Ukrajinci nechtějí zpět SSSR! Putin: Žádná revoluce, střety připomínají pogrom

Současný ukrajinský režim v čele s prezidentem Janukovyčem je pod pořádným tlakem. Samotná hlava státu totiž zastavila přibližování k EU, když odmítla podepsat asociační dohody s Unií. Vládní špičky totiž upírají oči spíš směrem k ruskému kolosu, se kterým má Ukrajina čilé obchodní vztahy. Jenže upínání k Rusku se nelíbí opozici. "Lidé se semkli, protože nechtějí, aby se vrátil Sovětský svaz," tvrdí MF Dnes Viktor Rajčinec, Ukrajinec žijící v Česku.

Opozici se toho ale nelíbí více. Třeba dlouhodobé věznění bývalé premiérky Julije Tymošenkové. Řada Ukrajinců jej vnímá hlavně jako politický proces a odstranění opoziční ikony právě Janukovyčovým režimem. Jedním z čelních představitelů opozice však nyní není křehká blondýnka, ale pořádný ranař - bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko. Možný prezidentský kandidát, který spolu s demonstranty vyrazil na barikády. 

Putin: Je to pogrom, ne revoluce

Jenže právě v budoucím boji o křeslo prezidenta vidí skutečné pozadí současných demonstrací ruský prezident Vladimir Putin. Protesty podle něj mají jasný cíl - destabilizovat legitimní ukrajinskou vládu. A připravit opozici lepší pozici pro budoucí volby.  "Akce v Kyjevě jsou pečlivě připraveny zvenčí s cílem ovlivnit prezidentské volby v roce 2015," uvedl Putin na návštěvě v arménském Jerevanu.

Příčinu násilností přitom Putin vidí v tom, že ukrajinská opozice podle něj buď nemá situaci pod kontrolou, nebo slouží jako pláštík pro akce extremistů. "Pokud jde o ukrajinské události, připomínají spíš pogrom, než revoluci," poznamenal ruský prezident. Pogromy jsou z ruské historie dobře známé - šlo především o masové vlny protižidovských bouří v 19. století. Současní demonstranti však z brutality střetů v kyjevských ulicích viní hlavně vládní aparát a bezpečnostní složky.

Již dnes očekávané hlasování o nedůvěře vládě

Napětí na Ukrajině tak dál roste, ke Kyjevu zamířily další vojenské jednotky. Krvavé potlačení protestů se ale nechystá, ujišťuje vláda, má jít jen o střídání unavených vojáků. Protestující nadále doufají, že se opozici povede právě dnes vyvolat hlasování o nedůvěře vládě premiéra Mykoly Azarova, což má být hlavním bodem schůze ukrajinského parlamentu. K opozici se přitom hlásí poslanci stran Vlast, UDAR a Svoboda, kterých je však dohromady jen 168 ze 450. Ke svržení vlády je pak třeba 226 hlasů. Jenže boje v ulicích drolí i vládní jednotu - velký ohlas měla zejména "dezerce" známé poslankyně Inny Bohoslovské ze Strany regionů, která byla dosud považována za skalní stoupenkyni prezidenta Janukovyče. Ten tak postupně ztrácí pevnou půdu pod nohama. A při pohledu do kyjevský ulic ani není divu.