, že terorismus rozhodně nemá smysl pro humor,“ řekl ČTK.

Další reakce českých politiků

Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Jsem hluboce zarmoucen zprávami z Paříže o teroristickém útoku proti redakci časopisu Charlie Hebdo. Přestože zatím neznáme úplné detaily, jako premiér ČR plně odsuzuji jakýkoliv akt terorismu a násilí páchaného na nevinných lidech. Za vládu ČR bych chtěl vyjádřit soustrast a podporu rodinám obětí a solidaritu francouzské vládě. Teroristický útok v Paříži jasně ukazuje, že je třeba nepolevit v mezinárodním úsilí a spolupráci zemí v boji proti terorismu.“

Milan Chovanec (ČSSD): „Vyjadřuji soustrast rodinám obětí i celé Francii. Jde o neomluvitelný útok, který nemá v dnešní společnosti co dělat. Musíme proto v oblasti bezpečnosti napříč státy nejen v Evropě daleko intenzivněji spolupracovat.“

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL): „Jde o barbarský teroristický čin. Za zvláště závažné považuji, že jeho cílem zjevně bylo zaútočit na svobodu slova, což je jedno ze základních práv, na nichž stojí naše civilizace. Soucítím s lidem Francie v této těžké chvíli a rozhodně odsuzuji pachatele útoku. Musíme se v Evropě společně zamyslet, jak se bránit rostoucí vlně terorismu a nenávisti. Jsme na jedné lodi a nikdo, ani my, si nemůže myslet, že je v bezpečí a hrozba násilí se ho netýká.“

Martin Stropnický (ANO): „Člověka hned napadne, že tzv. Islámský stát nebo islámský fundamentalismus nebo zneužívání islámu, abych byl přesnější, je prostě nebezpečí, které nelze podceňovat, nemá tak úplně hranice a je potřeba se podle toho chovat a myslet na zajištění bezpečnosti i na našem území,“ uvedl ministr obrany. „Když se pokusím tuhle věc malinko, malinko zlehčit nebo se na ni podívat z jiného úhlu, tak to zase znovu dokládá, že terorismus rozhodně nemá smysl pro humor,“ dodal.

Daniel Herman (KDU-ČSL), ministr kultury: „Tento hnusný teroristický útok co nejpříkřeji odsuzuji. Je to útok nejen na svobodu slova, ale i na principy demokracie a euroatlantické identity.“

Roman Váňa (ČSSD), předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost: „Česká republika má v Evropě určitou výhodu, že je takovým ostrůvkem klidu. To je objektivní fakt, který potvrzují i zmařené akce, o nichž se veřejnost nikdy nedozví a kterých je jen pár. Navíc pro teroristy nejsme až tak mediálně zajímavou zemí a navíc ti z kruhů teroristů, kteří se u nás v sedmdesátých letech cvičili, nás vnímají spíše jako místo odpočinku než boje. Teď po revoluci, když jsme součástí Evropy ve všech ohledech včetně Schengenu, umožňujícího volný pohyb osob, a NATO, včetně misí, je to ale jinak. Otázka k teroristickému útoku už není »jestli«, ale »kdy«…“