Těžký život s autistou, i když nadaným: Rád maluje komiksy, ale děsí se dotyků!
Před 15 roky zjistila Helena Németová (52) z Prahy, že má doma malého autistu... Dnes už je Ladimu osmnáct a vyrostl z něj malíř komiksů! Jednoho se však bojí – lidských dotyků.
„Dávali film Rain Man, já se podívala na Ladiho, pak na televizi a bylo mi to jasné,“ říká Helena Németová. Ladi nezná otce, na život jsou sami dva.
Zajatec rituálů
Autisté milují denní režimy. „Musí vědět, kdy a kde má být, co se bude dít. Třeba když přijde návštěva, musím mu to už dopředu oznámit,“ vysvětluje Németová. „Každé ráno ho musím probudit, nasměrovat na záchod. Jeho samotného by to totiž nenapadlo,“ dodává.
Dalším rituálem, co Ladi dělá, je, že po probuzení se musí podívat do snáře, co se mu zdálo. „Pokud se jeho denní režim jakkoliv naruší, začne neskutečně řvát. Vztekat se,“ smutní Helena.
Záchvat mu může způsobit i dotek matky. Když ho chce obejmout, musí se ho zeptat. Většinou jí ale odpoví NE! Jednou za čas se ale stane, že ji pohladí...
Spásný Čtyřlístek
Už od mala pozorovala Ladiho matka, že její syn má nadání na malování. První obrázek mu otiskli, když mu byly čtyři roky. Nyní se vypracoval tak, že jeho příběhy se objevují na stránkách časopisu Čtyřlístek speciál.
„Jeden příběh mi trvá tak hodinu, než ho celý vymyslím, nakreslím a napíšu k němu příběh,“ pochlubil se Ladane Német s tím, že už vymyslel více než 80 postav. Jedna z nich je inspirovaná jeho mamkou. „Je to mrož Helena. Mám ji nejraději ze všech,“ dodal malíř.
Aspergerův syndrom
Ladi má Aspergerův syndrom, který patří mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se potížemi v komunikaci a sociálním chování, které jsou v rozporu s celkově dobrým intelektem (u některých jedinců může být i nadprůměrný). Lidé s Aspergerovým syndromem mají problémy s navazováním přiměřených vztahů s druhými lidmi.
Zdroj: aspergeruvsyndrom.cz, praha.apla.cz
Máma Helena: Jak to zvládáme...
Můj syn je pro mne vším. Přesto, že je zvláštní, že mě nechce obejmout. A že když je mi nejhůře a potřebuji ho nejvíce, musím se ho zeptat, zda mě obejme. Častokrát se bohužel stalo, že mi řekl: Teď ne mami!
Ale jsou i situace, které se opakují a vždy mě pobaví. Syn má například rád, když slyší v autobusu MHD znělku oznamující změnu tarifního pásma. Někdy ho to tak nadchne, že začne radostí plakat a má husí kůži. Velký problém je jeho strach z vody. Říká, že ho bolí, když ho sprchuji. Řve na mě, že mu ubližuji. Je strašné to poslouchat od svého syna.
Časem jsem také zjistila, že je pro syna velký problém televize. Nejhorší jsou určitě zprávy – nerozumí tomu, proč je válka proč se lidi nesnášejí, zabíjejí či znásilňují ženy. Najednou začne plakat a řvát. Dostává se do záchvatu. Proto když jsou zprávy, okamžitě televizi vypínám.
imangabriela: Přeju Vám i Vašemu dítěti všechno dobré