9°C
Nestabilní Turecko má „pod palcem“ vodíkové bomby NATO: Hrozí světu katastrofa?
Turecká vojenská základna Incirlik je využívána jako největší úložiště jaderných zbraní NATO. V Incirliku je až 50 vodíkových bomb B-61, tedy přes 25 procent všech jaderných zbraní NATO a během puče základnu jednu dobu ovládali rebelové. Zatímco se země dle kritiků pod vládou prezidenta Recepa Erdogana (62) stále více islamizuje, ozývají se hlasy, zda je Turecko i nadále vhodnou zemí pro úložiště jaderného arzenálu Severoatlantické aliance.
Americké velvyslanectví v Ankaře už několik hodin po nezdařeném puči oznámilo, že v Incirliku byl přerušen přívod elektřiny a úřady znemožňují komukoli na základnu vstoupit nebo z ní odejít.
Základna pak byla převedena na proud z generátorů, americkým letadlům bylo zakázáno startovat i přistávat a byl vyhlášen bezpečnostní stupeň Delta používaný v nejvyšším ohrožení, například při bezprostředně hrozícím teroristickém útoku. Velitel základny Bekir Ercan Van a dalších devět důstojníků z Incirliku bylo zatčeno za podporu pučistů. Mezitím byly lety amerických strojů obnoveny, potíže s dodávkami proudu přetrvávaly.
Podle amerického odborníka na jadernou problematiku Hanse Kristensena je v podzemních bunkrech v Incirliku až 50 vodíkových bomb B-61, tedy přes 25 procent všech jaderných zbraní NATO.
V souvislosti s nestabilní situací v Turecku a údajnou islamizací země se objevují otázky, zda je vhodné, aby země nadále měla k dispozici jaderný potenciál. Americký ministr zahraničí John Kerry (72) již naznačil, že pokud chce být Turecko členem NATO, musí dodržovat demokratické principy.
Není to poprvé v historii, co Západ s obavami hledí na své turecké spojence. V době kubánské krize vyjádřil tehdejší americký ministr obrany Robert McNamara obavu, že se turečtí vojáci mohou pokusit vypálit jaderné rakety NATO na SSSR bez povolení. A nařídil americké ostraze, aby rakety zničila, kdyby je chtěl někdo odpálit.
Základnu Incirlik vybudovala americká armáda po 2. světové válce, kdy Turecko vstoupilo do NATO, a za studené války to byla nejdůležitější základna USA. Vzdálená hodinu letu od Sovětského svazu sloužila americkým bojovým i špionážním letadlům. Strategie NATO byla založena na jaderných zbraních, považovaných za protiváhu převažujících konvenčních sil tehdejšího Sovětského svazu.
Vodíkové bomby byly postupně opatřeny bezpečnostními kódy (PAL), které měly zabránit použití těchto zbraní bez povolení. Avšak i tyto kódy mohl člověk s určitými technickými schopnostmi prolomit. Když se v roce 1974 Turecko a Řecko ocitly na pokraji války, odvezly USA tajně všechny jaderné zbraně z Řecka a přerušily zapalovací zařízení těm, které byly uloženy v Turecku.
Díky snížení zásob jaderných zbraní USA za vlád obou prezidentů Bushů mají v alianci USA nyní asi 180 jaderných zbraní, všechny jsou to bomby B-61. Uloženy jsou kromě Incirliku v Německu, Nizozemsku, Belgii a Itálii. Jejich význam je dnes především symbolický. Rakety s jadernými hlavicemi jsou totiž schopné cíl zasáhnout rychleji a spolehlivěji.
VŠE O STÁTNÍM PŘEVRATU V TURECKU ČTĚTE ZDE
Témata:
Související
repelos: Právě umístnění amerických jaderných zbraní v Turecku byly důvodem vyzbrojení Kuby ruskými atomovkami jako protiopatření proti americké hrozbě blízko hranic Ruska, tím také vznikla Kubánská krize a málem třetí světová válka.