Týden po převratu: Obří čistky a trest smrti, kam míří Erdoganovo Turecko?

Autor: ČTK,mb - 
23. 7. 2016
06:50

Je to týden, co se pučisté v Turecku pokusili o státní převrat. Vláda však rebelii potlačila již druhý den a v zemi začaly masivní „čistky“, které postihly již desítky tisíc lidí. Ankara zavedla výjimečný stav a v zemi hrozí znovuzavedení trestu smrti. Kam směřuje Turecko pod vládou Recepa Erdogana (62)?

15. července, v noci z pátku na sobotu, začal v Turecku, členské zemi NATO, pokus o státní převrat, ke kterému se přihlásila armáda. Erdogana obvinila z „podrývání demokratických hodnot“ a nařídila obyvatelstvu, aby zůstalo doma.

Turecký prezident Recep Erdogan se mezitím k občanům obrátil s přesně opačnou výzvou, když je přes mobilní aplikaci vyzval, aby naopak vyšli do ulic a zabránili pučistům v převzetí moci.

Zatímco se prezident v noci nacházel na „blíže neupřesněném místě“, v ulicích Ankary i Istanbulu došlo ke střetům mezi rebelující částí armády a demonstranty, kteří přišli podpořit Erdogana. Svět šokovaly záběry helikoptéry, která pálila do neozbrojených civilistů. Později se objevily záběry z mostu, kde cestu zahradily tanky a vojáci bez slitování stříleli do lidí.

Vzpoura byla již na druhý den potlačena, rozlícený dav lynčoval vzbouřené vojáky a v zemi se začaly poprvé ozývat hlasy volající po trestu smrti pro „zrádce“.

Popularita Recepa Erdogana mezitím stoupla, prezident zahájil masivní čistky v justici, armádě, policii i školství. Čistkám za oběť padlo celkem 60 tisíc lidí, kteří buď skončili ve vazbě, či přišli o práci.

Z pokusu o převrat bylo obviněno hnutí tureckého islámského klerika Fethullaha Gülena, jenž sídlí v USA. Ministr zahraničí Binali Yildirim (61) prohlásil, že země, která nevydá klerika, „je ve vážné válce s Tureckem“. Ministr práce Sulejman Sojlu z pokusu o státní převrat rovnou obvinil USA.

Ministr zahraničí USA John Kerry (72) na oplátku prohlásil, že Washington chce vidět v případě Gülena důkazy, a ne pouhá obvinění. Zároveň na summitu ministrů zahraničí EU naznačil, že pokud chce být nadále Turecko součástí NATO, musí dodržovat základní demokratické principy. Kerry tak narážel na masivní čistky v Turecku a záběry zadržených pučistů, kteří byli zjevně zmláceni.

Týden po státním převratu: Kam se řítí Erdoganovo Turecko?Týden po státním převratu: Kam se řítí Erdoganovo Turecko? | 

Prvním výsledkem neúspěšného puče tedy bylo zhoršení vztahů mezi Tureckem a USA. Obě dvě země nadále samozřejmě zůstávají spojenci a narušení není až zas tak dramatické – protiamerické výroky si čas od času dovolovali turečtí politici i před pučem.

K ochlazení vztahů ale došlo též mezi Ankarou a EU. Spekulace o znovuzavedení trestu smrti v Turecku pobouřily Evropu. „Ráda bych to řekla zcela jasně... Žádná země se nemůže stát členem EU, pokud zavede trest smrti, to je zcela jasné z našeho společného práva,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Federica Mogherini.

Později pak Mogherini poznamenala, že ji mrzí zprávy, které z Turecka přicházejí v posledních hodinách o rostoucích počtech obětí a zatčených. „Skutečně ukazují vážnost a nebezpečí pro stabilitu země,“ podotkla.

Turecko již několik desetiletí usiluje o vstup do EU, ale v posledních letech došlo k jistému „ochlazení“ zájmu. Ankara doufala, že díky dohodě s EU o vracení uprchlíků z Řecka do Turecka získá aspoň bezvízový styk, ale i tato naděje se ukázala jako marná.

Zatímco vztahy s USA a EU zaznamenaly jisté zhoršení, vztahy s Ruskem se normalizují. Nemalou měrou tomu přispěla Erdoganova omluva za sestřelený bombardér na turecko-syrské hranici loni v listopadu. Dle arabských médií Moskva dokonce Erdogana pár hodin před pučem varovala a zachránila mu tím tak život. Když dorazily helikoptéry rebelů do hotelu v Marmarisu, turecký prezident tam už nebyl. Moskva ovšem tuto informaci ústy mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova popřela.

Na pozadí masivních čistek pak Ankara oznámila, že v zemi zavádí výjimečný stav a dočasně odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech, jejímž signatářem je i Turecko.

