Oktoberfest 21. století je jako lunapark topící se v pivu

Německá dechovka, dmoucí se výstřihy, desítky kolotočů a skloňování slova »pivo« ve všech světových jazycích – zhruba tak by se dala celá akce shrnout. „Sorry,“ zní z úst všech okolo nejčastěji, když do někoho vrazí nebo na cizí rameno ucintnou trochu svého piva. Není to nic neobvyklého, když se na nepříliš velkém prostoru sejde okolo půl milionu lidí.

Letošní Oktoberfest zahájil v jedenáct hodin dopoledne průvod, který zablokoval dopravu na několika hlavních tazích. Z lehce kýčovitých alegorických vozů mávali do davu pánové v kostkovaných košilích a kalhotách s kšandami a dámy v pestrobarevných krojích, které v oblasti dekoltu nenechávaly příliš místa pro představivost. Němkám stylové šaty seknou, na Oktoberfestu ale není ničím výjimečným potkat v nich třeba černošku nebo Asiatku, což přece jen působí trochu kuriózně.

V pravé poledne se rozjely všechny atrakce a otevřely pivní stany – narychlo stlučené zvětšeniny domků jako z Doktora z hor. Před všemi se ihned utvořil nekonečný had vyprahlých návštěvníků, takže dostat se dovnitř bylo jen pro hodně ostré lokty. Uvnitř to vypadá vždy zhruba stejně – stovky dlouhých stolů a lavic, tisíce lidí, desítky číšníků, co bez problémů roznáší až deset litrových piv současně, a minimum kyslíku.

V okolních stáncích a stánečcích je k sehnání vše od obrovských bratwurstů přes cukrovou vatu až po trička s nápisem I love Oktoberfest. A mezi tím vším blikají horské dráhy, domy hrůzy a několik variací klasického řetízkáče. Matějská by se mohla jít zahrabat.

Národního kouzla v té masové pijatice příliš nezůstalo. Všechno je to spíš jeden velký byznys. Aby taky ne, když jedno pivo tu stojí v průměru 9 eur! Ale přesto... Po pár tuplácích a buřtech s cibulí vás napadne jediné: A za rok znovu!