Vězení, nebo svoboda? Pokud Assange neuspěje u OSN, vzdá se Britům

„Pokud OSN zítra (v pátek) oznámí, že jsem svůj případ proti Spojenému království a Švédsku prohrál, opustím o pátečním poledni ambasádu a nechám se zadržet britskou policií,“ uvedl Assange. „Když ale zvítězím a státní strany budou shledány z protiprávního jednání, očekávám, že mi bude okamžitě navrácen pas a že budou ukončeny pokusy mě zadržet,“ dodal.

Assange v roce 2014 podal stížnost na Británii a Švédsko, věcí se následně začala zabývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva. Očekává se, že skupina tvořená právními experty zveřejní své rozhodnutí v pátek. Pokud uzná, že Australan je zadržován protiprávně, předpokládá se, že OSN vyzve Británii a Švédsko, aby mu nebránily v pohybu. Rozhodnutí skupiny v minulosti opakovaně vedla k propuštění zadržovaných.

Na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně se Assange uchýlil v červnu 2012, dva měsíce nato mu tato jihoamerická země udělila politický azyl. Švédsko ho viní ze znásilnění. Případy některých jeho údajných sexuálních deliktů z roku 2010 už švédská prokuratura v létě kvůli promlčení odložila. Assange všechna obvinění odmítá a tvrdí, že je to léčka, aby mohl být ze Švédska vydán do USA.

Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu. WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů po celém světě.