Bostonský útok: Právo nevypovídat? To dopadený útočník mít asi nebude

Centrem sporu je takzvané "Miranda warning", tedy povinné policejní upozornění vyšetřovaného na jeho ústavní práva. Název je odvozen od precedentní kauzy Miranda versus stát Arizona z roku 1966. Pravidlo vyšetřovatelům ukládá, aby zadrženého před výslechem upozornili na jeho právo nevypovídat a využít služeb advokáta. Pokud to policie neudělá, nemůže být výpověď vyslýchaného použita v procesu.

Oprávněný veřejný zájem daný naléhavosti případu ale dává policistům právo na výjimku, a právě ta je nyní v kauze Džochara Carnajeva předmětem právních debat. Carmen Ortizová, státní zástupkyně USA pro stát Massachusetts, chce výjimky využít, aby bez zbytečných odkladů získala informace o případných Carnajevových komplicích či inspirátorech bostonského útoku. Její stanovisko podporují vlivní senátoři Lindsey Graham a John McCain.

Řada respektovaných právních expertů ale s takovým postupem nesouhlasí. Bezprostřední nebezpečí dalšího útoku podle nich nehrozí, a Džochar Carnajev je navíc americkým občanem, což uplatnění mimořádných výslechových metod zpochybňuje. Proti plánům Ortizové se stavějí i americké organizace hájící lidská práva.

Otazníky vyvolává i způsob, jakým bude Carnajev obviněn. S předvoláním před federální soud na jihu Bostonu mohou prokurátoři počkat, než se podezřelý ze zranění zotaví. Mohou ale i požádat federálního soudce, aby se do nemocnice dostavil a Carnajeva obvinil tam. Po obvinění dostane Carnajev advokáta ex offo.

Nejzávažnější obvinění, kterému může Carnajev čelit, je užití zbraně hromadného ničení k zabití lidí. Pokud by byl shledán vinným, hrozil by mu trest smrti. Protože jde o federální zločin, byla by taková hrozba reálná. Zatímco federální zákon uložení trestu smrti umožňuje, massachusettský trestní kodex absolutní trest nepřipouští.