Věda zničí lidstvo. Do 100 let nás převálcují roboti, varuje Hawking

Hawking, který již v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru, o sobě tvrdí, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku a kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie – vědy o stavbě a vývoji vesmíru.

V posledních letech ale publikoval britský astrofyzik řadu varování. Loni napsal, že lidstvo je v ohrožení kvůli řadě rizik, která jsou výsledkem jeho vlastní činnosti. Mezi taková rizika podle něj patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, „jak se věci mohou pokazit“. Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách. Podle BBC je ironií, že tato prominentní postava v oblasti vědy označuje právě vědecký pokrok za hlavní zdroj nových hrozeb.

Vaši práci bude možná brzy dělat robot. Která zaměstnání jsou v ohrožení?

Nutná kolonizace vesmíru

V roce 2015 Hawking řekl, že „do 100 let roboti lidi takřka ve všem nahradí a překonají“. Podle vědce je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. „Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek,“ řekl s tím, že „umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí“.

V roce 2010 zase prohlásil, že lidská rasa by měla v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Hrozbou pro lidstvo je přitom podle něj genetické inženýrství.

Hawking spolupracuje s ruským miliardářem a mecenášem Jurijem Milnerem, se kterým loni ohlásil revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. V roce 2014 spolu ohlásili jiný kosmický projekt, jehož cílem je hledání mimozemského inteligentního života. Miliardář přislíbil do pátrání vložit během deseti let 100 milionů dolarů.

K Zemi proudí signál ze vzdálené galaxie. Vysílají ho mimozemšťané?

Nejslavnější vědec současnosti 

Hawking patří již léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání a naopak si ji užívá. Proletěl se i balónem, vyzkoušel stav beztíže a jednou by se chtěl podívat do kosmu.

Stephen Hawking se objevil v Simpsonových. | reprofoto YouTube

Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabývá se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. „Je to jako zeměkoule,“ prohlásil, „ta je také konečná a přitom na konec nedojdete.“

Život s nemocí  

Stephen William Hawking se narodil v roce 1942 v Oxfordu – přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Amyotrofická laterální skleróza jej zasáhla v závěru studií na Cambridgeské univerzitě. Lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Tento typ sklerózy se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Na chorobu neexistuje žádný lék.

Hawkingovi se však i přes nemoc podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci. Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí připevněného počítače dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře. Počítač mu ale neslouží jen k řeči – s jeho pomocí se může připojit k internetu a dálkový ovladač mu například umožňuje rozsvěcet světla, dívat se na televizi nebo otevřít dveře doma či v kanceláři.

Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržuje Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž je schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na svůj cíl. Nejde mu prý jen o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.

Mimozemšťané budou kolonizovat Zemi, varuje Hawking. „Skončíme jako indiáni“