Kritici Erdogana mezitím vyjádřili obavu, že prezident zneužije puč pro to, aby se vypořádal i s legitimní opozicí, která neměla se státním převratem nic společného. Panují též obavy z islamizace země, Erdogan však odmítl, že by podkopával sekulární charakter země.

Během jediného týdne tak členská země NATO zažila změnu, která otřese společností a dle některých analytiků dojde k oslabení armády ve chvíli, kdy u hranic s Tureckem působí Islámský stát. Při čistkách už totiž byla zadržena skoro čtvrtina generálů či admirálů.

Kam se bude Turecko ubírat dále, zůstává velkou neznámou. Svůj pohled na krizi v Turecku nabídl i český turkolog Tomáš Laně. „Zmařený puč velice pomohl Erdoganovi. Situace se bude nadále vyvíjet utužováním Erdoganova režimu, ať už islamizací společnosti nebo posilováním silových struktur, aby opozice byla potlačena… Je možné, že se Erdogan snaží zavrhnout dědictví prezidenta Atatürka a že se bude snažit sám povýšit do role zachránce a jediného vládce Turecka,“ říká přední český turkolog Laně.



VŠE O STÁTNÍM PŘEVRATU V TURECKU ČTĚTE ZDE

Fotogalerie Pokus o vojenský převrat v Turecku 95 fotografií

Doporučujeme
buaft ( 23. července 2016 11:56 )

Kam my tak můžeme dnes mířit, držet huby a čekat. Otloukankové.

flesch2z ( 23. července 2016 11:44 )

Kam míří Turecko je mi jedno, mě zajímá, kam míří ČR se Sobotkou-ČSSD v čele.

buaft ( 23. července 2016 11:29 )

Čeká nás zlo, je pozdě něco ustát.

zdenek43 ( 23. července 2016 10:57 )

ale,ale... zase tady delate PREKVAPENE ??? je to uplne normalni?-bezne?-DIKTATORSKE prece jsme si to tyka nedavno? zazili i v Cesku . . . . soudruzi-komuniste - 50leta 20.stoleti --- KDYZ CHCETE BEZPROBLEMU? VLADNOUT ASPON JEDNU GENERACI......musite nejdrive VYVRAZDIT sve odpurce ......Padesátá léta 20. století začala v Československu vlastně již v únoru 1948, kdy se komunisté chopili moci. Pro komunistickou vládu znamenal tento časový úsek dobu dosažení a upevnění mocenské stability. Z tohoto důvodu tato kapitola obsahuje i události období těsně po únoru 1948. Padesátá léta končila jako doba stability komunistického režimu. Odpůrci byli zastrašeni a umlčeni, emigrovali, nebo byli ve vězeních. no a H I T L E R ??? taktez ten co se OPIRAL O DELNICKOU TRIDU .......... ... SLAVNA ERA - Noc dlouhých nožů (německy též Röhm-Putsch) je označení pro jednorázovou akci, která proběhla v noci z 29. na 30. června 1934- ++Na příkaz Adolfa Hitlera byl zlikvidován velitelský sbor SA včetně jeho velitele a dávného spolubojovníka Hitlera Ernsta Röhma a některých odpůrců nacistické vlády včetně dvou generálů reichswehru a i vysoce postaveného důstojníka SS (Anton Freiherr von Hohberg und Buchwald). K popravám došlo mezi 30. červnem až 2. červencem po celém území Třetí říše, především však v mnichovské věznici Stadelheim a v kasárnách berlínských SS v Lichterfelde. Ernst Röhm, velitel SA, dosahoval ve straně stále vyšších funkcí. Věřil v socialistickou revoluci a chtěl se stát ministrem říšské obrany, aby mohl vybudovat novou říšskou armádu z jednotek SA a stanout v jejím čele. Tím si znepřátelil nejen Hitlera, ale i pruské vojenské kruhy, které se bály, že by do armády vstoupily hordy rabiátů z řad SA. Hitler sice v mnohém s Röhmem sdílel jeho představu vytvoření nové „lidové“ německé armády bez konzervativního důstojnictva, ale nechtěl armádu, kde by většina vojáků byla oddána Röhmovi, a ne Vůdci. Bál se, že by ho na cestě k moci mohl Röhm ohrozit, a zároveň si uvědomoval p

pepen ( 23. července 2016 08:47 )

Erdogan to dělá promyšleně z Rusem kuje pykle.Z EU mu tečou miliardy eur na jeho konta. Až bude mít dost-pak otevře hranice a pustí všechny migranty do Evropy!!!!Pak začne mela-idioti z EU se nebudou stačit divit!!!!Na 80% cca do 5-10 let bude válka!!!Díky takovým idiotům-ona už začala ve Francii,Belgii,Německu-ono se to bude stupňovat-bohužel.Chudáci nevinni lidé!!!

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa